Johann Wolfgang von Goethe citáty

strana 3

„Dějepis je způsob, jak se zbavit minulosti.“

„Od dětí se můžeme naučit dvojímu:
jak žít a jak být blažený.“

„Omyl je dobrý. Nová pravda nemůže škodit víc než starý omyl.“

„Sílu lásky dosahuje pouze skutek.“

„Byl jsem dlouho přesvědčován, že noviny jsou dělány jen proto, aby pobavily dav a poblouznily ho ve chvíli, kdy buď vnější síla nebo duch nedovolují novináři říkat pravdu. Proto jsme je přestal číst.“

„Ach, vy mladí, neznáte cenu času!“

„Protože lidé nedovedou ocenit přítomnost a naplnit ji životem, touží tolik po lepší budoucnosti a koketují tolik s minulostí.“

„Kdo je nejostřejším kritikem? Neúspěšný diletant.“

„Šedivá je teorie, jen strom života věčně zelená se.“

„Zázrak je nejmilovanější dítě víry.“

„Umění není stárnout, umění je to snášet.“

„Příliš často dovolujeme všedním věcem v životě přerůst lepší stránku naší povahy, a proto je třeba, abychom aspoň jednou denně četli pár veršů, zazpívali si nebo se podívali na obraz.“

„Jen tak jsi hoden pravdy a žití, když rveš se o ně den co den.“

„Pergamen tvou touhu neuhasí. Klíč k moudrosti nenajdeš na stránkách knih. Kdo po tajích života myšlenkou každou prahne, ve své duši najde pramen jich.“

„Když se zapne první knoflík špatně, pak je celé zapínání špatné.“

„Manželé se občas musí pohádat, aby se o sobě dozvěděli pravdu.“

„Osude lidí, jak podobáš se větru.“

„Pověra je poezie života.“

„Vcelku je spisovatelův styl věrným odlitkem jeho nitra: Chce-li někdo psát jasným slohem, nechť má nejdříve jasno ve své duši; a chce-li někdo psát velkolepým slohem, nechť má velkolepý charakter.“

„Věčně jíme salát z pravdy a omylu.“

„Hloupí i moudří jsou neškodní, škodliví jsou jen polohloupí a polomoudří.“

„Jestliže Bůh stvořil tenhle svět, udělal by dobře, kdyby své dílo poopravil.“

„Jen pracuj, radost pak přijde sama od sebe.“

„Kdo se sám sobě nedokáže vysmát, nepatří mezi nejlepší.“

„Konání člověka je zrcadlem, ve kterém každý nejlépe vidí sám sebe.“

„Pravá ctnost se nikdy neohlíží na svůj stín - slávu.“

„Neříkej, že chceš dát, ale dej! Naděje nikdy neuspokojí.“

„Když vyhovuješ všem, je to podezřelé.“

„Láska se domnívá, že jedině ona má právo a všechna ostatní práva musí před ní ustoupit.“

„Když tě miluji - co je ti po tom.“

„Od té doby, co se knihy recenzují, je již nikdo nečte kromě recenzenta, a i ten je čte jentakta.“

„Člověk pozná sám sebe jen do té míry, do jaké pozná svět.“

„Kdybychom měli studovat všechny zákony, neměli bychom skoro žádný čas je překračovat.“

„Panovat se naučíš snadno, vládnout jen těžko.“

„Nepřítel nechce - přítel nesmí šetřit.“

„Ničím lidé neprozrazují svou povahu jako tím, co jim připadá směšné.“

„Mou pýchou je mé srdce. Kníže si mě váží pro mé vědomosti, al to, co já vím, může vědět každý, avšak moje srdce mám jen já.“

„Obvykle se soudívá, že mezi dvěma krajními hledisky je pravda. Tak tomu zdaleka však není. Je mezi nimi problém.“

„Kdyby se moudří nemýlili, museli by si hlupáci zoufat.“

„Nestačí vědět, vědění se musí použít.“

„Čas projít nenechte, je odměřen.“

„První a poslední, co žádáme od génia, jest láska k pravdě.“

„Ve světě zbaveném idejí vládnou příšery.“

„Mnohdy nedovedu pochopit, jak ji někdo jiný může milovati, když ji já sám tak vroucně a zplna srdce miluji, nemaje nikoho krom jí.“

„Láska je štěstí bez klidu.“

„Konverzace vyžaduje znalosti, mlčení kulturu.“

„Nevděk jest vždy jakýsi druh slabosti. Nevidělť jsem, že by řádní mužové byli bývali nevděčnými.“

„Jakmile si začneš věřit, budeš vědět jak žít.“

„Matematici jsou jako Francouzi. Cokoliv jim řeknete, přeloží si do vlastního jazyka, takže to okamžitě znamená něco úplně jiného.“