Otto František Babler: Populární citáty (strana 4)

„Dějiny studovat je bezpochyby mnohem příjemnější a pohodlnější než dějiny prožívat.“

„Někdo čte v knize jako v zrcadle, někdo hledí do zrcadla jako do knihy.“

„Trpělivost není netečnost a neúčast, ale naopak úsilí a soustředěnost.“

„Naděje spatří světlo nad obzorem vždy dříve, než vskutku vzejde.“

„Příroda se na podzim zbavuje všech připomínek uplynulého léta: listí, ovoce i trávy. Také člověk by to měl tak dělat a neschovávat staré papíry a listy, které mu zabraňují prožívat nové a čisté jaro. Já to tak bohužel činit nedovedu a tak, si při každé nové práci, jež by mohla být živá a radostná, připadám jako nevyhrabaná zahrada, v níž se svěží letošní rostlinky musí těžce prodírat zaschlou loňskou trávou.“

„Kdo se nedopustí žádné hlouposti, není tak moudrý jak se domnívá.“

„Zármutek není zlý. Zlé je jenom zoufalství.“

„Myslitel jde světem jako slepec, ale má svůj cíl jasně před očima.“

„Čtení je spolupráce čtenáře se spisovatelem.“

„I tam, kde už nečtu slova, ještě slyším hlas knihy.“

„Básně jsou tajné vzkazy, které si posílají samotáři místem i časem si vzdálení.“

„Opravdová báseň je zcela osobní pozdrav každému, kdo ji dovede chápat.“

„Zatímco se člověk nudí, ďábel mu do duše zasévá sémě zla.“

„Kde vládne úcta k lidské důstojnosti, tam je svoboda.“

„Poezie je mluva, kterou si vytváří básník, když chce vyjádřit svůj největší úžas.“

„Jen omezenec zná odpověď na všechny otázky.“

„Dítě je jako básník: vytváří si svůj svět fantazie, jejž prožívá a jímž se kochá, i když ví, že není skutečností, nýbrž právě jen podmanivým výplodem obrazotvornosti.“

„Lidský duch i jeho tělesná schránka musí žít v souladu s přírodou a se zákony vesmíru. Ztroskotá, kdykoli se od nich odchýlí.“

„Hudba a výtvarné umění jsou nejlepší dorozumívací prostředky mezi lidmi. I sama řeč zůstává pozadu, neboť člověk, jehož jazyku nerozumíš, snadno ti může zůstat cizincem.“