Jean Dutourd: Citáty o životě

„Jediné, co v lidském životě stojí za vypravování, to je mládí.“

„Muži podřizují lásku svému životu, kdežto ženy podřizují život své lásce.“

„Život je dlouhá báseň o sedmdesáti zpěvech, nesmírně nudná, plná opakování, vycpávek, žvanění, zdlouhavých popisů a příšerných peripetií, ale stojí za to pozorně je číst, padneme-li čas od času na jediný nádherný verš, který nám seslali bohové docela neočekávaně, bez souvislosti s tím, co předcházelo, i s tím co následuje.“

„Cit neexistuje, pokud se neprojeví a pokud si ho neuvědomíme. Cit nemá svůj vlastní život, jako strom nebo píseň. Je to vztek.“

„Láska se většinou dostavuje nevčas; příliš pozdě, když už jsou životy hotové a nic se nedá změnit, aniž by z toho vznikla škoda.“

„Život člověka, který přeskočil osudný věk, se řítí děsivou rychlostí.“

„Celý život je vlastně svazek spousty neslučitelných pravd.“

„Člověk, který vchází do bordelu není totožný z člověkem, který byl dekorován. Jsou to dvě složky jeho života naprosto na sobě nezávislé.“

„Každý člověk je romanopiscem svého života; hledá čas, až když je nenávratně ztracený; prožívá své radosti a své dny ve skutečnosti, až když jsou pryč.“

„Člověk, který žije dvojí život, má tykadla. Ví, kam až může zajít, aby nevzbudil pozornost.“

„Inteligentní lidé jsou všeobecně dost rádi podezíraví. Říkají si, že jejich duševní mohutnost je chrání před slepotou; že i když se vznášejí v nadoblačných výšinách, neztrácejí přitom ze zřetele malé temné body života.“

„Umělec nikdy neukazuje život takový jaký je, protože by to bylo nesnesitelně nudné. Být pravdivý není tak těžké.“

„Metafyzická úzkost je velké útočiště životních ztroskotanců.“