Citáty o jídle a pití

„Spláchni pitím všechnu nevlídnost.“

„Staré víno je dobré jen proto, že je staré. Kdyby bylo bývalo dobré samo o sobě, nikdo by je byl nenechal zestárnout.“

„Sport mám rád proto, že nezvykle chutná a nejde ničím nahradit podobně jako pivo.“

„Kdo žije nadějí, umírá hlady.“

„Kdo nemiluje kávu, miluje čaj, kdo nemiluje ani jedno, prostě v životě nemiluje..
Linda Lenk.“

„Alkohol je možná největší nepřítel člověka. Bible ale říká, ať svého nepřítele milujeme.“

„Buď vděčný za krásný den, šálek čaje, kytku za oknem, milá slova, pohlazení, co nejvíc je se nejméně cení.“

„Kdo je ctižádostivý, je podněcován i pochvalou - některé povahy žízní po chvále přinejmenším stejně silně jako jiné po jídle a pití.“

„Radši dalamánek k obědu, než být celý den o hladu.“

„Když řekneš je mi zima a mně je zima také tak ti dám stejně mojí vestu.
Když řekneš že máš hlad a já mám hlad také stejně ti dám moje jídlo.
Láska je o tom že nám nezáleží na nás ale na tom druhém.“

„Nejsem Bůh, ale kdybych byl, tři čtvrtiny z vás by byly holky a ten zbytek by byla pizza a pivo.“

„Kdo touží po šťastném životě s krásnou ženou, touží vlastně kochat se chutí vína a přitom ho mít stále plná ústa.“

„Černé svědomí je strach, který plení organismus stejně jako kouření či alkohol.“

„Pití je prý nepřítel pokroku. A i kdyby! Jako by ten pokrok dovedl lidstvo bůhví do jakého ráje. S celým pokrokem neoddálili se lidstvo od Kainovy bratrovraždy ani o milimetr.“

„Souhlasil, že se se mnou setká – jako s šéfem politického odboru Židovské agentury – v domě na Naharajimu, kde měla Palestinská energetická společnost vodní elektrárnu. Přijela jsem do Naharajimu s jedním z našich arabských expertů – Elijahuem Sassonem. Vypili jsme obvyklé ceremoniální šálky kávy a pak jsme začali hovořit. Abdulláh byl malý, velmi vyrovnaný muž s velkým šarmem. Velmi brzy ujasnil jádro problému. Nepřipojí se k žádnému arabskému útoku proti nám. Vždycky zůstane naším přítelem, řekl, a jako my si přál mír víc než cokoli jiného. Koneckonců, máme společného nepřítele, jeruzalémského muftího Hádždže Amína al-Husajního. A nejen to, navíc navrhl, abychom se setkali znovu po hlasování Spojených národů.“

„Okamžiky, kdy jsem seděl s docela cizími lidmi na terase, pil čaj, kouřil vodní dýmku a intenzivně vnímal, jak jsme si blízcí, i když nás nic nespojuje, pro mě patřily k vrcholům pouti.“

„Víš, co udělám, až budu papežem? Zruším ty tzv. generální audience. Možná ne úplně, ale určitě aspoň tu část, kdy papež jde kolem ohrádky, za kterou se tlačí šťastlivci číhající na ruku Velekněze, on ji většinou obětuje, nechávaje ji napospas dojatým věřícím, věnuje se dalším, usmívá se do jiných tváří, cosi kamsi šeptá a několik jich zatím už usiluje o to dotknout se papežovy pravice, či aspoň levice. Podle mne hrůza. Tomu s kým mluvíš, nota bene s kým si podáváš ruku, se dívej do očí, to je základní tvar úcty. Tak nějak jsem to doma slýchával. A taky vytáhni tu druhou z kapsy. Tedy kdybych to náhodou měl ve Vatikánu na povel, tak se při podobných příležitostech, právě pro zachování oboustranné úcty, nějakým spravedlivým způsobem vybere tak třicet lidí, pozvou se na kávu nebo na skleničku vína a papež ke každému přistoupí, host se mu představí, papež mu poděkuje za návštěvu, nechá pozdravovat u nich doma a přejde k dalšímu. A bude to setkání dvou lidí, kteří spolu stráví pár vteřin tak, jak má být, jeden s druhým a pro druhého.“

„Láska je hladový strávník.“

„Staré dřevo nejlépe hoří, staré víno se nejlépe pije, starému člověku nejvíce věř, starého autora nejraději čti.“