„Z jejího úsměvu jsem
si stavil domov, teď z
jejích lží hrob…“

„Láska matky má jediný hraniční kámen. Ten kámen stojí na jejím hrobě.“

Klement Maria Hofbauer (1751–1820) rakouský světec

„Vyhnanec bez domova je jako mrtvý bez hrobu.“

Publilius Syrus latinský spisovatel

„Důvěra v čistotu hry a jejího řízen je opakovaně podlamována. Profesní fotbal i kope vlastní hrob, asi odtud to slovo kopaná.“

Petr Havlík

Zdroj: Časopis Reflex č. 43, 2020, str. 19

„Když mě líbá a kouše do mých rtů, jakoby říkala ‚‚chci tě‘‘.
Je jako anděl s duší démona, její doteky mě pálí a zároveň hojí mé jizvy.
V jejím objetí cítím hřejivý pocit který říká ‚‚děkuji‘‘.
Jejím krásným úsměvem, mi zlepšuje náladu ve špatných dnech.
A ten krásný smích? Jako bych byl ve snu ze kterého se nechci probudit…“

Christián

„Kdysi stačil úsměv a růže, teď potřebuješ peníze a lži“

Lukáš Sedláček

„Začal jsem domov nacházet v sobě. Teď se snažím chápat celou planetu jako místo k žití.“

Petr Horký (1973) český cestovatel, moderátor, publicista a režisér

„Existuje láskyplný úsměv
a existuje klamný úsměv.
A existuje úsměv nad úsměvy,
ve kterém tyto dva úsměvy splynou v jedno.“

William Blake (1757–1827) anglický romantický básník

„Než v otroctví, tož raděj v klínu matky si vynajdeme hrob a v hrobě spánek sladký.
Hrob Aturův, Epická básně“

Jaroslav Vrchlický (1853–1912) český básník, dramatik, novinář a překladatel

1876
Zdroj: [Koráb, Julius, Zlatá zrnka, [1885], Plzeň, V. Steinhauser, 256]

„Dne 6. února 1913. přijela do Prahy velká propagátorka míru baronka Berta Suttnerová, rozená hraběnka Kinská a já byl uvědoměn z Vídně o jejím příchodu. Rozumí se, že jsem se odebral hned do jejího hotelu, kde zastal jsem ji churavou. Večer měla přednášeti spolku německých spisovatelů Concordia. Rozumí se, že jsem učinil, co bylo možné k zajištění jejího zdravotního stavu zajistiv si spisovatele lékaře Saluse, jenž byl hotov v případě potřeby jí přispěti ku pomoci. Napsal jsem o tom referát do Národního obzoru „Vzácný host v Praze.““

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Tehdy jsem ji viděl po prvé a naposled. O rok později zemřela. […] Vydal jsem pohlednice s její podobiznou vedle pohlednic anglického pacifisty Steada a našeho českého Alferiho.
Dílo, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 223–224, Roku 1913]

„Domov se stane domovem tehdy až tam bude zvíře“

Marupes49