Jean Dutourd: Citáty o světě

„Svět v temných, ale skutečných barvách má větší cenu, než svět v barvách růžových, ale falešných.“

„Lidé tvrdí, že svět je strašný, tváří se skepticky a vůbec je nenapadne, že si všechny nepříjemnosti způsobují sami svou zbabělostí a hloupostí.“

„Lidi do sebe cpou pitomosti, stará melodramata přešitá na moderní fazónu, obrázkové idyly a utahané romance, aby se nezalkli ze samých továren, elektroniky, or-ganizace práce, cest do vesmíru a politiky bloků. Je to protiváha. Je to hradba proti beznaději, do které by se musel lidský rod propadnout, kdyby si uvědomil, co udělal ze světa, který mu daroval Bůh.“

„Člověk musí být ve střehu, vědět, že nemá nic jisté, bezustání se chvět. Svět je nesmírně těžký. Je to jeho vlastnost. Jakmile se nadlehčí, lidé se nadechnou a už jásají. Jsou opojeni prostorem a modrem jako papíroví draci vypuštění k nebi. Myslí si, že se šňůra přetrhla, že budou donekonečna stoupat. Chudáci! Právě v tu chvíli by si měli dávat největší pozor. Šňůra se nepřetrhla. Napne se naráz, když to nejmíň čekáme. A v minutě je všechno na zemi.“

„Umění není demokratické. V umění nemusí vždycky nutně vyhrát dobrý žák. Vyhraje vyvolený, ten, který se rodí s malou hudbou v sobě a umí vidět pravdu světa.“

„Láska zaslepuje, ne vůči tomu, koho máme rádi, ale vůči sobě samému. Když se člověk zamiluje, přestane se vidět, ztratí o sobě pojem, zapomene se. Neví, je-li hezký nebo ošklivý, odporný nebo půvabný. Je pře-svědčen, že je tím nejhorším vyděděncem na celém světě. Nevěří, že má na cokoli právo; čeká jen na almužnu.“

„Jeden člověk nemůže sám nést všechno soužení světa, ani ne to, které sám vyvolá.“

„Nepohodlí je pro člověka výborná věc, vede ho ke skromnosti a přičinlivosti, udržuje ho v kontaktu s reálným světem a tak dále.“

„Pedant je člověk, který má ducha přecpaného spoustou předsudků, rozumování, znalostí a používá toho skoro vždycky tam, kde nemá. Je to člověk, který přizpůsobuje svět svému duchu, místo aby přizpůsoboval svého ducha světu, člověk, který má systém apriorních poznatků.“

„Počínající láska je tak hezká, dojemná, i když je nízká. V počáteční, v každé, je vznešená záře. Je to pokaždé stejný zázrak jako stvoření světa.“

„Poslušnost je lidem samozřejmá, už proto, že jim nabízí nekomplikovaný svět, ve kterém je všechno předem malinkaté, v němž nepotřebují představivost.“

„Každá bytost je uzavřena sama v sobě jako v zapečetěné láhvi. Naslouchá jenom svým vnitřním zvykům, které přehlušují všechny ostatní zvuky vnějšího světa.“

„Všichni politici jsou od počátku světa stejní, přestože se okolnosti mění a události se nikdy nevyvíjejí stejným způsobem.“