Doporučené citáty

strana 100

„Život nás nechtěl udělat dokonalými. Kdo je dokonalý, patří do muzea.“

„Pokud člověk ví víc než ostatní, stává se osamělým.“

„Mír světa závisí především na vnitřních podmínkách, ne na zevních. Jaký je a bude člověk, takový je a bude i jeho svět. V hlubších úrovních duše je každý z nás už teď božský, jenomže to doposud neví. Ponořme se tedy co nejhlouběji do tajných vnitřních úrovní sebe sama a vynesme na povrch, co je v nich utajeno: lásku, soucit a mír.“

„Snazší je dosáhnout úspěchu, obtížnější si ho zasloužit.“

„Každé dítě zachráněné s mým přispěním jen dává smysl mé vlastní existenci a není důvodem ke slávě.“

„Nejlepší člověk je ten, který mě obdaří svou nepřítomností.“

„Najděte, co milujete a nechte se tím zabít.“

„Většinu času jsem špatný. Ale když jsem dobrý, pak jsem zatraceně dobrý.“

„Pro každodenní život je génius způsobilý asi tak, jako astronomický teleskop ke sledování divadelního představení.“

„Nauč se vyhrávat, prohrát umí každý blbec.“

„Láska? To je něco jako… znáte tu ranní mlhu, když se probudíte než vyjde slunce? Trvá jen chvilku a pak se vypaří. Láska je prostě mlha, která se vypaří s prvním zábleskem reality.“

„Když se stane něco špatného, pijete, abyste na to zapomněli; když se přihodí něco dobrého, pijete, abyste to oslavili; a když se nestane nic, pijete, aby se něco stalo.“

„Každý den je malý život - každé probuzení a vstávání je malé narození, každé čerstvé jitro je malé mládí, každé uléhání a usínání je malá smrt.“

„Devět desetin našeho štěstí spočívá výlučně ve zdraví. S ním se stává všechno zdrojem požitku. Naproti tomu bez něho není žádný vnější statek, ať je jakéhokoliv druhu, uchopitelný.“

„Kdyby život a bytí byl příjemný stav, pak by nikdo nechodil rád spát a rád by se z tohoto nevědomého stavu zase probouzel. Ale opak je pravdou; každý jde spát rád a velmi nerad se probouzí.“

„Štěstí patří těm, kdo si vystačí sami, protože všechny vnější zdroje štěstí jsou nejisté, nespolehlivé, pomíjivé a závislé na okolnostech.“

„Znechucuje mě, že muži a ženy musejí žít své životy takovým způsobem. Je to bolestivé pro ně a je to bolestivé i pro mě. Nevidím však z toho východisko. Jediné, co tudíž mohu dělat, je o té bolesti psát…. každopádně čas, kdy jsem byl nepostradatelnej, vypršel. Lidský plémě mě odjakživa znechucovalo. V podstatě mi na lidech přijde nechutná ta jejich rodinně-vztahová choroba, která zahrnuje manželství, přesuny moci a hmotný podpory a která jako bolák, jako lepra postupně zachvacuje: vašeho souseda, čtvrť, obvod, vaše město, okres, stát, národ… a všichni zúčastněný si v tomhle úle navzájem lezou do prdelí ve snaze ten stupidní zvířeckej děs přežít.“

„Ten, kdo je blbej, tak blbým zůstane a žádnej doktor ho nevylečí.“

„Svoboda bez vzdělání je nebezpečná, vzdělání bez svobody je zbytečné.“