Citáty o vzteku
Sbírka citátů na téma vztek.
Související témataCelkem 26 citátů o vzteku, filtrovat:
„Děti chtějí cítit, že mají schopnost dovolat se odezvy na to, co potřebují. Zatímco dospělí se ve prospěch budoucnosti dokážou vzdát něčeho, co chtějí v přítomnosti, děti něco takového nedokážou. Potřebují vědět, že lidé kolem nich berou jejich okamžitá rozhodnutí vážně. Dítě, které bojuje s pocitem bezmoci a strádá tím, že neovládá svůj život, může zachvátit vztek, agrese nebo deprese podobně, jako to způsobují jiné emocionální deprivace.“
— Naomi Aldort
kniha Vychováváme děti a rosteme s nimi
Reklama
„Vztek a nenávist jsou jako rybářský háček. Je velice důležité se ujistit, že jsme se na něj nechytili.“
— Dalajláma 14. dalajláma, tibetský duchovní vůdce 1935
„Někdy mě jímá zoufalství a vztek z toho, že se člověk v dnešním Německu už nemůže jasně vyjádřit a nazvat věci pravým jménem. Tohle znám jenom z totalitních států.“
— Thilo Sarrazin německý ekonom, spisovatel a kritik muslimů 1945
„Když někdy jsem s člověkem, kterého rád mám, vyvře mi vztek strachy, že plýtvám neopětovanou láskou, / dnes však si myslím, není neopětované lásky, mzda přijde tak či onak / (já žhavě miloval jednoho člověka a má láska nebyla opětována, / však z toho jsem napsal zde ty písně).“
— Walt Whitman americký básník, esejista a novinář 1819 - 1892
„Často neříkám věci nahlas, i když bych měl. Dokážu všechno držet v sobě a rozškatulkovat si to, až už je to někdy k nevydržení: moje nitro je někdy jako sklep, ve kterém jsou uloženy stovky lahví vzteku, zoufalství a strachu, ale nikdo to na mně pouhým pohledem nepozná.“
— Gillian Flynn, kniha Zmizelá
„Cit neexistuje, pokud se neprojeví a pokud si ho neuvědomíme. Cit nemá svůj vlastní život, jako strom nebo píseň. Je to vztek.“
— Jean Dutourd francouzský spisovatel 1920 - 2011
Reklama
„Mé tvrdé paže dál svírají uzdu života – / dál jako bezbřehý oceán / má duše vztekem a vášní klokotá. / Zůstanu nespoután. // Mé levhartí oči dál lítý mají lesk / a drží ve své moci / divoký a zádumčivý blesk / planoucí tmou pravěké noci. // Nechť zchátrá a rozpadne se v hlínu / kultury lidské každý čin. / Jsem barbar z nejhlubšlho stínu, / který se tyčí nade vším.“
— Robert Ervin Howard americký autor 1906 - 1936
„Odvaha z víry, třebas je to víra falešná, vždycky překoná odvahu ze vzteku.“
— George Bernard Shaw irský dramatik 1856 - 1950
„Jejich vztek už nemohl plát jasněji, ale jejich smutek byl bezedný.“
— James A. Moore americký spisovatel 1965
Vetřelec: Odplata
Reklama
„Máme sklon domnívat se, že jakékoli vnější projevy (jako křik nebo agrese) jsou špatné, a proto se jim při vizualizačním procesu vyhýbáme. Měli bychom však chápat, že emoce zahrnují celou vibrační škálu, na jejímž jednom konci se nacházejí stavy jako radost a láska a na druhém pocit bezmoci. Pomsta je vlastně vibračně zvýšený pocit bezmoci, zoufalství nebo strachu. A stejně tak nenávist nebo vztek. Často nejlepším způsobem, jak se dostat z vibrace bezmoci, je dovolit si posunout se nahoru na vibrační škále tím, že si budeme vizualizovat, jak se uchylujeme k nějakým velmi silným činům, například k pomstě nebo výbuchu vzteku, nebo jak něco ničíme a rozbíjíme. Tato část procesu scelování probouzí v lidech největší odpor, protože by své vnitřní dítě raději učili jít bezpečnější cestou. Anebo protože se nechtějí zaobírat násilnými představami ze strachu, že by to vedlo k vnějším projevům násilí. Proto nebuďte překvapeni, když v sobě pocítíte vnitřní odpor k tomu, co jsem právě navrhla. To je normální. Ovšem většina lidí si neuvědomuje, že jim hrozí daleko větší riziko, že se ve svém každodenním životě uchýlí ke skutečným násilným projevům, pokud pocitům pomsty, hněvu a obrany nepopustí uzdu ve svém bezpečném prostoru vytvořeném fantazií. Osoba, která si to nedovolí udělat, se obvykle nikdy neposune dál za pocit, že v životě hraje roli oběti.“
— Teal Swan
kniha Návrat k sobě
„V dobách, kdy jsme trpěli, mohli básníci psát o svém smutku a vzteku. Nebylo to od nich nijak samoúčelné, básně nám pomáhaly přečkat těžké časy. Když nic jiného nebylo možné, jejich texty nám byly oporou. Básníci nás posilovali k dalšímu odhodlání. Abychom se nevzdali. Stáli jsme s poezií nazí proti násilí.“
— Ko Un korejský básník 1933