Robert Lee Frost citáty

strana 6

„Důvod, proč starosti zabíjejí víc lidí než práce, spočívá v tom, že lidé se více starají než pracují.“

„Vzdělání je schopnost poslouchat téměř cokoliv, aniž byste ztratili nervy nebo sebevědomí.“

„Polovina světa se skládá z lidí, kteří mají co říci a nemohou, a druhá polovina z těch, co nemají co říct, a neustále o tom povídají.“

„Milujeme věci, které milujeme pro to, co jsou.“

„Báseň začíná rozkoší a končí moudrostí.“

„Svět je plný ochotných lidí – jedni jsou ochotni pracovat, druzí jsou ochotni nechat je pracovat.“

„Porota se skládá z dvanácti lidí, vybraných, aby rozhodli, která strana má nejlepšího právníka.“

„Považuji za nezcizitelné právo každé osoby, jít do pekla svým vlastním způsobem.“

„Lidé jsou nezničitelní - jako mouchy a štěnice. Vždycky budou nějaké, které přežijí v prasklinách a trhlinách - jako my.“

„Nejlepší cesta ven je skrz.“

„Dvě cesty se dělily, já šel tou, kde jich šlo méně přede mnou - a pak bylo všechno jiné.“

„Dvě cesty se rozcházely v lese a já -
Vydal jsem po té méně vyšlapané.
A takto jsem udělal všechen rozdíl.“

„Mozek je obdivuhodný orgán: začíná pracovat, jakmile ráno vstaneme, a nepřestane, dokud nepřijdeme do práce.“

„Tolerance je tísnivý pocit, že ten druhý by mohl nakonec přece jen mít pravdu.“

„Dobré ploty dělají dobré sousedy.“

„Pracujeme-li naprosto cílevědomě osm hodin denně, můžeme to dotáhnout až na vedoucího a pracovat pak čtrnáct hodin denně.“

„Láska je neodolatelná touha, aby po nás někdo neodolatelně toužil.“

„Žádné slzy v spisovateli, žádné slzy v čtenáři. Žádné překvapení v spisovateli, žádné překvapení v čtenáři.“

„Svoboda spočívá v odvaze.“

„Nejsem zmatený. Jen mám smíšené pocity.“

„Leckterá matka potřebuje dvacet let na to, aby si ze svého chlapce vychovala muže a nějaká jiná žena z něj udělá za dvacet minut blázna.“

„Odpusťte mi mé nesmysly, protože já také odpouštím nesmysly těch, kteří si myslí, že hovoří smysluplně.“

„Myšlení není souhlasit nebo nesouhlasit. To je hlasování.“

„Jestliže nevíš, jak je to velká země, pak víš, která to je: Rusko.“

„Je jedna věc, která je horší než žena, která umí vařit ale nebude, a to je žena, která neumí vařit a bude.“

„Poezie vznikne, když emoce najdou myšlenku a myšlenka najde slova.“

„Nejsem učitel, ale buditel.“

„Být básníkem je podmínka, ne profese.“

„Mozek je zázračný orgán; začíná pracovat ve chvíli, kdy vstanete z postele, a nepřestane, dokud nedorazíte do úřadu.
The brain is a wonderful organ. It starts working the moment you get up in the morning and does not stop until you get into the office.“

„Něco, co jsme zadrželi, nás oslabilo, dokud jsme došli k tomu, že to něco jsme my sami.“

„Běželi jsme, jako kdybychom se měli setkat s měsícem.“

„Kdybychom se nemohli smát, všichni bychom se zbláznili.“

„Poezie je to, co se ztratí v překladu.“

„Štěstí vynahradí výškou to, co chybí v délce.“

„Kolik věcí se vám musí stát předtím, než se vám něco přihodí?“

„Báseň začíná jako hrudka v hrdle, smysl pro nesprávné, touha za domovem, láska.“

„Odpoledne ví to, o čem ráno nikdy nemělo ani ponětí.“

„Srdce nezná žádnou větší oddanost
než být břehem oceánu -
Udržovat křivku jedné pozice,
Počítat nekonečné opakování.“

„Domov je to místo, kde tě musí přijmout, když už tam musíš jít.“

„Už nebudu vysvětlovat nic osobního.“

„Pokud vám společnost dostatečně vyhovuje, říkejte tomu svoboda.“

„Mozek je zázračný orgán; začíná pracovat ve chvíli, kdy vstanete z postele, a nepřestane, dokud nedorazíte do úřadu.“

„Všechny metafory jsou nedokonalé, a to je na nich to nejhezčí.“

“One could do worse than be a swinger of birches.”

“The rain to the wind said,
'You push and I'll pelt.'
They so smote the garden bed.
That the flowers actually knelt,
And lay lodged -- though not dead.
I know how the flowers felt.”

“A poem is never a put-up job, so to speak. It begins as a lump in the throat, a sense of wrong, a homesickness, a lovesickness. It is never a thought to begin with.”

“Possessing what we still were unpossessed by,
Possessed by what we now no more possessed.”

“To be social is to be forgiving.”

“It must be the brook
Can trust itself to go by contraries
The way I can with you — and you with me —
Because we’re — we’re — I don’t know
What we are.”

“All the dust the wind blew high
Appeared like god in the sunset sky,
But I was one of the children told
Some of the dust was really gold.”

“The land may vary more;
But wherever the truth may be —
The water comes ashore,
And the people look at the sea.”

“My little horse must think it queer
To stop without a farmhouse near
Between the woods and frozen lake
The darkest evening of the year.”

“And this is no aristocratic joke
At the expense of negligible folk.
We see how seriously the races swarm
In their attempts at sovereignty and form.
They are our wards we think to some extent
For the time being and with their consent,
To teach them how Democracy is meant.”

“He gives his harness bells a shake
To ask if there is some mistake.
The only other sound's the sweep
Of easy wind and downy flake.”

“By good rights I ought not to have so much
Put on me, but there seems no other way.
Len says one steady pull more ought to do it.
He says the best way out is always through.
And I agree to that, or in so far
As that I can see no way out but through —
Leastways for me — and then they’ll be convinced.”

“Wind goes from farm to farm in wave on wave,
But carries no cry of what is hoped to be.
There may be little or much beyond the grave,
But the strong are saying nothing until they see.”

“Summoning artists to participate
In the august occasions of the state
Seems something artists ought to celebrate.
Today is for my cause a day of days.”

“We've looked and looked, but after all where are we?
Do we know any better where we are,
And how it stands between the night tonight
And a man with a smoky lantern chimney?
How different from the way it ever stood?”

“Something inspires the only cow of late
To make no more of a wall than an open gate,
And think no more of wall-builders than fools.”

“'I can repeat the very words you were saying:
"Three foggy mornings and one rainy day
Will rot the best birch fence a man can build."
Think of it, talk like that at such a time!
What had how long it takes a birch to rot
To do with what was in the darkened parlor?
You couldn't care! The nearest friends can go
With anyone to death, comes so far short
They might as well not try to go at all.”

“Twas Age imposed on poems
Their gather-roses burden
To warn against the danger
That overtaken lovers
From being overflooded
With happiness should have it
And yet not know they have it.”

“My words are nearly always an offense.
I don't know how to speak of anything
So as to please you. But I might be taught,
I should suppose. I can't say I see how.”

“The land was ours before we were the land's.
She was our land more than a hundred years
Before we were her people.”

“It is the future that creates his present.
All is an interminable chain of longing.”

“I’m going out to clean the pasture spring;
I’ll only stop to rake the leaves away
(And wait to watch the water clear, I may):
I sha’n’t be gone long.”

“She drew back; he was calm
"It is this that had the power,"
And he lashed his open palm
With the tender-headed flower.”

“He said twice over before he knew himself:
"Can't a man speak of his own child he's lost?""Not you!'—'Oh, where's my hat? Oh, I don't need it!
I must get out of here. I must get air.'—
I don't know rightly whether any man can."”

“How often already you've had to be told,
Keep cold, young orchard. Good-bye and keep cold.
Dread fifty above more than fifty below.
I have to be gone for a season or so.”

“Such as we were we gave ourselves outright
(The deed of gift was many deeds of war)
To the land vaguely realizing westward,
But still unstoried, artless, unenhanced,
Such as she was, such as she would become.”

“I shall set forth for somewhere,
I shall make the reckless choice
Some day when they are in voice
And tossing so as to scare
The white clouds over them on.
I shall have less to say,
But I shall be gone.”

“Let me be the one
To do what is done.”

“The fact is the sweetest dream that labor knows.”