Nero Claudius Drusus Germanicus citáty

Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus byl římský císař pocházející z julsko-klaudijské dynastie a vládnoucí od 13. října 54 až do okamžiku své smrti. Nero byl synem Gnaea Domitia Ahenobarba a jeho manželky Agrippiny mladší. Trůnu se ujal po smrti svého adoptivního otce Claudia, který ho učinil svým nástupcem – prostřednictvím adopce.

V průběhu jeho panování byla soustředěna pozornost na diplomacii, obchod a kulturní rozvoj. Správu říše ponechal nejprve na bedrech svých rádců, později se sám chopil řízení státu. Nakloněn umění, dal zbudovat četná divadla a podporoval konání různých her a uměleckých soutěží. Zahraničně-politicky nedošlo ke zvětšení velikosti říše dobytím nového území, avšak proběhlo několik nebezpečných konfliktů a vzpour. Krutost římských úředníků v Británii podnítila v roce 60 tamní kmeny k odboji, do jehož čela se postavila královna Boudicca. Mezi léty 58 až 63 muselo být vynaloženo nezměrné úsilí k zachování římské vážnosti při válce s parthskou říši. V Judeji propuklo v roce 66 rozsáhlé povstání, vyvolané tvrdostí Římanů a fanatismem Židů.

Jeho vláda je často spojována s tyranií a extravagancí, jelikož je znám nařízením mnoha poprav či sebevražd. Neblaze proslul zločiny spáchanými na svých příbuzných nebo blízkých, především vraždou vlastní matky Agrippiny, manželky Octavie, adoptivního bratra Britannika a vychovatele Senecy. Příslušníky urozených vrstev římské společnosti pohoršoval a zahanboval svým veřejným vystupováním v divadlech. V souvislosti s tím o něm panuje všeobecně rozšířené, třebaže nejspíše nepravdivé mínění, že zpíval a hrál na kitharu při velkém požáru Říma, který se udál v roce 64. Vinu za tuto pohromu přičítal křesťanům, vůči nimž rozpoutal jedno z prvních pronásledování. Sílící nepřátelství k němu vyústilo v rozsáhlé Pisonovo spiknutí, potlačené v roce 65. Když se proti němu po třech letech vzbouřili místodržitelé několika provincií a pretoriánská garda mu vypověděla poslušnost, ukončil Nero svůj život sebevraždou.

Všechny tyto skutečnosti jsou popisovány v hlavních dochovaných literárních zdrojích, dílech historiků Tacita, Suetonia a Cassia Diona. Jen málo antických autorů, jako třeba Lucanus nebo Seneca, líčí Nerona v poněkud příznivějším světle. Navzdory tomu ho některé z pramenů, včetně těch, jež jsou uvedeny výše, vystihují jako císaře požívajícího popularity prostého lidu, obzvláště v Řecku a ve východních provinciích. Jeho hodnocení se v současnosti stává problematickým, neboť určití moderní historikové zpochybňují hodnověrnost antických pramenů pojednávajících o jeho tyranských činech. Wikipedia  

✵ 15. prosinec 37 n. l. – 9. červen 68 n. l.
Nero Claudius Drusus Germanicus foto
Nero Claudius Drusus Germanicus: 5   citátů 2   lajky

Nero Claudius Drusus Germanicus nejznámější citáty

„Jaký umělec ve mně hyne!“
Qualis artifex pereo.

Zdroj: [Syme, Ronald, 1989, The Augustan Aristocracy, Oxford University Press, 440, angličtina]

Nero Claudius Drusus Germanicus: Citáty anglicky

Nero citát: “What an artist dies in me!”

“What an artist dies in me!”
Qualis artifex pereo.

Variant translations:
What an artisan I am in dying!
So great an artist, I die!
Like an artist, I die.
Truly... an artist is about to perish.
Quoted in ""Nero"" - Page 51 by Edward Champlin - History - 2003

“I wish I could not write.”
Vellem nescire literas.

Variant translation: I wish I were illiterate.
Quoted in " De Clementia" - Chapter 1, Book 2 by Lucius Annaeus Seneca.

Podobní autoři

Flavius Marcianus foto
Flavius Marcianus 2
byzantský císař
Theodosius I. Veliký foto
Theodosius I. Veliký 1
římský císař
Secundus Maior Gaius Plinius foto
Secundus Maior Gaius Plinius 28
římský vojenský velitel
Seneca foto
Seneca 473
římský filozof
Marcus Aurelius foto
Marcus Aurelius 114
císař Římské říše
Titus Livius foto
Titus Livius 36
římský historik
Marcus Tullius Cicero foto
Marcus Tullius Cicero 329
římský filozof a státník
Gaius Titus Petronius foto
Gaius Titus Petronius 28
římský dvořan, předpokládaný autor Satyriconu
Svatý Ambrož foto
Svatý Ambrož 8
biskup v Miláně; jeden ze čtyř původních církevních lékařů
Phaedrus foto
Phaedrus 22
latinský bajkař a pravděpodobně trácký otrok