„Kolikrát voláme ke spáse nebe, když snadno můžeme spasit sami sebe. Osud nám dává směr a my se - jistě z hlouposti - motáme na stejném místě. Co brání nám pozvednout se do vyšších sfér?“

„V nikom jiném není spásy, není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.“

„Peří pozvedne lidi k nebi stejně jako ptáky. A to písmeny psanými peřím.“

„Příbuzné nám dává osud. Jaké štěstí, že přátele si můžeme vybírat sami.“

„Mlčení ke zlu volá až do nebe.“

„Zkušenost nám nebrání udělat stejnou hloupost znovu, ale tropíce jí, jsme značně smutnější.“

„Spása/zdraví lidu je nejvyšším zákonem.“
Salus populi est suprema lex.

„Cožpak moudrost nevolá, nevydává rozumnost svůj hlas? Na nejvyšším místě, nad cestou, na křižovatce stojí. Při branách, kudy se chodí do města, u vchodu pronikavě volá“

„Nežijte proto, aby jste získávali, a byli milováni, ale abyste sami dávali a sami milovali. V tom je jediná naděje a spása a také trvalé štěstí všech našich příštích dnů.“

„osud je to co nevíme, ale jistě se to stane“