Paulus Orosius byl galský křesťanský kněz, historik a teolog. Narodil se asi v roce 375, zemřel někdy po roce 418. Narodil se zřejmě ve městě Bracara Augusta . Byl žákem svatého Augustina, úzce spolupracoval též se svatým Jeronýmem. Napsal tři knihy, neoceňovanější je Historiarum Adversum Paganos Libri VII, kde se pokusil vyprávět dějiny světa od biblického Adama. Jde o první dějiny světa napsané křesťanem. Orosius se v knize snažil vyvrátit pohanské argumenty, že pád Římské říše způsobilo přijetí křesťanství. Historickou hodnotu mají ovšem jen pasáže popisující období po roce 378. Dílo kolovalo i pod názvy jako Hormesta, Ormesta nebo Ormista a stalo se v křesťanském světě velmi populární. Do staroangličtiny ho přeložil anglický král Alfréd Veliký. Další dvě Orosiova díla nesla tituly Commonitorium de errore Priscillianistarum et Origenistarum a Liber apologeticus de arbitrii libertate, reagoval v nich kriticky na křesťanská učení priscillianismus, origenismus a pelagianismus. Na koncilu v Jeruzalémě se Orosius neúspěšně pokusil Pelagia obvinit z kacířství. Podle historika Gennadia z Massilie přivezl z Jeruzaléma do Evropy relikvie svatého Štěpána. Wikipedia
„Kdo mlčí, jistěže nepřiznává, ale přesto je pravda, že nepopírá.“
QUI TACET, NON UTIQUE FATETUR: SED TAMEN VERUM EST EUM NON NEGARE
„Bránit se proti násilí násilím dovolují totiž všechny zákony a veškeré právo.“
VIM ENIM VI DEFENDERE OMNES LEGES OMNIAQUE IURA PERMITTUNT
„Nikdy se spáchaný trestný čin neposuzuje přísněji pro pozdější okolnost.“
NUMQUAM CRESCIT EX POST FACTO PRAETERITI DELICTI AESTIMATIO
