Igor Stravinskij citáty

„Americká hudba bude co nejdříve potřebovat zřízení Fordovy nadace k potlačení neslibných skladatelů.“

„Hudba ve své podstatě je neschopna cokoliv vyjádřit: pocit, obsah, psychický stav, přírodní jev apod. Komponovat pro mne znamená uvést do jistého pořádku určité množství tónů podle jejich intervalových znaků.“

Originál: (en) …American music will soon need a Ford Foundation for the Suppression of Unpromising Composers.
Zdroj: [Stravinsky, Igor, Craft, Robert, 1963, Dialogues and a diary, Doubleday, 47, angličtina]

„Nejzajímavější dirigenti jsou skladatelé, protože jenom oni vlastně mohou mít "nový" postřeh pro skladbu, kterou dirigují.“

Zdroj: Smolka, Jaroslav & kol.: Dějiny hudby, s. 533

„Mně se tento žádoucí anděl zjevuje teprve při práci, ale někdy musím tu dámu hodně pošťuchovat, než začne mávat křídly.“

„Inspirace je síla, potřebná pro každou lidskou činnost. Může se však rozvíjet jen tehdy, je-li provázena úsilím, a úsilí není nic jiného než práce. Práce s sebou přináší inspiraci.“

o inspiraci

„Nechovejte se tu jako doma, příteli.“

“I haven't understood a bar of music in my life, but I have felt it.”

Igor Stravinskij: Citáty anglicky

“The phenomenon of music is given to us with the sole purpose of establishing an order in things, including, and particularly, the co-ordination between man [sic] and time.”

“It is the transcendent (or 'abstract' or 'self-contained') nature of music that the new so called concretism--Pop Art, eighteen-hour slices-of-reality films, musique concrete--opposes. But instead of bringing art and reality closer together, the new movement merely thins out the distinction.”

Quoted in DeLone et. al. (Eds.) (1975). Aspects of Twentieth-Century Music. Englewood Cliffs, New Jersey: Prentice-Hall. ISBN 0130493465, Ch. 3. from Igor Stravinsky' Autobiography (1962). New York: W.W. Norton & Co., Inc., p. 54.
1970s and later

“The over-publicized bit about expression (or non-expression) was simply a way of saying that music is supra-personal and super-real and as such beyond verbal meanings and verbal descriptions. It was aimed against the notion that a piece of music is in reality a transcendental idea "expressed in terms of" music, with the reductio ad absurdum implication that exact sets of correlatives must exist between a composer's feelings and his notation. It was offhand and annoyingly incomplete, but even the stupider critics could have seen that it did not deny musical expressivity, but only the validity of a type of verbal statement about musical expressivity. I stand by the remark, incidentally, though today I would put it the other way around: music expresses itself.”

Zdroj: 1970s and later, Themes and Conclusions (1982), p. 188.

“The trouble with music appreciation in general is that people are taught to have too much respect for music; they should be taught to love it instead.”

Igor Stravinsky and Robert Craft (1962). Expositions and Developments.
1960s