Sávitrí Déví Mukherdží citáty

„Z hlediska praxe jsou popravdě řečeno jen dva druhy lidí: ti, kteří doopravdy mají rádi zvířata (a rostliny), a ti, kteří je rádi nemají. A první z těchto dvou skupin zase můžeme rozdělit na lidi, kteří důsledně milují veškerou živou přírodu, a lidi, kteří ji milují jen částečně a příležitostně, přičemž ti druzí představují drtivou většinu takzvaných milovníků zvířat či přírody.“

„Velké množství městských jedlíků masa, jež známe (přinejmenším v Evropě), zvířata v nitru miluje. I kdyby měli hlad, byli by těmi posledními, kdo by při pohledu na ovci, krávu nebo tele pasoucí se na louce pocítil vražedný sklon, jenž by se za stejných okolností zmocnil hladového tygra. Naopak jsou schopni dojít až k dobytčeti, aby je pohladili po hlavě, nebo natrhat trávu či květiny a nabídnout mu je – čistě pro potěšení z toho, že se krmí z jejich rukou. Rádi sledují, jak zvíře s vlající oháňkou skotačí po sluncem zalitých polích, nebo se zálibně dívají, jak klidně a pohodlně postávajíc přežvykuje ve stínu stromu. Kdyby náhle přišel nějaký člověk a začal by dobytče týrat, tito lidé by jistě přispěchali na jeho obranu, a to nejspíš rázně. Přesto přijdou domů a snědí plátek skopového, hovězího nebo telecího, aniž by pocítili sebenepatrnější záchvěv viny.“

„Jednou z nejsmutnějších tragédií historické doby je jistě postupné mizení lesů z celého povrchu naší planety.“

„Dalo by se zapochybovat, přinejmenším za současného stavu společnosti, zda všichni neproduktivní zahaleči v kavárnách a na módních bulvárech dohromady přispívají lidstvu víc než jediná dojnice, soumar či hlídací pes.“

„Příčina mnohé lidské bídy – a zvláště pak mnoha válek – spočívá v tom, že počet lidí na světě neustále roste.“

„Přinejmenším někteří sobci jsou takoví přímě a otevřeně a mívají odvahu v jakékoliv záležitosti, k níž je jejich sobectví dovede, zajít do krajních mezí. Shledají, že je jim přirozené být takoví, jací jsou.“

„V zemích Střední a Severozápadní Evropy se v pozdním šestnáctém a v sedmnáctém století – což není tak dávno – nacházelo více lesů, než si dnes vůbec dokážeme přestavit. Co dnes tyto země spatřují na místě svých královských dubů, svých bříz a jedlí? Spletitou síť silnic a železnic, veliká průmyslová města, venkov zaplněný pečlivě vymezenými políčky s jedlými plodinami, vesnice smáčknuté jednu k druhé. A pětkrát větší populaci, než jaká je pro ně vhodná – nepokojnou populaci plýtvající časem a inteligencí na vynalézání a řešení nových „problémů“ a léčení nových „komplexů“, místo aby se kochala krásou světa ležícího ve sluneční záři, v mlze nebo pod sněhem.“

„Těm, komu se zdá odvěké vykořisťování zvířat normální jenom proto, že je prakticky všeobecné a stejně staré jako člověk sám, můžeme odpovědět, že dnes existují lidé, kteří s ním silně nesouhlasí – a nevadí, že je jich jenom hrstka, roztroušená mezi milióny lidí na dosud barbarském stupni vývoje.“

„Jednání předchází teorii, místo aby z ní vycházelo. Kdykoli je to možné, užije se k ospravedlnění činu převládající teorie. A převládající teorií se stala právě ta, která původně nejlépe omlouvala druh činu, jejž lidé konali spontánně. Kdykoli nemůže být teorie skutečně užito, pokračuje činnost bez její podpory. A konečně: je to teorie, co se mění, aby ladila s činem; nikoliv čin, aby ladil s teorií k teorii.“

„Většina lidí má dojem, že živá příroda je tu jen proto, aby ji vykořisťovali.“

„Myšlenka nebo spíše pocit, že základ a míra všech morálních hodnot spočívá v kráse života, a nikoli v zájmu člověka, by měl v podvědomí všech lidí – nebo alespoň v podvědomí drtivé většiny – nahradit smysl pro lidskou soudržnost, sotva méně barbarský než ty nejpřežilejší podoby kmenového, ba i osobního sobectví. Pak – a jedině pak – se člověk stane dokonalou korunou tvorstva, místo aby byl jeho soupeřem, ujařmitelem a mučitelem; skutečným panským druhem.“

„Copak živočich nemůže být hodný nekonečné lásky, a přitom postrádat rozum a užitečnost? Já věřím, že může. Vím, že takový skutečně je. A kdokoliv, kdo kdy ze země zvedl kotě, štěně či ptáče a ucítil v dlani, jak živoucí jsou, porozumí, co mám na mysli, pokud sám není zvířečtější než všechna zvířata. Měkká, hřejivá, načechraná kulička z předoucího kožíšku, která si s rozkoší protahuje sametové tlapky, zatím co její hluboké modrozelené oči vyzařují důvěru v přítele, jenž si ji odnáší domů; stvoření radostně vrtící ocasem a olizující vaši ruku, jakmile pocítí, že je máte rádi; opeřené tělíčko s třepotajícími se křidélky a vyděšeným srdíčkem, které cítíte tlouci mezi prsty; a všichni ostatní tvorové na zemi, divocí či krotcí – jsou hodni lásky sami o sobě, aniž by nutně museli být rozumní či užiteční. Jsou hodni lásky prostě proto, že žijí.“

„Dokud se bude člověk vzpírat povinnostem vůči živoucímu stvoření jako celku, a dokud se svoji neochotu dostát těmto povinnostem bude dokonce snažit omlouvat, nestane se ničím víc než nejúspěšnějším zvířetem na zemi. Zvířetem, které sice může panovat nad ostatními a které jich může využívat pro svoje účely soustavněji a bezohledněji, než by to dovedl některý tvor džungle, ale jehož citový obzor zůstává tak úzký a jehož cíl je tak sobecký jako obzor a cíl každého skupinově žijícího čtvernožce.“

„neexistuje pražádný důvod, proč by „užitečná“ zvířata měla pracovat prostě proto, že pracujeme my. Nudnou, pravidelnou, „potřebnou“ a odpornou práci, za niž jsme placeni, děláme jedině proto, že se ve společnosti, kde má každá životně důležitá položka danou cenu, nemůžeme obejít bez peněz. Kdybychom se mohli těšit stejnému pohodlí, zatím co bychom dělali jenom to, co se nám dělat chce – malovali bychom, sepisovali bychom svoje myšlenky na papír, cestovali, trávili čas u toaletního stolku či v posteli nebo probírali vytříbené nápady na příslušných čajových dýcháncích –, nepochybně bychom to také provozovali, a to stejným právem.“

“I worship impersonal Nature, which is neither "good" or "bad", and who knows neither love nor hatred. I worship Life; the Sun, Sustainer of life. I believe in the Law of everlasting struggle, which is the law of life, and in the duty of the best specimens of our race — the natural élite of mankind — to rule the earth, and evolve out of themselves a caste of supermen, a people 'like unto the Gods.'”

“To those privileged ones -- among whom we count ourselves -- the high-resounding "isms" to which their contemporaries ask them to give their allegiance are all equally futile: bound to be betrayed, defeated, and finally rejected by men at large, if containing anything really noble; bound to enjoy, for the time being, some sort of noisy success, if sufficiently vulgar, pretentious, and soul-killing to appeal to the growing number of mechanically conditioned slaves that crawl about our planet, posing as free men; all destined to prove, ultimately, of no avail.”

“In the Third Reich, even schoolchildren knew from their textbooks that this [= the Aryan] race had spread from the north to the south and east, and not the other way around.”

“The Hindu religion in its popular expression, as one can see it, is in sum the pre-Byzantine Greek religion, and all the ancient Aryan religions of Europe, minus the tribal spirit and, generally, plus the goodness and the respect for all beings.”

“Europe is organized, marvellously organized; but India is cultivated.”

“Europe is only powerful; India is beautiful.”