Citáty na téma listopad

Sbírka citátů na téma listopad, moc, lidé, doba.

Citáty na téma listopad

„Je to fantastický úspěch. Je tak obrovský, že jej přítomnost ani nemůže zhodnotit. Velikost a dosah tohoto úspěchu jsem si uvědomil, když jsem stál uprostřed českého opevňovacího systému betonových bunkrů. Teprve tam jsem poznal, co to znamená dobýt téměř 2000 km opevnění bez jediného výstřelu. Propagandou postavenou do služeb naší myšlenky jsme tentokrát dobyli deset milionů lidí a území přes 100 000 km2. Je to ohromné.
Hitler při projevu po obsazení Sudet 10. listopadu 1938“

Adolf Hitler (1889–1945) nacistický diktátor, německý politik

O myšlenkách, O úspěchu, O lidech

„Nebudu-li za čtrnáct dní v Londýně, musím být v polovině listopadu ve Vídni.“

Napoleon Bonaparte (1769–1821) francouzský panovník, vojenský a politický vůdce

27.8.1805

„Jára Cimrman by asi naší dnešní situaci (myšleno listopad 1989) charakterizoval, jak ho znám, takto: Kontrarevoluce, a to jak hoření, tak dolení, se drží u moci zuby nehty, ti starší už pouze nehty.“

Zdeněk Svěrák (1936) český herec, dramatik a scenárista

Zdroj: http://www.youtube.com/watch?v=rYOe-x2-K2o

„Někteří členové strany a funkcionáři během listopadových událostí, včetně bývalého předsedy KSČM J. Svobody, podporovali opozici v době, kdy strana usilovala cestou přestavby o potřebné změny a překonání nedostatků a po 17. listopadu projevovali náramnou radost, že byl za jejich účasti svržen „totalitní“ režim. Tito lidé se, ať již v myslné představě, že pomohou socialismu, anebo se zlými úmysly, spojili s jeho nepřáteli. Nelze jim odpustit, s jakou aktivitou a servilností vůči strůjcům státního převratu se podíleli na hanobení revoluční minulosti a restauraci kapitalismu. Zazářil mezi nimi Valtr Komárek. Tento někdy až servilně se nám podbízející ředitel Prognostického ústavu ČSAV měl otevřené dveře k většině vedoucích představitelů strany a vlády. Aktivně se podílel na vypracování cest dalšího sociálně ekonomického rozvoje. Analýzy a návrhy vycházející z Prognostického ústavu, jemuž jeho kritici říkali „Jakešova věštírna“, byly vedením strany využívány. Proto bylo pro mne a nejenom pro mne překvapující, jak se tento „prominentní“ ředitel stal v listopadu předním kritikem socialismu a hlavním licoměrným žalobcem vedení strany, které nazval „mafií“. Skutečnost ovšem byla taková, že pokud lze vůbec mluvit o nějaké mafii, pak fungovala především v Prognostickém ústavu v čele s V. Komárkem. Svědčí o tom, že z jeho nepočetných řad vzešli vedle Komárka Klaus, Dyba, Dlouhý a další, kteří stanuli ve vysokých vládních funkcích a dnes navlékli dresy různých politických stran. Patří mezi ně nemálo bývalých členů a funkcionářů KSČ, kteří byli po roce 1968 vyloučeni nebo vyškrnuti. Jejich přisluhování V. Havlovi a jiným představitelům dnešní moci, jejich neochota či zbabělost postavit se na stranu socialismu třeba – jak kdysi uváděli – „s lidskou tváří“, zcela jasně odhalily jejich „pravou tvář“ a jejich skutečné úmysly, které se už dnes – na rozdíl od roku 1968 – nesnaží zastírat.“

Miloš Jakeš (1922–2020) československý politik

s. 118
Dílo, Dva roky generálním tajemníkem, 1996

O cestě, O minulosti, O lidech, O radosti

„Zrovna nedávno mi jeden kamarád říkal: Jožko, tys býval vždycky chcípáček - tu tě bolelo, tu tě píchalo. Ale co padl komunismus, lítáš tu sem, tu tam. A tak to je. V listopadu 1989 jsem začal nový život. Do té doby jako by bylo vše nanečisto.“

Josef Jařab (1937) český senátor českého Parlamentu, literární historik, literární teoretik, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Přemýšlivý občan Josef Jařab, revue.idnes.cz, 2003-02-25, 2013-03-20, http://revue.idnes.cz/premyslivy-obcan-josef-jarab-di5-/lidicky.aspx?c=A030224_210044_lidicky_pol]

O životě, O přátelství

„17. listopadu jsem si ani nevšiml.“

Robert Fico (1964) slovenský ministr spravedlnosti Slovenska, člen Národní rady Slovenské republiky a premiér Slovenska

Zdroj: [Smatana, Lubomír, 2010, Jánošíci s těžkou hlavou, 65. pole, Praha, 1, 297, čeština, 978-80-903944-6-9]

„Než jsem podepsal Chartu 77, tak jsem měl již za sebou čtyři rozsudky a léta věznění za protikomunistickou, dnes již soudně rehabilitovanou, odbojovou činnost. Podrobnosti … jsou popsány v knize „Vladimír Hučín, není to o mně, ale o nás“. Nepatřil jsem k žádným významným chartistům, ale když šlo o mé časté zadržování na 24 nebo 48 hod. tak se to většinou neobešlo bez tvrdých zákroků příslušníků StB - SNB při nichž tekla i krev. Po mém propuštění z věznice Minkovice v r. 1986 jsem viděl v Ch 77 i určitou naději pro svoji další činnost … o to větší bylo mé zklamání … po 17. listopadu 1989 … osobně jsem ve společenství Ch 77 poznal celou řadu kvalitních lidí, ale když už se řekne "A" tak by se mělo říci i "B". Je možné, že toto mé malé prohlášení ke 30. výročí CH 77 bude pro mnohé čtenáře málo konkrétní, ale já jsem ochoten v případě zájmu sdělit další podrobné informace a nést v tomto směru jak říkají právníci, důkazní břemeno!“

Vladimír Hučín (1952) český politik

>Přerov, 6. ledna 2007

O lidech, O knihách, O zklamání, O naději

„Je to prostě jakási nová móda, móda boření mýtů, móda nastavování zrcadla, móda zvláštní, leckdy velmi flagelantské reinterpretace vlastních dějin. Často se dovídáme z různých povrchních komentářů (a teď budu schválně přestřelovat, ale ne moc), že husité byli vlastně banda obyčejných lapků, kteří jen ničili a drancovali Evropu, že doba pobělohorská nebyla dobou temna, ale naopak dobou rozkvětu a vzdělanosti, a že v Rakousko-Uhersku se nám vlastně dařilo docela dobře, a neměli jsme je proto bourat, stačilo je přetvořit jenom na jakousi středoevropskou nebo podunajskou federaci. Někdy to zkrátka vypadá, že stačí jen otočit znaménka a barvy, zaměnit bílou za černou, dát místo plusu minus – a hle, nové české dějiny jsou na světě. Takového Edvarda Beneše jsme ostatně od roku 1989 stačili otočit už dvakrát. Napřed to byl exponent buržoazie – za komunistického režimu, po listopadu 89 se z něj nakrátko stal významný demokratický politik – a dnes už je to opět v médiích jakýsi přisluhovač nebo dokonce agent Stalina. A když už jsme u toho: hlavní tragédií druhé světové války, jak se někdy zdá při četbě médií nebo dívání se na televizi, už není nacistická genocida českého národa, ale poválečné excesy během odsunu Němců. Dámy a pánové, já záměrně karikuji, záměrně to přeháním – a vy to víte. Ale stejně tak víte, že kus pravdy mám, a já zase vím, že vás to – stejně jako mě – zlobí. Máme zaplaťpánbůh demokracii, máme zaplaťpánbůh svobodu slova, a proto nechť si každý říká a píše, co chce. Ale to, vážení přátelé, platí i pro nás. Proto si tady slibme, že k těmto věcem nebudeme mlčet, že budeme psát a mluvit, kde to půjde a jak to půjde, a že prostě nenecháme veřejný prostor zaplnit povídačkami o vlastní historii, která je obrácená naruby pod praporem jakési podivné nesmyslné sebereflexe. Když to budeme dělat, tak to nejhorší, co se nám může stát, je, že nám nějaký krasoduch občas vynadá do nacionalistů nebo nás obviní, že máme jiráskovsko-nejedlovské vidění světa – a to, dámy a pánové, nebolí, na to se dá zvyknout.“

Jan Zahradil (1963) český politik

Zdroj: Projev Jana Zahradila v Pantheonu pražského Národního muzea, 28. října 2010. URL: http://www.zasvobodu.cz/diskuse.php?cid=1

O barvách, O historii, O pravdě, O světě

„…z Postupimi vyplývalo, že řízení odsunu bude provádět Spojenecká kontrolní komise. Tato komise 20. listopadu 1945 - tedy několik měsíců po Postupimské konferenci - pravidla přijala a sdělila je Československu. Přirozeně to bylo v zájmu Československa, ale rozhodnutí ťato země udělat nemohla.“

Václav Pavlíček (1934) český právník

o Benešových dekretech
Zdroj: [Dekrety jsou stejně již minulostí, ihned.cz, 1998-10-12, 2015-05-18, http://archiv.ihned.cz/c1-962096-dekrety-jsou-stejne-jiz-minulosti]

O rozhodnutí

„Tomu, co se stalo v listopadu 1989, říkám zrušení nevolnictví, protože všeho se zase zmocnili srabi, co všechno chtějí jen pro sebe. U nás je prostě zvyk přijít ke všemu lacino a taky si nechat všechno líbit.“

Pavel Landovský (1936–2014) český herec

Zdroj: [Keilová, Věra, Pavel Landovský: Žiju z doktora na doktora, ale ženský se mi líbí pořád, Novinky.cz, 2011-02-06, 2011-02-06, http://www.novinky.cz/zena/styl/223192-pavel-landovsky-ziju-z-doktora-na-doktora-ale-zensky-se-mi-libi-porad.html]

„V listopadu se stalo Jungovo osamocení ještě tíživější. Bylo by v rozporu s jeho povahou požádat o profesionální pomoc někoho jiného. A navíc nebylo jasné, zda je po ruce někdo, kdo by mu mohl pomoci. A tak se rozhodl zachovat se, jako se už zachoval v minulosti, a oddal se snění: Věděl jsem, že mám-li se vypořádat s fantaziemi, které mnou v hloubi zmítaly, musím se tak říkajíc do nich propadnout. K tomu jsem nejen pociťoval prudký odpor, ale přímo jsem se toho bál. Obával jsem se, že ztratím vládu nad sebou a stanu se obětí fantazií - a jako psychiatr jsem až příliš dobře věděl, co to znamená. Po delším váhání jsem však pochopil, že jiné cesty není.“

John Kerr

A Most Dangerous Method: The Story of Jung, Freud & Sabina Spielrein

O cestě, O fantazii, O povaze, O minulosti

„Vaše milující srdce a hluboká moudrost jsou předmětem mého bezmezného obdivu. (3. listopadu 1992, v dopise pro Sri Chinmoye)“

Michail Sergejevič Gorbačov (1931) generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu

O srdci, O moudrosti

„Za nějaký čas jsem dostal dopis od esperantisty prof. Bicknella, který mne velmi vřele zval do Bordighery v Italii. Rozhodl jsem se tam jeti a dne 11. listopadu 1909 jsem vyjel z Lošína do Terstu a odtud v noci parníkem do Benátek. […] V Bordigheře jsme se zase zařídili po svém. U Bicknellů jsem býval hostem a chodil jsem s profesorem na vycházky, na nichž mi ukazoval přírodopisné zvláštnosti. Prohlédli jsme si tam nádherné Wintrovy zahrady, v nichž se pěstují palmy pro různé církevní slavnosti v celé Evropě. Jinak se pěstují palmy k obřadům katolickým, jinak k židovským. Bicknell má v Bordigheře vlastní museum, kde má uloženy nálezy svých praehistorických písem vysoko pod ledovci jím objevených. Jeho vila jest ozdobena esperantskou hvězdou. Jest horlivý esperantista. V Bordigheře jest četná kolonie anglická, ale Bicknell, ač Angličan, mluvil s každým jen esperantsky. Také jeho sluha jinak nemluvil. Jeho zásluhou lze se v Bordigheře i v obchodech domluviti esperantem. Za mé přítomnosti uspořádal Bicknell ve svém museu sjezd esperantistů italských a francouzských, které si pozval z Nizzy a hostil je ve velkém sále svého musea. Zažili jsme veselé odpůldne a večer jsme se rozcházeli za zpěvu esperantské hymny:
„En la mondon venis nova sento,
tra la mondo iras forta voko.““

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Dílo, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 202–203, Roku 1909]

O zpěvu, O noci, O čase, O hvězdách

„Naposledy jsem byl Státní bezpečností zadržen 19. listopadu, bylo to moje nejkratší zatčení vůbec. Trvalo hodinku a jediné, co mi ti pánové sdělili, bylo: prosím vás, říkejte všude, že jsme se k vám vždycky chovali slušně. Daleko dřív než těm páprdům z ÚV jim došlo, jak moc už jsou lidi naštvaní. Měli víc informací a vnímali realitu. Jakeš fakt ne.“

Václav Bartuška (1968) český diplomat a publicista

Zdroj: [Mičová, Jana, Vyhrál jsem zpátky svůj život, DNES magazín, 25, 2014-06-19, 26–31]

O lidech, O naštvanosti, O realitě

„…jaká radost u toho vesnického lidu byla, když jim po té neděli /1.listopadu 1789/ žádný na robotu jeti a jíti neporoučel, nelze věřiti tomu, kdo jakživ roboty nezkusil. Mnozí na poděkování Pánu Bohu a za zdraví a šťastné panování monarchy našeho mše svaté dali sloužiti a jiné milosrdné skutky a almužny vykonávali.“

František Vavák (1741–1818) český básník a kronikář

Pamětní zápisky, 1789 k době Josefa II.

O zdraví, O radosti

„Bude to vynikající papež! - Pius XI. v rozhovoru s msgre. Tardinim o Eugeniu Pacellim dne 12. listopadu 1936.“

Pius XI. (1857–1939) 259. papež katolické církve

„Jak z hlediska humanitárního, tak i na ochranu křesťanské morálky protestuje Svatý stolec proti nelidskému zacházení se Židy a tímto prohlášením k ministrovi zahraničí žádá vládu, aby se vší rozhodností zakročila. - telefonický protest nuncia Rotty u ministra zahraničí maďarské vlády z 10. listopadu 1944“

Angelo Rotta (1872–1965) italský diplomat

O nerozhodnosti

„Žádný velký podnikatel si nemohl dovolit být "svatým" po listopadu ´89, chtěl-li něčeho dosáhnout.“

Jan Šinágl (1952) český aktivista

Zdroj: Jan Šinágl: Proces oblbování a debilizace národa opět úspěšně pokračuje jako za totality! http://www.sinagl.cz/domaci-zpravodajstvi/proces-oblbovani-a-debilizace-naroda-opet-uspesne-pokracuje-jako-za-totality.html

O podnikání

„Kdyby se o listopadu 1989 rozhodovalo v samostatném Slovensku, tak změny přijdou mnohem později.“

Zora Bútorová (1949)

Zdroj: [Smatana, Lubomír, 2010, Jánošíci s těžkou hlavou, 65. pole, Praha, 1, 299, čeština, 978-80-903944-6-9]

O změně

„Pohromou pro Němce nebyla NDR, ale síly, které je dvakrát zatáhly do světové války. Proto podle mě nemůžeme vývoj do let 1989 nebo 1990 oddělovat od toho, co se v Německu dělo v celém 20. století. Bez uchvácení moci Hitlerem v roce 33, by nebyl ani rok 1945, ani rozdělení Německa ani Berlínská zeď. Tyhle skutečnosti se podle mého názoru v přípravách na oslavy 9. listopadu zmiňují příliš zřídka.“

Egon Krenz (1937) bývalý politik z východního Německa

Zdroj: [Poslední generální tajemník NDR nejen o pádu Berlínské zdi, rozhlas.cz, 2009-11-06, 2016-04-02, http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/654831]

O síle, O válce

„Od 11. listopadu 1918, kdy Polsko získalo nezávislost, do bitvy o Varšavu, stát udělal titánskou práci v kontextu armádní formace. - Začali jsme s 12 000 vojáky. O dvacet měsíců později byla armáda téměř milionová. Bylo to hodně práce.“

Janusz Odziemkowski (1950)

Originál: [(pl) Od 11 listopada 1918 roku, kiedy Polska odzyskała niepodległość, do Bitwy Warszawskiej, państwo wykonało tytaniczną pracę w kontekście tworzenia armii.
Zdroj: [Prof. Janusz Odziemkowski: wojna polsko-bolszewicka była nietypowa, polskieradio.pl, 2018-08-15, 2018-08-17, https://www.polskieradio.pl/130/5819/Artykul/2178748,Prof-Janusz-Odziemkowski-wojna-polskobolszewicka-byla-nietypowa]

O závislosti

„Nejsem starý, nejsem zkušený, nejsem zaměstnanec, nejsem vytížený, nejsem rodič, nejsem zodpovědný, jsem sám sebou, jsem student, jsem svobodný ( 17. listopad ).“

Šumawan

O rodičích

„17. listopadu neskončilo na pražské Národní 20. století českých a slovenských dějin, nýbrž zakonzervované století devatenácté.“

Dušan Třeštík (1933–2007) český historik a vědecký spisovatel

Zdroj: [Milan, Hlavačka, 2014, České země v 19. století, Historický ústav AV ČR, 22, I. díl, 978-80-7286-207-8]

„Diváci reagují jinak než před pár lety. Hledají v textu politické narážky. Chovají se stejně jako před listopadem 1989.“

Jan Hrušínský (1955) český dabér, divadelní ředitel a herec

Zdroj: https://nazory.aktualne.cz/rozhovory/jan-hrusinsky-vladcum-uz-nestaci-krast-penize/r~25c155e8dd1811e881520cc47ab5f122/

„… přišel listopad 1989. Na svých občanských postojích jsem nemusel chlup měnit, o to víc mě mrzelo, že proroci byli odmrštěni a zvítězil střední proud, který se strašlivě podobá tomu v 70. letech. Vysvětluju si to tak, že egyptské otroctví trvalo příliš dlouho na to, aby generace, které svobodu nezažily, s ní znovu uměly zacházet a věděly, co od ní chtějí. Je zkrátka nemožné být v totalitě vychován ke svobodě.“

Otmar Oliva (1952) český sochař

Zdroj: [Bureš, Michal, Osudy sochaře Otmara Olivy, Rozhlas.cz, 2014-03-17, 2016-10-23, http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/1325671]

O svobodě

„Největší problém bylo rozvolnění při druhé vlně na konci listopadu, nejde teď nic uvolňovat, už nefunguje strašení plnými nemocnicemi.“

Roman Prymula (1964) český epidemiolog, lékař, politik, ministr zdravotnictví ČR a šachista

Zdroj: https://video.aktualne.cz/dvtv/prymula-neni-mozne-rozvolnovat-straseni-uz-nefunguje-ambice/r~3cbb9ca2572511eba25cac1f6b220ee8/

O problémech

„Levicovost komunismu byla tak strašná, že bylo po listopadu 1989 snadné proti levici bojovat a argumentovat. Komunismus byl však rychle zapomenut a stejně nebezpečná levicovost většiny našich dnešních politických stran není hodnocena tak ostře, jak by si zasloužila. Být levicový je naopak módní. Za pravicovost se politici většinou stydí. …
Nemusím snad připomínat, že dnešní pravicovostí není boj s tehdejší zrůdností našeho komunistického režimu. Tak to bohužel mnozí dnešní pravičáci chápou. Na tom nic pravicového není. Skutečná pravicovost musí být odmítáním dnešního progresivismu, multikulturalismu, genderismu, globalismu a v neposlední řadě environmentalismu, neboli zelené ideologie poschovávané v nejrůzněji pojmenovaných politických stranách dneška.“

Václav Klaus (1941) politik, bývalý prezident České republiky

Zdroj: Zdravice na kongresu strany Motoristé sobě, Praha, 7. 12. 2024, https://www.klaus.cz/clanky/5479.

O boji, O rychlosti