„… přišel listopad 1989. Na svých občanských postojích jsem nemusel chlup měnit, o to víc mě mrzelo, že proroci byli odmrštěni a zvítězil střední proud, který se strašlivě podobá tomu v 70. letech. Vysvětluju si to tak, že egyptské otroctví trvalo příliš dlouho na to, aby generace, které svobodu nezažily, s ní znovu uměly zacházet a věděly, co od ní chtějí. Je zkrátka nemožné být v totalitě vychován ke svobodě.“

Zdroj: [Bureš, Michal, Osudy sochaře Otmara Olivy, Rozhlas.cz, 2014-03-17, 2016-10-23, http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/1325671]