William Kingdon Clifford byl anglický matematik a filosof.
Vystudoval matematiku na King’s College v Londýně a Trinity College v Cambridge. Nakonec, roku 1871, se stal profesorem na University College v Londýně. Roku 1874 byl zvolen členem Královské společnosti
Inspirován pracemi Bernharda Riemanna a Nikolaje Lobačevského věnoval velkou pozornost neeuklidovské geometrii. Roku 1876 napsal přelomový článek On the space theory of matter, kde vyjádřil myšlenku, že energie a hmota jsou pouze různá zakřivení vesmíru. To bývá považováno za předstupeň teorie relativity.
Významně přispěl také ke studiu algebry. Především tím, když zavedl tzv. bikvaterniony , jež byly zobecněním kvaternionů Williama Rowana Hamiltona. Užíval je k popisu pohybu v neeukleidovských prostorech i po některých eukleidovských plochách. Později navázal na studie Hermanna Grassmanna o tzv. vnějších algebrách. Definoval obecnější typy algeber, tyto se po něm dnes nazývají Cliffordovy algebry.
Ve filozofii měl blízko k Hermannu von Helmholtzovi a Ernstu Machovi. Proslul pojmy „látka mysli“ , která označuje základní komponenty, z nichž se má skládat vědomí, a „kmenové já“ . Pokusil se též poukázat na některé vztahy kantovské filozofie a neuklidovské geometrie.
Zemřel v 33 letech na tuberkulózu. Většina jeho prací byla vydána až posmrtně, péčí Karla Pearsona. Wikipedia
✵ 4. květen 1845 – 3. březen 1879