Jan Amos Komenský citáty

strana 2

„Omnia sponte fluant, absint violencia rebus. - Vše nechť se děje po dobrém, nechť není násilí v ničem.“

„Nechci nikomu nic vyčítat, nikoho kárat pro jeho chyby ani nikoho přímo či nepřímo urážet. Vím totiž, že nikdo nechybuje proto, že by chybovat chtěl (a proč by kdo také chtěl?), vím, že s temnotami není třeba nijak zvlášť bojovat, neboť přinese-li se Světlo, ustoupí samy.“

„Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče.“

„Škola bez kázně – mlýn bez vody.“

„Existují věci nepoznané, ale neexistují věci nepoznatelné.“

„Veřejné záležitosti patří do veřejnosti. Co se všech týká stejnou měrou, měli by všichni řešit, nebo o tom přinejmenším vědět.“

„Aristoteles porovnával mysl člověka s prázdnou tabulkou, na které nebylo napsáno nic, ale na kterou by bylo možné vyrýt všechno. … Je tam však tento rozdíl, že na tabulku je psaní omezeno prostorem, zatímco v případě mysli můžete pokračovat v psaní a rytí bez nalezení hranice, protože, jak již bylo prokázáno, mysl nemá limity.“
Aristoteles hominis animum comparavit tabulae rasae, cui nihil inscriptum sit, inscribi tamen omnia possint. … Hoc interest, quod in tabula lineas ducere non licet, nisi quousque margo permittat: in mente usque et usque scribendo, et sculpendo, terminum nusquam invenies quia (ut ante monitum) interminabilis est.

„Synu můj, uč se moudrým býti.“

„Knihy moudře složené lidskou pílí jsou zlato už vytěžené z hlubin, pročištěné různými zkouškami vodou a ohněm, označkované snad i k obecnému užívání, mající jistou hodnotu, a hodící se tedy k dennímu užívání.“

„Krátké a myšlenkově závažné formulace utkvívají v paměti žáků a čtenářů nejlépe.“

„Chudí bez znalosti věci, co jiného jsou než oslíci obtížení břemeny.“

„Těm, kteří se dali získat dobrovolně, můžeme důvěřovat, ale nikdy těm, kteří byli mocí donuceni nebo lstí získání.“

„Nikdy nebylo mým úmyslem latinsky něco psát, natož vydávat. Toliko svému národu abych prospěl některými knihami sepsanými v mateřském jazyce, taková touha mě pojala už jako jinocha a neopustila po celých těch padesát let; k jiným věcem jsem byl přiveden jenom časovými příležitostmi. Abych ovládl svůj jazyk, začal jsem roku 1612 (za pobytu v Herbornu) skládat Poklad jazyka českého, to jest co nejúplnější slovník, přesnou mluvnici, ozdobné i výrazné způsoby mluvy a přísloví. Všechno to jsem svědomitě sbíral, a přičinil jsem se, aby všechno bylo souběžné a souladné s latinou, aby se mohla vyjádřit slova, úsloví, zvláštnosti, pořekadla i sentence se stejnou ušlechtilostí a stejným důrazem (vlastní výrazy vlastními, obrazné obraznými, starobylé starobylými, žertovné žertovnými, průpovídkové průpovídkovými atakdále) tak, aby se kterýkoli spisovatel s nejumnější latinou mohl překládat do češtiny a naopak se stejnou uhlazeností.“

„Vše ať se děje přirozeně, násilí ať se vzdálí ze všeho, co se děje.“

„Smiluj se, Hospodine, nad dědictvím svým a dej, ať po žalostném tomto spuštění jako zahrada Eden zase zkvetneme k slávě jediného tvého jména, Bože požehnaný na věky!“

„Činný život je v pravdě životem, zahálka hrob člověka za živa.“

„Jak docela věrný to obraz osudu smrtelníků! Právě ti z nich, kteří nejvíce dychtí po bohatství, poctách nebo rozkoších nebo jiných věcech v životě žádoucích, nejvíce hladovějí a žízní, poněvadž v rozkoších a žádostech není nasycení: jedí, aby jedli, pijí, aby opět pili. Jako svrabovitý člověk se nikdy nepřestane škrábati, tak rozkošník nezná konce v rozkošnictví, ctižádostivec ve ctižádosti, boháč v hromadění bohatství, poněvadž každá žádostivost je nenasytná.“

„Co ústy chválí, od toho jim mysl letí, a co sobě jazykem oškliví, k tomu jim srdce lne.“

„Bez příkladů, pravidel a cvičení buď ničemu se nevyučuje a neučí, nebo ničemu dobře.“

„… i květ nežli se rozvine, v pupenci nejprve zavinutý se formuje, a tak zformovaný ven leze.“

„Ne z každého dřeva může být fládr, ale z každého člověka se může stát člověk.“

„Veškeré lidské kvaltování toliko pro hovada dobré jest. Což dobytek jsem, že vše, co dělám, pro břicho dělám a ještě hůře?“

„Především je třeba vytyčiti si vysoký cíl, vyhýbati se zahálce, nezoufati v nehodách a nikdy neklesati na mysli.“

„Dobrý učitel, dobrý učeň, dobré učení mocně umění rozmnožuje.“

„Teď jsem, Pane můj Ježíši, vezmi mne sobě, tvůj chci býti a zůstávati na věky. Mluv služebníku svému a dej, ať poslouchám: pověz, co chceš, a dej, ať oblibuji: vzlož, coť se líbí, a dej, ať nesu: obrať mne, k čemu chceš, a dej, ať stačuji: poruč, co chceš, a co poručíš, dej: nechť jsem já ničímž, aby ty sám všecko byl.“

„Havraní křik "zí - tra, zí - tra" je zaručený pohřeb každého podniku.“

„Rozmluvy probouzejí, oživují a udržují pozornost.“

„Dobré knihy jsou vpravdě brusem rozumu, pilníkem soudnosti, balšámem očí, nálevkami moudrosti, zrcadlem cizích myšlení, oprávcem pak našich myšlenek vlastních.“

„Neznámému nejinak než pomocí něčeho známého učí se.“

„Jestliže totiž všichni byli stvořeni podle vzoru téhož obrazu Božího, samou přirozeností lidskou vědí, chtějí a mohou totéž a týmž způsobem. Jakkoli nyní (kdy pádem do hříchů si přivodili závrať, zbláznili se marnostmi a zapletli se do neslušností) nevědí, že vědí, co vědí, že chtějí, co chtějí, že mohou, co mohou, protože toho nedbají.“

„Neboť všechno, co je spořádáno, zachovává svůj stav neporušený potud, pokud zachovává řád. Opustí-li řád, chřadne.“

„Buď vítán ty, kdož přicházíš pomoci všem v práci všech.“

„V mladosti má člověk pamatovati, kterak by dobře živ byl, a v starosti kterak by dobře umřel.“

„Žel, že na konci života vidíme, jak málo jsme uskutečnili z těch dobrých věcí, které jsme v minulých letech hodlali vykonati. Proto nikdy dobré konání neodkládej na dobu pozdější.“

„Právnictví? To, co bych chtěl anebo nechtěl, aby mi dělali druzí, budu sám druhým dělat nebo nedělat.“

„Hra je radost. Učení při hře jest radostné učení.“

„Není dobré zoufat si nad pokrokem.“

„Lidskému tělu občerstvování potřebí, a to procházením, probíháním, pracemi, hrami a jakýmkoli těla pohybováním a cvičením.“

„Loukoť, dřevo ohnuté v kolo a v té poloze zatvrdlé, snáze se zlomí, než zase narovná…“

„Je třeba se vystříhat toho, abychom se někdy nespokojovali světlem odraženým a nezanedbávali světlo prvotní, neboli přímo dopadající. Chováme-li se k němu totiž příliš nedbale, můžeme ho pozbýt.“

„Tak zajisté slovo boží v Písmě na hromadách ležící jest v částečkách svých povážené jako materie, z které se něco vyváděti musí.“

„Jen to chci nyní připomenouti: Nesmí se mluvit o pošetilosti, jestliže někdo důvěřuje v dobrou věc a spoléhaje na Boha chtěl by a měl by odvahu volati na celý svět a celé lidské pokolení, aby zmoudřelo.“

„Učení samo má býti milé a libé a nemá se jinak díti, než jako hra a kratochvíle.“

„Člověk je podle svého těla k práci, vidíme však, že se s ním nerodí nic mimo holou schopnost k ní.“

„Člověk dokonale učený jest strom na kořenu vlastním stojící, svou vlastní vláhou se napájející, vždycky stále a čím dále tím silněji rostoucí, zelenající se, kvetoucí, ovoce nesoucí.“

„Sic že by veliká ta obecného regimentu tajnost, že muži spravují obec, obec ženy a ženy zase muže, k vyjevení přišla.“

„Nebuďme, prosím, tak leniví, abychom po jiných toliko vždy hleděli a za jinými zdaleka se plaziti chtěli! Nechť nás také v něčem jiní před sebou vidí!“

„Při jednom setrvej dokud třeba!“

„Odvykejte bojům, zkujte své meče v motyky a oštěpy své v srpy.“