Varianta: Trojího si musí řečník hledět: Co říká, kde to říká a jak to říká.
Tria videnda sunt oratori: Quid docat et quo quidque loco et quo modo.
„V každém řečníkovi, který má na posluchače působit, musí být kus básníka.“
„První věc řečníka je, aby měl co říci.“
„Co řečníkům schází na hloubce, to nahradí délkou.“
„Řečník má vyčerpat téma, nikoliv posluchače.“
„Řečníci zpravidla to, co chybí na hloubce, nahrazují délkou.“
„Nejlepší je řečník, který málo slovy hodně řekne.“
OPTIMUS ORATOR EST, QUI PAUCIS VERBIS PLURIMA DICIT.
„Volnost slova v parlamentech dává řečníkům příležitost, aby se blamovali, jak chtějí.“
„Největší prosťáček přesvědčí z nadšení lépe než nejlepší řečník z povinnosti.“
„Řečníkům je vskutku dovoleno lhát o historických záležitostech, aby mohli něco říci vybraněji.“
Quidem concessum est rhetoribus ementiri in historiis ut aliquid dicere possint argutius.
