„A co vůbec znamená všecko, všecko to minulé utrpení! Všecko, i jeho zločin i jeho trest a vyhnanství mu nyní, v prvním návalu nadšení, připadaly jako nějaká vnější, zvláštní skutečnost, která se ho ani přímo netýká. Toho večera ostatně nebyl s to o něčem déle a hlouběji přemýšlet, soustředit na něco myšlenky; a sotva by teď byl něco rozumově vyřešil, protože si všecko uvědomoval jen citem. Místo dialektiky začal život a jeho vědomí se tomu muselo přizpůsobit.“
Zdroj: Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Zločin a trest, úryvek ze závěrečné pasáže. Ottovo nakladatelství 1924, přeložil Karel Štěpánek.
Pomozte nám doplnit zdroj, originální znění a další informace
Témata
myšlenka , dialektik , večer , nevědomí , skutečnost , zločin , místo , nával , vyhnanství , minulost , zvláštnost , cit , trest , utrpení , život , nadšeníFjodor Michajlovič Dostojevskij 89
ruský spisovatel 1821–1881Podobné citáty

„Nebezpečné je všecko, kamaráde, kdyby nebylo, nestálo by za to žít.“

Zdroj: [Vaněk, Zdeněk, Kaleidoskop, Zdeněk Vaněk, Plzeň, 2009, 1, 420, 978-80-254-5071-0, https://web.archive.org/web/20201027055912/http://kaleidoskop.webz.cz/Kaleidoskop.pdf, 280]

„Mládí je něco úžasného. Je to přímo zločin vyplýtvat ho na děti.“

„Nadšení je schopnost vidět něco i v ničem.“

„Nikdy bychom neměli podlehnout návalu prvního citu. Je sice ušlechtilý, ale chybí mu moudrost.“

„… vědomí vůbec není něco vedlejšího pro přírodu, nýbrž je to nejvyšší stupeň jejího vývoje.“