Citáty na téma políček

„Člověk - to je sedlák na šachovnici, která pro něho nemá políčko.“

Stanisław Jerzy Lec (1909–1966) polský spisovatel

„Jmenování současného ředitele BIS Jiřího Langa generálem, je naprostou degradací generálské hodnosti. Jiří Lang má značný podíl viny na tom, že jsem byl z BIS propuštěn, následně zatčen a uvězněn. Jiří Lang je mimo jiné také odpovědný za to, že nebyly na Přerovsku objasněny bombové útoky a to včetně teroristického útoku na kancelář Konfederace politických vězňů. Prezident Václav Klaus, který Jiřího Langa povýšil do generálské hodnosti tímto svým aktem prokázal, že zřejmě není o osobě Jiřího Langa dostatečně informován a nebo jedná se zlým úmyslem a informován je velice dobře. Jmenování Jiřího Langa do generálské hodnosti by jistě bylo spíše komickou záležitostí, pokud by se ale nejednalo o ředitele BIS a civilní rozvědky. Výslech Jiřího Langa jako svědka obžaloby u Okr. soudu v Přerově názorně ukázal, že tento člověk by v žádném případě neměl být na čelném místě BIS a civilní rozvědky. Když se např. Zdeňka Mašínová - dcera legendárního hrdiny, generála Josefa Mašína z medií dozvěděla, že Jiří Lang je stále ještě ředitelem BIS a dokonce že je prezidentem Václavem Klausem povýšen do generálské hodnosti, jen stěží uvěřila, že něco takového je možné. Ona totiž Jiřího Langa jako moje důvěrnice u neveřejného Okr. soudu v Přerově viděla a slyšela vypovídat a bylo by dobré, aby její názor na Jiřího Langa byl veřejně prezentován. Povýšení Jiřího Langa do generálské hodnosti není jenom plivnutí do tváře účastníkům protikomunistického odboje, ale i políčkem všem poctivým občanům.“

Vladimír Hučín (1952) český politik

„I když je s humorným textem často perná práce, vždycky, když se na tomhle políčku něco urodí, je to pro toho, kdo zasel, velká radost.“

Ladislav Smoljak (1931–2010) český herec, humorista, pedagog, režisér a scenárista

„Políček od přítele je lepší než polibek od nepřítele.“

Pythagoras (-585–-495 př. n. l.) starověký řecký matematik a filozof

„V zemích Střední a Severozápadní Evropy se v pozdním šestnáctém a v sedmnáctém století – což není tak dávno – nacházelo více lesů, než si dnes vůbec dokážeme přestavit. Co dnes tyto země spatřují na místě svých královských dubů, svých bříz a jedlí? Spletitou síť silnic a železnic, veliká průmyslová města, venkov zaplněný pečlivě vymezenými políčky s jedlými plodinami, vesnice smáčknuté jednu k druhé. A pětkrát větší populaci, než jaká je pro ně vhodná – nepokojnou populaci plýtvající časem a inteligencí na vynalézání a řešení nových „problémů“ a léčení nových „komplexů“, místo aby se kochala krásou světa ležícího ve sluneční záři, v mlze nebo pod sněhem.“

Sávitrí Déví Mukherdží (1905–1982)