Lubomír Martínek je český prozaik, esejista a překladatel. Ve svém díle zpracovává téma exilu, vlasti, hledání identity, tuláctví, cestování, návratu a literatury, humoru, umělecké metafory.
Po smrti otce 1955 se jeho matka přestěhovala z Českých Budějovic do Prahy. V roce 1974 absolvoval strojní průmyslovku, v letech 1975–76 pracoval jako dělník a pomocný projektant v ČKD Kompresory, a jako kulisák v Divadle Na zábradlí.
V roce 1979 emigroval do Francie, kde vystřídal řadu zaměstnání . Navštěvoval také přednášky z dějin umění na École du Louvre a psychologie na Univerzitě Paříž VIII.
V Paříži dále psal, spolupracoval s Jiřím Kolářem na edici Revue K , kterou vedl v letech 1986–91. Od listopadu '89 navštěvuje Prahu, nadále ale žije v Paříži.
V Čechách jeho texty otiskují mimo jiné revue Prostor, Revolver Revue, Literární noviny, Labyrint revue.