Jean Jacques Rousseau: Populární citáty (strana 10)

„Vše v zemi plyne, nic nezachovává stejný nezměněný tvar a naše náklonnosti, spojené s věcmi, které se nacházejí před námi, se nevyhnutelně změní a odejdou.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: Jean-Jacques Rousseau, Les reveries du promeneur solitaire, 1782, http://walkerd.people.cofc.edu/misc/reveries.html?fbclid=IwAR3c6YtA7NnMp9G-J2FzFH4L8sW8NIrQk5pREJ7vZ532kqXvC-OPzDPsibk

„Zvláštní a neblahé je zřízení, kde nashromážděné bohatství poskytuje prostředky na ještě větší akumulaci a kde nemajetní nemohou nic nabýt, kde dobrák nemá šanci zbavit se chudoby, kde nejvyšší vážnost požívají darebáci a kde se nevyhnutelně třeba zříci počestnosti, aby se člověk stal ctihodným.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: ROUSSEAU, J. J. Predslov k narcisovi, s. 105

O šanci , O bohatství

„Komfort devastuje vše; kazí boháče, co se z něj těší, i ubožáka, co po něm dychtí.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: ROUSSEAU, J. J. Rozprava o vedách a umeniach. Bratislava : Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, s. 88

„Existovat znamená tolik jako cítit, naše citlivost byla zajisté starší než naše inteligence a dříve jsme měli city, než představy. Ať je příčina našeho bytí jakákoli, postarala se o naše zachování tím, že dala naší přirozenosti přiměřené city; a nedá se popřít, že alespoň ty jsou nám vrozené. "“

Jean Jacques Rousseau kniha Emil aneb o výchově

Zdroj: Jean-Jacques Rousseau, Emil aneb o výchově, s. 381

O inteligenci , O citech

„V čem tedy spočívá lidská moudrost neboli cesta k opravdovému štěstí? ... spočívá v tom, že zmenšujeme převahu tužeb nad schopnostmi, a v tom, že uvádíme do úplné rovnováhy sílu a vůli. ... bída netkví v nedostatku něčeho, ale v potřebě, kterou pro ně cítíme.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 66

O štěstí , O síle , O cestě , O moudrosti

„Vy nerozumní, kteří naříkáte na přírodu, vězte, že všechny špatná pocházejí z vás! Z těchto úvah vzešla Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: ROUSSEAU, J. J. Vyznání. Praha: Rybka Publishers, 2017, s. 379

O přírodě

„Otroci ve svých okovech ztrácejí všechno, dokonce i přání, aby se z nich vyprostili. Milují své poddanství tak, jak Oddyseoví druhové milovali svou zvířecí podobu. Prvních otroků stvořila moc a zbabělost otroků jejich otroctví prodloužila.“

Jean Jacques Rousseau kniha O společenské smlouvě

Zdroj: Jean-Jacques Rousseau, Du contrat social, 1762

O milování , O lásce

„Mezi právem silnějšího a právem prvního majitele se rozpoutal nelítostný spor, který se obvykle končívá bitvami a vraždami.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: ROUSSEAU, J. J. O pôvode a príčinách nerovností medzi ľuďmi. Bratislava : VSSS, 2010, s. 83

„Skutečně svobodný je ten, kdo touží po tom, co může uskutečnit, a dělá to, po čem touží.“

Jean Jacques Rousseau

Neověřené

„Celý zbytek dne jsem bádal a bloudíc hlubokým lesem, nacházel jsem tam obraz prvních dob... odkrývál jsem malé lidské lži; osmělil jsem se odhalit v celé jejich nahotě přirozenou lidskou povahu, sledovat pokrok času a věcí, které jich znetvořili, a porovnáním člověka lidského s člověkem přírodním ukázat v jeho údajném zdokonalování skutečný zdroj jeho běd ... křičel jsem ... Vy nerozumní, kteří naříkáte na přírodu, vězte, že všechny špatná pocházejí z vás! Z těchto úvah vzešla Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: ROUSSEAU, J. J. Vyznání. Praha: Rybka Publishers, 2017, s. 379

O přírodě , O povaze , O čase

„Způsob vytváření pojmů dodává jistý charakter lidskému duchu. Duch, kteří tvoří své pomy pouze na základě reálných vztahů, je hloubavý duchem; duch, který se uspokojí se zdánlivými vztahy, je duchem povrchním. Kdo vidí vztahy takové jaké jsou, je duchem správným, kdo je hodnotí špatně, je duchem chybným; kdo si vymýšlí domnělé vztahy, které nejsou skutečné, ani pravděpodobné, je blázen; kdo vůbec neporovnává, je hlupák. Větší nebo menší schopnost porovnávat vztahy je to, co dává lidem více či méně ducha.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 245

O lidech , O bláznech , O vztazích , O hlupácích

„Konvenční rovnost mezi věcmi vedla k vynálezu peněz, neboť peníze jsou jen prostředkem porovnávání ceny věcí různého druhu. V tom smyslu jsou peníze opravdovým pojivem společnosti; jak peníze však může sloužit vše; kdysi byl jimi dobytek a ještě i dnes u některých národů se platí lasturou; železo bylo platidlem ve Spartě, kože ve Švédsku, zlato a stříbro u nás ... Kdybyste chtěli vysvětlit dětem, jak se pro znaky zanedbávali věci samy, zrodily všechny přízraky lidské mínění, jako země bohaté na peníze musí být ve všem chudé, povídali byste se s dětmi nejen jako s filozofy, ale jako s mudrci, a chtěli byste, aby porozuměli tomu, co správně pochopili jen málokteří filozofové.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 224, 225

O dětech , O penězích

„Ať se tedy vlast ukáže společnou matkou všech občanů, ať výhody, kterým se těší ve své zemi, jim ji učiní drahou. Ať vláda ponechá aby cítili, že zde jsou doma, a ať jsou v jejích očích zákony vždy zárukou společné svobody. Tato práva patří v celé své kráse všem lidem. ... Vlast nemůže existovat bez svobody, svoboda bez ctnosti a ctnost bez občanů. Všechno to budete mít, až když vytvoříte občany. ... Nestačí však mít občany a chránit je, je třeba také pamatovat na jejich existenci. Starost o veřejné potřeby je samozřejmou záležitostí obecné vůle a třetí hlavní povinností vlády.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: ROUSSEAU, J. J. Rozprava o politickej ekonómii. In: ROUSSEAU, J. J. Rozpravy. 2. vyd. Praha : Svoboda, 1989, s. 191, cit. podle PERNÝ, Lukáš. Rousseau a filozofia dejín (rigorózní práce). Prešov: Prešovská univerzita, 2019, s. 41

O lidech , O maminkách , O vlasti , O vůli

„Sebeláska je primitivní, vrozená, prvotní vášeň a zůstanou vášně jsou v jistém smyslu pouze její obměnami... Prvním citem dítěte je sebeláska, druhým citem, který vyvěrá z prvního, je láska k těm, s nimiž přichází do styku; neboť ve svém stavu slabosti, ve kterém se ocitá, poznává lidi jen podle toho, že mu pomáhají a starají se o něj.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 256, 257

O dětech , O lidech , O citech , O vášni

„Předmětem našeho opravdového studia je studium lidského postavení. Kdo z nás dokáže nejlépe snášet štěstí a neštěstí tohoto života, je podle mého mínění nejlépe vychovaný; z toho vyplývá, že opravdová výchova spočívá méně v předpisech a jako ve cvičeních. Učit se začínáme, když začínáme žít; naše výchova začíná našim narozením; naší první učitelkou je kojná. Proto i slovo "chovat" mělo původně jiný smysl, jaký mu dnes my dáváme; znamenalo živit.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 12

O studiu , O štěstí , O narození , O cvičení

„...vím proto, že cítím. ... Nevím proč existuje vesmír, ale přece pozoruji stále, jako je uspořádaný, stále pozoruji vnitřní souvislost, podle níž bytosti, ze kterých se svět skládá si navzájem pomáhají. Jsem jako člověk, který poprvé viděl otevřené hodinky a neustále by obdivoval jejich sestrojení, ačkoli by neznal použití tohoto stroje anevidel ještě jejich ciferník.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo. 1956, s. 298, cit. podle PERNÝ, Lukáš. Rousseau a filozofia dejín (rigorózní práce). Prešov: Prešovská univerzita, 2019, s. 13

O světě , O vesmíru

„Pokud suverén tvoří jednotlivci, skládá se z nich, nemá ani nemůže mít opačný zájem než oni. Svrchovaná moc nepotřebuje vůči poddaným žádné záruky, protože je nemožné, aby těleso chtělo škodit všem svým členům ... aby společenská smlouva nebyla prázdnou formulí, obsahuje mlčky závazek, který státnímu tělesu dává takovou sílu, která každého, kdo by odepřel poslechnout obecnou vůli, k tomu může donutit, což znamená, každý je nucen být svobodný.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Rozpravy. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 227 - 231, cit. podle PERNÝ, Lukáš. Rousseau a filozofia dejín (rigorózní práce). Prešov: Prešovská univerzita, 2019, s. 48

O síle , O vůli

„Pamatuj, že náboženské povinnosti nejsou závislé na lidských institucí, že spravedlivé srdce, je opravdovým božím chrámem ... Mluv pravdu, konej dobro, to je důležité; aby člověk plnil své povinnosti na zemi ... pracujeme pro sebe tím, že na sebe zapomínáme .... jen naděje spravedlivého člověka nás nikdy nelže.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo. 1956, s. 345

O naději , O srdci , O závislosti , O pravdě

„Nevíme, co je absolutně štěstí nebo neštěstí. Vše je v tomto životě smíšeno; neokusíme v něm žádný čistý cit, nezůstanou ve stejném stavu ani dva okamžiky. Naše duševní nálady právě tak jako naše tělesné uzpůsobení se ustavičně mění. Dobro a zlo jsou nám všem společné, ale v různé míře. Nejšťastnější je ten, kdo nejméně trpí; nejubožejší je ten, které prožívá nejméně radosti. Vždy je více utrpení než radosti: tento nepoměr je všem společný. Tedy lidské štěstí na zemi je pouze negativním stavem; třeba ho měřit podle nejmenšího množství vytrpěné zla.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Emil alebo o výchove. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 2002, s. 65

O štěstí , O utrpení , O zlu , O citech

„Pozorná a dobře smýšlející vláda, která neustále bdí na tom, aby v lidech udržovala a připomínala lásku k vlasti a dobré mravy, předchází tak už zdaleka zlům, které jsou dříve či později důsledkem nezájmu občanů o osud republiky, a klade úzké meze soukromému zájmu jednotlivců, kteří svou silou oslabují stát a od nichž stát nic dobrého nemůže čekat. Všude, kde národ miluje svou vlast, respektuje zákony a žije prostě, zbývá jen málo, aby se stal šťastným. Ve veřejných záležitostech, kde štěstí hrá menší roli než v osudech jednotlivců, je moudrost tak blízká štěstí, že spolu splývají.“

Jean Jacques Rousseau

Zdroj: ROUSSEAU, Jean-Jacques. Rozpravy. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 195, cit. podle PERNÝ, Lukáš. Rousseau a filozofia dejín (rigorózní práce). Prešov: Prešovská univerzita, 2019, s. 42

O lidech , O štěstí , O moudrosti , O vlasti