„Když křičíte, slyší vás každý.
Když šeptáte, slyší vás ten, kdo stojí vedle.
Ale když mlčíte, slyší vás jen ten, kdo vás miluje.“

Převzato z Wikiquote. Poslední aktualizace 9. února 2021. Historie
Mahátma Gándhí foto
Mahátma Gándhí69
indický politik 1869 - 1948

Podobné citáty

François de La  Rochefoucauld foto
François de La  Rochefoucauld foto
Oscar Wilde foto
Jan Hus foto
Matka Tereza foto
Joseph Addison foto
Ashley Purdy foto
François de La  Rochefoucauld foto
François de La  Rochefoucauld foto
George Gordon Byron foto
Karel Satoria foto
Jan Hus foto
Konstantin Dmitrijevič Balmont foto
George Bernard Shaw foto
Bob Marley foto
Richard Baxter foto

„Musíte ke svým lidem chovat takové city, jako otec chová ke svým dětem; ano, nejstarostlivější láska matky nesmí převýšit tu naši. Musíme je v bolesti rodit, až by v nich byl zformován Kristus. Měli by vidět, že se nestaráme o vnější věci, výsady, čest, ani život v porovnání s jejich spasením. (…) Když lidé uvidí, že je nepředstíraně milujeme, budou od nás ochotni slyšet všechno. (…) Vizte tedy, abyste ke svým lidem pociťovali lásku ve svých srdcích, a ať to vidí ve vaší řeči a jednání. Ať vidí, že pro ně učiníte náklad i se sami vynaložíte.“

—  Richard Baxter anglický puritánský církevní vůdce, básník 1615 - 1691

Originál: (en) We must feel toward our people as a father toward his children; yea, the tenderest love of a mother must not surpass ours. We must even travail in birth, till Christ be formed in them. They should see that we care for no outward thing, neither liberty, nor honor, nor life, in comparison to their salvation. (…) When the people see that you unfeignedly love them, they will hear anything from you. (…) Oh therefore, see that you feel a tender love for your people in your hearts, and let them perceive it in your speech and conduct. Let them see that you spend and are spent for their sakes.
Zdroj: The Reformed Pastor. S. 181.

„Věří také, že musíme respektovat přání jednotlivce, který se rozhodl přestat brát potravu a usadil se venku, aby ukončil svou pozemskou existenci. Nevěří, že smrt způsobená nemocí nebo úrazem je přirozená. Konec konců není přece možné zabít něco, co je věčné, a člověk nemůže zabít, co sám nestvořil. Tento názor souvisí s jejich vírou ve svobodnou vůli. Duše se svobodně rozhodne přijít. Proč by tedy mělo být spravedlivé zakázat jí odejít? Nejde o osobní rozhodnutí provedené v naší zjevné skutečnosti, ale o věčné rozhodnutí provedené vševědoucí součástí naší bytosti na rovině věčnosti.
Věří, že nejpřirozenější způsob, jak odejít z lidské zkušenosti, je uplatnit svobodnou vůli a právo na volbu. Když jeden z nich dosáhne věku 120 nebo 130 let a začne ho vzrušovat myšlenka na návrat do věčnosti, otáže se Božské Jednoty, zda je to v zájmu Nejvyššího Dobra a uspořádá slavnost na počest svého života.
Národ Opravdových Lidí po staletí pronáší k novorozencům jednu a tutéž větu a každý z nich tedy po narození slyší stejná první slova: „Milujeme tě a budeme ti na tvé cestě nápomocni.“ Při poslední oslavě obejmou jeden po druhém odcházejícího a opakují tutéž větu. Při příchodu na tento svět slyší totéž, jako když ho opouští! Pak se odcházející posadí do písku a doslova vypne své tělo. Zemře během dvou minut. Nikdo ho neoplakává a nikdo netruchlí.“

—  Marlo Morgan, kniha Poselství od protinožců

Zdroj: kniha Poselství od protinožců

Související témata