Citáty na téma sluníčko

„Buď zatracen, kdo vymyslel jsi hodiny a první z nás zřídil orloj sluneční. Za mého mládí orloj byl žaludek. Když hlad měls, kázal jíst - když ovšem bylo co! Však dnes smíš jíst až uráčí se sluníčku…“

Titus Maccius Plautus (-254–-184 př. n. l.) římská dramatik

„Kočka se natáhne na sluníčko a tam spí. Člověk se se veškerou svou složitostí natáhne do života a tam spí. Ani jeden, ani druhý se neosvobodí z fatálního zákona být takový, jaký je. Žádný z nich se nepokusí zvednout tíhu bytí.“

Fernando Pessoa (1888–1935) portugalský básník, spisovatel, literární kritik, překladatel, nakladatel a filozof

„Pokaždý když koukám do deštovích mraků. Chápu že chmury přídou a zase odejdou jako mraky na neby a pak slunce duha zazáří. Cítím klid ve své duši slunce svítí do mích očí. Sluníčko svítí kvete kvítí tráva roste. Cítím život cítím rádost.“

Kristohint

„Užívej každého volného dne stráveného na sluníčku při opékání špekáčků“

Kokan

„… potom brácha ten brovnink rozmontoval a už jsme to nedali dohromady, chtěli jsme se ze zoufalství zastřelit, ale nemohli jsme ten brovnink dát dohromady, to bylo naše štěstí, tak já jsem mohl kdykoliv přijít za slečinkama ke kostelu, vždycky jsem přišel nastrojenej, štráfový kalhoty, jak bankovní úředník a posadil jsem se na hilznu od minimaxu, jak diplomat, sluníčko svítilo a ty slečny ležely v plavkách na dekách, jako nějakej spolek 'Ctitelů slunce', bylo jich šest a ležely na znaku s rukama pod vytupírovanejma hlavinkama a dívaly se schválně do mračen, aby nechaly svoje tělička napospas mužskejm vočím, já, že jsem byl citlivej jak Mozart a ctitel evropský renesance, koukal jsem se jak krokodýl, jedním vokem do farní zahrady na pana děkana, a druhým vokem na ty nožky přehozený přes kolena, pořád ty krasavice houpaly kotníčkama a po mně lezli mravenci, komupak se to stane, aby byl s tolika krasotinkama? to jedině císař, nebo sultán, a tak jsem těm kráskám vypravoval, jak jsem měl příjemnej sen, jak se mi zdálo, že pekař sází do pece chleba a to je výhra na los, ale já los nemám, ovšem pekařství jako takové ve snách viděti, to znamená noční radovánky, ale co z radovánek?…“

Bohumil Hrabal kniha Dancing Lessons for the Advanced in Age

„Já jsem chodila do světlušek těsně po válce, mezi roky 1945 a 1948, když jsem byla ve druhé až čtvrté třídě. Dalo mi to hodně, protože jsem měla úžasné vedoucí.
Oddíl Sluníček jsem zakládala v polovině sedmdesátých let. Byla jsem přesvědčená, že děti potřebují dostat skutečné hodnoty, které jim nedá ani škola, ani jiskry či pionýr, kde se dovídaly, že vedoucí úlohu hraje KSČ, že mají být věrní straně a podobné pseudohodnoty.
Oddíl dá člověku především přátele na celý život. Naučí ho přátelství, důvěře, spolupráci s druhými a pomůže mu objevit, v čem je dobrý.“

Helena Illnerová (1937) česká předsedkyně Akademie věd ČR, biochemička a fyzioložka

„Horowitz byl horečnatý a Rubinštejn jako sluníčko, teplé a krásné.“

Garrick Ohlsson (1948)

„Když trávíme čas na sluníčku, opálíme se; zatímco zůstáváme-li před Ježíšem v Eucharistii, stáváme se svatými.“

Carlo Acutis (1991–2006) katolický blahoslavený

„Užívej každého odpoledne stráveným relaxem na sluníčku s poslechem muziky a opékáním špekáčků“

Kukin

„Stejnak je člověk jenom další maso pro červy v Zemi.Člověk je jenom spletice chaosu co svím chováním utlačuje ostatní tvory a živočichy pro svojí vlastní chamtivou sobeckou potřebu žít. Tak k čemu se sakra snažit tady být a existovat. Chápu lidi co mají deprese a jsou v hajzlu z týhle existence protože ti jediní chápou co je to skutečně žít. Ostatní jsou přehnaně optimističtí a žijou v bludu který jenom ničí tuhle planetu Zemi. Proč bych se měla stresovat je mě to u prdele doslovně lidské životy jsou mě lhostejné. Celý život se dokonale přetvařuju a hraju si na to co nejsem jsem falešná abych neubližovala svou mega krutou upřímností. Tak se směju na všechno jako sluníčko 🌞 aby nikdo neměl pochyby že se mám 😎 skvěle. Přičemš mám to všechno u prdele přehnané ignoranství to zbožňuju miluju💜 to nevnímám to. Nevnímám nic jenom to svoje krásné sobecké a melodramaticky elegantní a mafiánsky zvrhlé ego.“

Žádné

„Podzim když prší a já sakra to léto zase nák uteklo.
Ještě bych si opakovala šunky na Sluníčku.“

Žádné

„Čím blíž sluníčku 🌞 tím víc opaluješ kůžičku na sluníčku.“

Žádné

„Introvert těžkej melancholik a léto
Nenechám si mluvit do toho co jak se mám cítit. I melancholik může bejt šťastnej ve své melancholií. To není deprese to je styl života. A snažit se pochopit některé věci a myslet si že jsou chybou. Taková hloupost je to jiná forma klidu jinak prožívamá. Proč být jen úsměv 😁 když může být kdykoliv když chce i mračno ☹️ proč se snažit bejt pořád tak perfektní pro ostatní. To je teprve svoboda moc se mračit projevit znechucení říct to je nahovno to mě sere to mě nebaví ať mě všichni prdel políbí a jdou se zahrabat do rakve. A poslouchat klasickou hudbu a cumlat hašlerky a houpat si nohama a mít ruce záplavou a totálně nad všema povznésen. To je teprve sen když tě serou totálně všichni lidi a jejich myšlení. Ale z nákého důvodu se povznese nad vší totální paradoxností a stupiditou světa a života přežívání a těžkostí možností a rozhodnutí života existovat na nákém stupni urzalosti lidských a problematik na světě. A najednou je ti fuk jestli je člověk mix ufa jestli je 50 pohlaví jestli svět je zasranej chemikaliema a jestli se planeta ohřívá rok co rok víc jestli jsou lidi šťastný nebo nasraný nebo znuděný. Nakonec stejnak každej řeší to sví a změnit ostatní nelze tak se stáhnu do svojí ráčí ulity a budu sama sebe rozmazlovat jednoduchostí svojí mysli a lenošit si na houpací síti na hřívat se sluníčkem nad ničím se nehroutit a nepřemýšlet o dramatech a tragédiích lidského bytí.🌞😎🦋🌳“

Žádné

„Je zajímavé že dřív přišla žárovka než lidi pochopili že i slepice má nálady a zavřena zvířata deprese. Zvíře se raduje z sluníčka toho že se může být venku lásky života že má ho nikdo rad. V přírodě zvířatech je víc jednoduché radosti než občas v lidském životě.“

Žádné

„Citát o úvaze o počasí a fantazie
Sluníčko sluníčko hrabe🤪 mi z něj maličko. A je mi to jedno stejnak jsou všichni hříšníci tak proč by se neměly vařit v teple jako v pekelných kolech. A stejnak to není tak hrozný. A navíc co když by projednou vypnuli ty měřiče a spíš než se stresovali z možných problému se hodili do klidu a nechali to na přirodě. Ale ještě předtím moc moc plevelu do města a pnoucích plevelů po fasádách a nechat tu zeleň svobodně růst vždyť i ona chce demokracií v růstu ne diktování kde si má růst a kde má bejt hubena proč by to nemohla bejt džungle zarostlá zeleně plná. Na estetiku krasu měst bych nehleděla taková trochu scenerie jako z apokaliptickych filmů kde z měst zmizela lidská činnost a příroda si to pretvořila k obrazu svému. Náke zakony pro přirodu nezabráni odplavováni a ničeni zeleně na úkor potřeb lidského života a stavění nového a nových budov který zaplacenou zabijou zeleň a stejnak to nic nezmění. 🤷‍♀️A adaptovat se na to nikdo nemusí protože jsou všichni chudí a nezajímají se o to a nemužou to zmirnit ani změnit. A navíc beztak víc řeší to jak se uživit než jak ochladit planetu. A nemají k tomu takovej cit jako ti kteří něco pěstujou a mají to jako obživu a musí odhadovat a počítat z rozmary počasí a nejen to počasí ale i škůdci a choroby a jiný problémy. Takže vesměs se počasí podléhají ti co něco mají, a ti co nic nemají ti nemají co stratit a co sčítat a s čím se trápit. Takže mladí co žijou v mamahotelu nemužou být v depresi že jim uhoří odfoukne pomlatí úrodu počasí když maji beztak hovno💩 🤔🤣. Nebo aspoň já.“

Žádné

„O naštvanosti o emocích o přírodě o svědomí
Naštvala jsem se a vyškubla dýňi z kořenem a na květy stále litaly včely tak jsem květy a dýně rozdupala a rostlinu dýni hodila na kompost. Pak pokácela broskvoň🌳🍑 která stejnak tři roky neměla broskev. Ale ne celou jednu větvičku jsem na tom stromě nechala a pak jsem o ni brečela protože jsem v hlouby duše👻 věřila že budou na ní broskvičky🍑. Sice mě serou ty skurveny broskvičky 🍑🍑🍑okrajovat nesnaším ten povrch ale ty byli tak sladoučky a šťavnytý 😭. sakra Jenomže když mě chytne amok tak ničím všecho co mi přide pod ruku. Ale jak to bylo odreagování až jsem se z toho přepálila na sluníčku☀️. Prostě tím chci říct že si uvědomuju že jsem ubližila stromu ke kterému mám cit a i k těm večelkam co opilovaly daňové květy 😓 jsem jim vzala rostlinu kvůly vlastní vsteklosti. Ale co hůř došlo mě že nemusím obhajovat život jako něco dobrého život je praštěná zvracenost i příroda je jeblá. A všechno je to jen posraná chemie fyzika psychologie přirodověda a působení hloupostí na okolni pičoviny a vnější total kokotizmus lidské hlavy.“

Žádné