„Světlo ve fotografii, v černobílý fotografii, to je tak trochu, neříkám nevyzpytatelný, ale podivný kouzlo. Když jsem byl mladej, tak jsem byl mladej, tak jsem bez slunce nefotografoval. Myslel jsem si naivně, že to bez něj nejde. Samozřejmě že jsem později přišel na to, že to tak jednostranné bejt nemůže. Vono difúzní světlo vám navodí víc atmosféry, než to sluneční. Ve slunci to je efekt, který někdy může vyjít a jindy nemusí. Ale v difúzním světle se vám věci projeví asi tak, jako byste si na ně mohli máknout. Takže třeba takovej deštivej den, to je bašta! Dřív, když byl deštivej den, tak jsem od toho odešel. Řekl jsem si, že se to dělat nedá. Víte, světlo vás to naučí. Když to nebudete lámat přes koleno. Heleďte, slunce někdy tý fotografii prospívá. A někdy prospívá třeba déšť! Vona tam hraje velkou úlohu ta atmosféra toho světla.“

Témata

světlo , atmosféra , fotografie , slunce , efekt , úloha , koleno , kouzlo , projev , trocha , naivnost , déšť , věc , den , bašta , světlost , jednostrannost , podivnost , samozřejmost