Martin Luther: Křesťan

„Křesťané nemají se zcela zříkat komedií proto, že jsou v nich někdy obsaženy oplzlosti a záletnictví, to by se kvůli tomu nesměla číst ani bible.“

„Křesťané by neměli být nazýváni mrtvými, ale spícími lidmi, a smrt by už neměla být nazývána smrtí, ale spánkem - hlubokým a bezesným.“

„Křesťan je takový člověk, který nezná ani nenávist ani nepřátelství vůči nikomu, který nemá ve svém srdci hněv ani pomstu, nýbrž pouze lásku, vlídnost a dobrodiní.“

„Správným křesťanem není ten, který nemá ani necítí žádný hřích, nýbrž ten, jemuž náš Pán Bůh kvůli jeho víře v Krista takový hřích nepočítá.“

„Křesťan má málo mluvit a hodně jednat, což jistě činí, pokud je to správný křesťan. Pokud to však nečiní, pak ještě není správný křesťan.“

„Chceš-li být před Bohem a před světem považován za poctivého křesťana, který nemá Krista jen na jazyku, na papíře nebo si o něm pouze nečte v knize, ale má ho důkladně v srdci, pak mysli na to, abys svým jednáním a ve svém životě před každým prokazoval, že tvá láska slouží a pomáhá druhým.“

„Křesťan má být nové stvoření neboli nově stvořené dílo boží a má o všech věcech mluvit, smýšlet a soudit jinak, než jak o tom mluví nebo soudí svět.“

„Kdo začal být křesťanem, ten musí pamatovat na to, že ještě křesťanem není, nýbrž že se teprve pokouší křesťanem stát, aby se mohl chlubit s Pavlem (Fp 3,12.15): „Nemyslím, že bych již byl u cíle anebo již dosáhl dokonalosti; běžím však, abych se jí zmocnil“; atd. A my, kteří jsme již dokonalí, zůstaňme u tohoto pravidla. Protože křesťanem se člověk neustále stává, křesťanem člověk není jednou pro vždy.“

„Podle jakých znaků mohu poznat církev? Musí zde být nějaký viditelný znak, skrze nějž se shromažďujeme na jednom místě, abychom slyšeli boží slovo. Proto odpovídám: nějaký znak je potřeba a také takový máme, totiž křest, chléb a především evangelium. Tyto tři znaky jsou pravé znaky křesťanů, jsou to značky a poznávací znamení. Kde vidíš křest, chléb a evangelium, tam – nehledě na místo a na lidi – je bez vší pochyby církev.“

„Ať se křesťané učí: kdo dává chudým nebo půjčuje potřebným, činí tím lépe, než kdyby si chtěl koupit odpustek.“