Henry David Thoreau: Citáty o životě

„Pospěšte, abyste přečetli nejlepší knihy. Není jich mnoho a může se státi, že váš život uplyne, než-li je přečtete.“

„Náš život je rozbíjen detaily - zjednodušujte, zjednodušujte.“

„Nenarodil jsem se proto, abych byl k něčemu donucován, vždy budu dýchat po svém vlastním způsobu. Uvidíme, kdo je silnější. Jakou sílu mají masy? Jenom kteří se řídí vyššími zákony než já, mne mohou k něčemu nutit… Nechci ani slyšet o lidech, kteří by byli většinou nuceni žít určitým způsobem života.“

„Nepřišel jsem na tento svět, abych ho učinil tím nejlepším místem pro život, ale abych v něm žil v dobrém nebo špatném. Každému je souzeno dělat jenom něco, protože nikdo nemůže dělat všechno. Důležité je, aby nikdo nedělal nic zlého.“

„Ať je váš život protitřením, které mašinérii definitivně zastaví. Povinností každého je ujistit se, že se ničím nepropůjčuje zlu, které sám odmítá.“

„Většina přepychových věcí a mnohé z toho, co nám takzvaně zpříjemňuje život, je nejenom postradatelné, ale rozhodně brání zušlechtění lidstva. Pokud jde o přepych a pohodlí, ti nejmoudřejší žili ještě prostěji a skromněji než lidé chudí.“

„Život v nás je jako voda v řece.“

„Záměrně jsem šel do lesa, protože jsem chtěl žít.“

„Já nejsem zodpovědný za úspěšné fungování mašinérie společnosti. Chápu, že když vedle sebe vzklíčí žalud a kaštan, oba se snaží získat pro sebe co nejvíce místa, a oba se při tom řídí svými vlastními zákony a rostou a kvetou, jak nejlépe dovedou, až třeba jeden z nich zastíní a zahubí toho druhého. Když rostlina nemůže žít podle své povahy, zahyne. O člověku to platí taktéž.“

„Jak marné je sedět a psát, když jste se nepostavili k životu.“

„Valná část lidí žije v tichém zoufalství. To, čemu se říká odevzdanost, je zatvrzelé zoufalství. Ze zoufalého města odcházíte na zoufalý venkov, jen abyste se potěšili nádherou norků a ondater. Navyklé, leč neuvědomované zoufalství prostupuje skrytě i tak zvané hry a kratochvíle. Žádné zábavné rozptýlení v nich nenacházíte – to se totiž dostavuje až po práci. Je však charakteristickým rysem moudrosti uvarovat se zoufalého počínání.“

„Většinu toho, co moji sousedé nazývají dobrým, pokládám za špatné a lituji-li čeho, je to asi mé dobré chování. Jaký zlý duch mě to posedl, že se chovám tak dobře? Povídej si věci sebemoudřejší, ty starý muži, který žiješ ve vší počestnosti už sedmdesát let – slyším neodolatelný hlas, který mě od toho všeho zrazuje. Každá generace opouští podniky generace následující, jako myši opouštějí ztroskotané lodě.“

„Jestliže snahy člověka civilizovaného nejsou cennější než divochovy, užívá-li většiny svého života, aby si zajistil jenom nutné životní potřeby a pohodlí, proč by měl míti lepší obydlí než divoch?“

„Buďsi tvůj život jakkoli nízký, pusť se s ním do křížku a žij jej; neprchej před ním a nespílej mu. Není tak špatný, jako ty jsi. Vypadá nejubožeji, když jsi nejbohatší. Sudílek najde i na ráji chyby. Miluj svůj život tak chudý, jak je.“

„Jest úlohou jednoho každého svůj život i v podrobnostech sám si vytvořiti, život hodný názoru, k němuž se povzneseme ve svých nejvznešenějších a nejpřísnějších chvílích.“

„Není samozřejmou povinností zasvětit svůj život vykořenění jakéhokoli, i toho největšího zla, je mnoho dalších důležitých záležitostí, které se ucházejí o naši pozornost, je ale povinností každého nestat se součástí zla, nepodporovat zlo svými činy.“

„Proč žijeme v takovém kvapu a životem tak plýtváme? Jsme odhodláni zemřít hlady dříve, než jsme hladovi.“

„Zahrada je místo, odkud na stát není vidět.“

„Neznám žádnou povzbudivější skutečnost, než je nesporná schopnost člověka povýšit svůj život vědomým úsilím.“