Johannes Mario Simmel citáty

„Všichni lidé, s nimiž se setkáváme, mají své osudy, které ovlivňují jejich chování, ale na to příliš málo myslíme. Očekáváme, že budou reagovat tak, jak bychom zareagovali na jejich míste my, a proto jim v naprosté většině případů nemůžeme rozumět, nemůžeme je pochopit…“

—  Johannes Mario Simmel

„Smrt se stala všední a snadnou. Každý ji může mít, každý z nás. Ale láska - kdo může mít lásku?“

—  Johannes Mario Simmel

„Jak nádherný je smích s někým, kdo cítí stejně jako vy…“

—  Johannes Mario Simmel

„Na vteřinu zavřete oči - a ocitnete se v jiné době, v jiné zemi, u jiných lidí. Náhle je tu vaše minulost, a zcela zatlačí přítomnost. V okamžiku mezi zavřením a otevřením víček, v jednom nadechnutí ve vás stoupá tolik ze včerejška.“

—  Johannes Mario Simmel

„Jak osamělý musí být člověk, když si ve své fantazii vytvoří lidi, kteří se pro něho stanou naprosto skutečnými, jen pro to, aby pocítil radost, že má přátele, a už nemusí být sám.“

—  Johannes Mario Simmel

„Nikdo nemůže utéct sám před sebou, odnikud, nikam. Nikdo nemůže zapomenot, co udělal.“

—  Johannes Mario Simmel

Varianta: Nikdo nemůže utéct sám před sebou, odnikud, nikam. Nikdo nemůže zapomenout, co udělal

„Víra, láska, naděje, tyto tři: ale láska je největší mezi nimi!“

—  Johannes Mario Simmel

„Malá chvilka štěstí - to je celý život.“

—  Johannes Mario Simmel

„Tenhle svět milej Pánbůh zřejmě stvořil, když byl velectěně nasranej.“

—  Johannes Mario Simmel

„Láska je jen slovo, neznamená nic!“

—  Johannes Mario Simmel

„Kdo nemůže nebo nechce myslet, musí věřit. Jinak nemůže žít. Bůh: to je pro ně pro všechny jen východisko, hromadný pojem pro tolik různých druhů představ, kolik je různých druhů lidí bez rozumu - a pochopitelně i zvířat. Například sloni mají jistě svého sloního boha a kdyby trojúhelníky mohly myslet, představovaly by si boha jako trojúhelník.“

—  Johannes Mario Simmel

„Potkávám tě. Toto město je jako stvořené pro lásku. Ty jsi jako stvořený pro mé tělo. Měla jsem hlad, hlad po nevěrách, lžích a umírání. Odedávna. Dobře jsem věděla, že jednoho dne přijdeš. Čekala jsem na tebe s bezmeznou trpělivostí. Znič mě. Znetvoř mě k obrazu svému, aby nikdo jiný po tobě nepochopil tuto touhu“

—  Johannes Mario Simmel

Láska je jen slovo, monolog z filmu Hirošima, má láska

„Přicházím z nekonečna… A jdu do dalekého věčna. Vždycky existuje zítřek, i dnešek byl předtím zítřek.“

—  Johannes Mario Simmel

„Dejte tu nejkrásnější ideologii do rukou lidí a vše bude strašné, vražedné, odporné…“

—  Johannes Mario Simmel

„Ještě si přesně vzpomínám na okamžik, kdy jsem poprvé zemřel. Zemřel jsem pak ještě několikrát.“

—  Johannes Mario Simmel

„Nevěřím, že by pravá láska mohla být jiná než smutná.“

—  Johannes Mario Simmel

„Těžká doba je jako tmavá brána. Projdeš-li jí, vystoupíš z ní posílen. A všechno, všechno se promění ve světlo.“

—  Johannes Mario Simmel

„I ten nejstrašnější život je pořád krásnější než ta nejkrásnější smrt.“

—  Johannes Mario Simmel

„Několik málo zázraků přírody je vypočitatelných, zázrak člověka k nim bohužel nepatří.“

—  Johannes Mario Simmel