Jean Jacques Rousseau: Člověk

„Člověk - občan se rodí, žije a umírá jako otrok; když se narodí, sešněrují ho do povijanu, když zemře, zatlučou ho do rakve; dokud nosí lidskou podobu, věčně je poután nějakými nařízeními.“

„Nejdéle nežil člověk, který má nejvíc let, ale ten, kdo si svůj život nejvíce procítil.“

„Všechno přispívá k tomu, aby člověk, který byl povznesen vládnout jiným, byl zbaven rozumu a smyslu pro spravedlnost.“

„Občanské sdružení je nejdobrovolnějším aktem na světě, neboť každý člověk se rodí svoboden a je svým vlastním pánem, a proto si ho nikdo pod jakoukoliv záminkou nemůže podřídit bez jeho souhlasu.“

„Má-li člověk opravdu zálibu ve vědách, první co pocítí, když se jim věnuje, je jejich spojitost, která působí, že se navzájem přitahují, podporují, objasňují, a že jedna se neobejde bez druhé.“

„Člověk se rodí svobodný, ale všude je v okovech.“

„Člověk si nepřeje to, co není schopen poznat.“

„Každý člověk chce být šťastný, ale aby takový mohl být, nejprve musí vědět, co je štěstí. Štěstí přirozeného člověka je tak jednoduché jako jeho život. Spočívá v tom, aby netrpěl, aby byl zdravý, svobodný a měl, co potřebuje. Štěstí morálního člověka je něco jiného ...“

„Aby člověk mohl, aby se odvážil říkat velké pravdy, nesmí záviset na svém úspěchu.“

„Člověk je od přirozenosti dobrý a kazí jej společnost.“

„Člověk je jen tehdy šťasten, dokud není šťasten.“

„Je velmi nesnadné uvažovat ušlechtile, když člověk myslí jen na to, jak si vydělat na chléb.“

„Lidská inteligence má své meze a člověk nejenže nemůže vědět všechno, ale nemůže vědět ani to málo, co vědí ostatní lidé.“

„Štěstí příliš posuzujeme podle zdání, předpokládáme ho tam, kde je ho nejméně, hledáme ho tam, kde ani nemůže být, veselost je jen jeho klamavým znamením. Veselý člověk je nejednou nešťastný, chce jen splést jiných a oklamat sebe sama ... Opravdová spokojenost není ani veselá, ani pošetilá ... opravdu šťastný člověk, téměř nemluví, skoro se nesměje, celé své štěstí ukrývá ve svém srdci.“

„Člověk bez soucitu je nejpříšernější stvůra.“

„Celá naše bezmocnost pramení v slabosti naší vůle, ačkoli máme vždy dost síly, abychom provedli, což velmi chceme provést. Pokud člověk chce, nic není těžké (Volenti nihil difficile).“

„Společenský člověk se skrývá celý život ve své masce. Protože téměř nežije vlastním životem, vždy je sám sobě cizí a necítí se dobře, pokud se má vrátit do vlastního "já." - Čím je to mu je ničím, čím se zdá být, to mu je všem.“

„Opravdu svobodný člověk, chce jen to, co může chtít a dělá to, co se mu líbí. Jedná podle své vůle, nepotřebuje k jejímu provedení pomoc jiného. To je moje hlavná zásada. Jde jen o to, aplikovat ji na dětství a vyplynou z ní všechna pravidla výchovy.“

„Stěžujeme se na to jaké jsou děti, a nevidíme, že lidské pokolení by zahynulo, kdyby člověk nebyl nejprve dítětem.“