„Je to prostě jakási nová móda, móda boření mýtů, móda nastavování zrcadla, móda zvláštní, leckdy velmi flagelantské reinterpretace vlastních dějin. Často se dovídáme z různých povrchních komentářů (a teď budu schválně přestřelovat, ale ne moc), že husité byli vlastně banda obyčejných lapků, kteří jen ničili a drancovali Evropu, že doba pobělohorská nebyla dobou temna, ale naopak dobou rozkvětu a vzdělanosti, a že v Rakousko-Uhersku se nám vlastně dařilo docela dobře, a neměli jsme je proto bourat, stačilo je přetvořit jenom na jakousi středoevropskou nebo podunajskou federaci. Někdy to zkrátka vypadá, že stačí jen otočit znaménka a barvy, zaměnit bílou za černou, dát místo plusu minus – a hle, nové české dějiny jsou na světě. Takového Edvarda Beneše jsme ostatně od roku 1989 stačili otočit už dvakrát. Napřed to byl exponent buržoazie – za komunistického režimu, po listopadu 89 se z něj nakrátko stal významný demokratický politik – a dnes už je to opět v médiích jakýsi přisluhovač nebo dokonce agent Stalina. A když už jsme u toho: hlavní tragédií druhé světové války, jak se někdy zdá při četbě médií nebo dívání se na televizi, už není nacistická genocida českého národa, ale poválečné excesy během odsunu Němců. Dámy a pánové, já záměrně karikuji, záměrně to přeháním – a vy to víte. Ale stejně tak víte, že kus pravdy mám, a já zase vím, že vás to – stejně jako mě – zlobí. Máme zaplaťpánbůh demokracii, máme zaplaťpánbůh svobodu slova, a proto nechť si každý říká a píše, co chce. Ale to, vážení přátelé, platí i pro nás. Proto si tady slibme, že k těmto věcem nebudeme mlčet, že budeme psát a mluvit, kde to půjde a jak to půjde, a že prostě nenecháme veřejný prostor zaplnit povídačkami o vlastní historii, která je obrácená naruby pod praporem jakési podivné nesmyslné sebereflexe. Když to budeme dělat, tak to nejhorší, co se nám může stát, je, že nám nějaký krasoduch občas vynadá do nacionalistů nebo nás obviní, že máme jiráskovsko-nejedlovské vidění světa – a to, dámy a pánové, nebolí, na to se dá zvyknout.“

—  Jan Zahradil

Zdroj: Projev Jana Zahradila v Pantheonu pražského Národního muzea, 28. října 2010. URL: http://www.zasvobodu.cz/diskuse.php?cid=1

Převzato z Wikiquote. Poslední aktualizace 16. června 2022. Historie

Pomozte nám doplnit zdroj, originální znění a další informace

Máte bližší detaily o citátu "Je to prostě jakási nová móda, móda boření mýtů, móda nastavování zrcadla, móda zvláštní, leckdy velmi flagelantské rei…" — Jan Zahradil?

Podobné citáty

Jean Cocteau foto

„Móda je to, co vychází z módy.“

Jean Cocteau (1889–1963) francouzský básník, prozaik, dramatik, návrhář, boxerský manažer a filmař
Tereza Maxová foto

„O světě módy se tvrdí, že je povrchní, ale to je jenom velké klišé.“

Tereza Maxová (1971) česká modelka

Zdroj: Časopis Reflex, 2021, č. 50/51, str. 32

Anna Wintour foto
Audrey Hepburn foto

„Móda je nákaza něčím novým.“

Audrey Hepburn (1929–1993) britská herečka

Zdroj: [Nejkrásnější Britka a bojovnice za dětská práva, http://www.diaryofthewinners.cz/nejkrasnejsi-britka-a-bojovnice-za-detska-prava/, 2016-02-28, 2018-03-20, Diary of the Winners, anglicky]

Alexander McQueen foto

„Móda by měla být formou osvobození, ne vězení.“

Alexander McQueen (1969–2010) britský módní návrhář a krejčí

Varianta: Móda by měla být formou úniku, ne vězení.

František Vymazal foto

„Dnes, v době médií, se vrací móda ústního příběhu. Lidé nechtějí číst, ale poslouchat.“

Originál: (ru) Сегодня, в век медиа, возвращается мода на устный рассказ. Люди предпочитают не читать, а слушать.
Zdroj: [Коробкова, Евгения, Хабенский выступил на «БеспринцЫпных чтениях», izvestia.ru, 2016-10-10, 2017-01-20, http://izvestia.ru/news/637099]

Iris Apfelová foto

„Módu si můžete koupit, ale styl prostě musíte mít.“

Zdroj: [Barvínková, Marie, Ikona Iris Apfelová: pravidla ji nezajímají, svým stylem okouzlila svět, iDNES.cz, 2018-04-06, 2018-04-06, https://ona.idnes.cz/modni-ikona-iris-apfelova-0yk-/modni-trendy.aspx?c=A180405_151544_modni-trendy_brv]

Související témata