Johann Wolfgang von Goethe citáty

strana 2

„Vysoké cíle, třebaže nesplnitelné, jsou cennější než nízké, třebaže splnitelné.“

„Chceš-li mít dobrý život, nesmíš se starat o minulost.“

„Když ženy rodí, zaříkávají se, že už nikdy nebudou spát s mužem. A než se nadějeme, už jsou zase těhotné.“

„Kdo nedělá nic pro druhé, nedělá nic pro sebe.“

„Nevděk je znamení slabosti. Nikdy jsem neviděl schopné lidi, kteří by byli nevděčni.“

„Pokud něco dokážete, nebo věříte, že to dokážete, začněte to dělat. odvaha s sebou nese genialitu, sílu a kouzlo.“

„Člověk vlastně ví, jen když ví málo. Čím víc ví, tím větší jsou pochybnosti.“

„Talent zraje v tichu, charakter se zakaluje v bouřích života.“

„Bylo by možné rodit vychované děti, kdyby byli vychovaní jejich rodičové.“

„Zestárnout není umění - umění je to snést.“

„Příroda obklopuje člověka mrakem a nutí ho stále mířit ke světlu.“

„Svobodu si zasluhuje jen ten, kdo o ni každodenně bojuje.“

„Jedině příroda ví, co chce… nikdy nežertuje a nikdy nedělá chyby, ty dělá jen člověk.“

„Duše člověka podobá se vodě: s nebe přichází, k nebi stoupá, a zase musí padnout k zemi, kroužíc věčně.“

„Kdo dlouho zvažuje, nezvolí vždy nejlepší možnost.“

„Nemusíme být ničím, ale musíme chtít být vším.“

„Slova jsou jako listy na stromě - kde je jich nejvíc, tam je nejméně ovoce.“

„Sílu lásky dokazují jen konkrétní činy.“

„Mnoho si člověk přeje a přece málo potřebuje.“

„Štěstí nebo neštěstí závisí na tom, s čím se měříme.“

„Láska vždy přetrvává, ať jí vše dáváme nebo vše odpíráme.“

„Veselému člověku připadá veselý celý svět.“

„Člověk musí hodně procestovat, aby poznal všechnu tu krásu, kterou může mít doma.“

„Ke všemu, co je veliké, je prvým krokem odvaha.“

„Jsme zvyklí na to, že se lidé vysmívají, čemu nerozumí.“

„Omyl je přijatelný v mládí. Nesmíme si ho však zavléci do stáří.“

„Lidí se bojí jen ten, kdo je nezná.“

„Pravá láska je ta, která zůstává stále, ať jí dáváme všechno, nebo jí všechno odpíráme.“

„Nestačí vědět. Nestačí chtít. Je třeba konat.“

„Ženy jsou ješitné už od malička a sluší jim to.“

„Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců, kdo vesel baví posluchače o jejich činech, jejich velikosti, a s tichou radostí vidí sebe připojena na konec té krásné řady.“

„Člověk není obelháván - zpravidla se obelhává sám.“

„Lidem nezáleží na správných myšlenkách a názorech, nejčastěji se spokojují už jen s tím, že mají slova, kterých by mohli použít.“

„Není možné být vždy hrdinský, ale vždy je možné být lidský.“

„Nikdy nebude ani pomyšlení na to, že by se rozum stal populárním. Vášně a city mohou nabýt popularity, ale rozum bude vždy dán jen vynikajícím jednotlivcům.“

„Přičiň se, abys byl opravdu tím, čím se chceš stát!“

„Proti velkým přednostem druhého není jiné záchrany kromě lásky.“

„Každý člověk je do té míry omezený, že chce druhého vychovávat ke svému obrazu.“

„Korunou života, nevyčerpatelnou radostí - jsi ty, lásko!“

„Nadějí dítěte je jinoch, nadějí jinocha muž.“

„Ženy stejně jako děti jsou ovšem prazvláštní prevíti: chovají se v životě tak, jak se jim samým zlíbí, a přitom vyžadují, aby je člověk věčně jen laskal a chválil.“

„Čeho si v mládí přejeme, toho máme hojnost v stáří.“

„Pravda a omyl mnohokrát pocházejí ze stejného zdroje.“

„Dokud žijem, žije i naděje. Věř životu, učí lépe, nežli řečník a kniha.“

„Talent se tvoří v tichu, charakter v proudu světa.“

„Chyby dělají člověka sympatickým.“

„Žít bez užitku je totéž jako pomalu umírat.“

„Kdyby děti dorůstali dále, jak hlásají, měli bychom samé génie.“

„I chyba může být užitečná, dokud jsme mladí, ale nenesme ji s sebou do stáří.“