
„Velký životní cíl je pocit - pocit toho, že existujeme, i když to někdy bolí.“
zápis z deníku, 23. dubna 1941
Zdroj: Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 102
„Velký životní cíl je pocit - pocit toho, že existujeme, i když to někdy bolí.“
„Slzy jsou vyslanci věčné lásky.“
„Někdy mám pocit, že rap je téměř klíčem k zastavení rasismu.“
„Někdy mám pocit, že si lidi nacházejí zástupné problémy, aby vás nemuseli mít rádi.“
Zdroj: Časopis Reflex č. 27, 2021, str. 22
„Vzpomíná na setkání s vyslanci Židovské legie“
Nikdy předtím jsem se nesetkala s lidmi, jako byli tito Palestinci, ani jsem neslyšela příběhy, jaké o Jišuvu vyprávěli. Bylo to poprvé, kdy jsem se dozvěděla, jak hrozně trpí brutalitou tureckého režimu, který již normální život v zemi prakticky zastavil. Měli horečné obavy o osud Židů v Palestině a přesvědčovali nás, že účinný židovský nárok na izraelskou zemi po válce bude možno vznést jenom tehdy, bude-li náš národ hrát významnou a viditelnou vojenskou úlohu, jakožto Židé, ve válce. Skutečně hovořili o Židovské legii s takovým zaujetím, že jsem se okamžitě pokusila do ní přihlásit jako dobrovolnice − a byla jsem zdrcena, když jsem zjistila, že děvčata přijímána nebudou.
Zdroj: [Gilbert, Martin, Izrael: Dějiny, BB Art, Praha, 2002, 80-7257-740-9, 52-53] [Dále jen: Izrael: Dějiny.]
„Přátelství někdy bolí, ale není právě v tom krása pocitu?“