Doporučené citáty
strana 25

Miloš Zeman foto

„To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. (...) Těmto lidem - je to tedy polovina národa - uniká ona složitá mnohotvárnost, komplementarita, mnohoznačnost světa.“

Miloš Zeman (1944) prezident České republiky

Řekl poslancům.
Zdroj: FS ČSFR 1990-1992, SL a SN, 20. schůze, část 6/135 (21. 1. 1992), https://www.psp.cz/eknih/1990fs/slsn/stenprot/020schuz/s020006.htm, PS PČR, 1992-01-2

„Alkoholik je člověk, který pije víc než jeho lékař.“

Murphy

Jiří Císler citát: „Lásku a nenávist ženy muž unese. Neunese její lhostejnost.“

„Lásku a nenávist ženy muž unese. Neunese její lhostejnost.“

Jiří Císler (1928–2004) český dabér, dramatici, herec a hudební skladatel

Sókratés foto

„Jiní lidé žijí, aby jedli, já však jím, abych žil.“

Sókratés (-470–-399 př. n. l.) klasický řecký filozof

Sókratés foto

„Lidský život není nic jiného než řetězec promeškaných příležitostí.“

Sókratés (-470–-399 př. n. l.) klasický řecký filozof

Varianta: Lidský život není nic jiného, než řetěz zmeškaných příležitostí.

Miroslav Horníček foto

„Láska k divadlu začíná tím, že do něj přijdeme včas.“

Miroslav Horníček (1918–2003) český dabér, dramatici, herec, humorista, moderátor, publicista, režisér, scenárista, spisovatel, televizní…

George Bernard Shaw citát: „V životě ženy poznáme sedm období: batole, dívenka, slečna, mladá žena, mladá žena, mladá žena, mladá žena.“
George Bernard Shaw foto

„V životě ženy poznáme sedm období: batole, dívenka, slečna, mladá žena, mladá žena, mladá žena, mladá žena.“

George Bernard Shaw (1856–1950) irský dramatik

Max Mannheimer foto

„Nejste zodpovědní za to, co se stalo. Odpovídáte však za to, aby se to už nestalo.“

Max Mannheimer (1920–2016) židovský autor a malíř, přeživší holokaust, původem z Československa

Zdroj: [Lída Rakušanová: Zemřel Max Mannheimer, varovný hlas století, rozhlas.cz, 2016-09-26, 2016-09-27, http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/1653757]

Jean Jacques Rousseau foto

„První člověk, který připadl na to, aby si ohradil kus půdy a řekl: Toto je moje!, a který našel lidi tak prostoduché, že tomu uvěřili, byl skutečným zakladatelem občanské nerovnosti. Kolik zločinů, vále a vražd, kolik běd a hrůz by býval ušetřil lidstvu ten, kdo by byl vyrval ty kolíky nebo zasypal ten příkop a vzkřikl ke svým bližním: Chraňte se poslouchat tohoto podvodníka! Jste ztraceni, zapomenete-li, že plody země patří všem a země že není ničí.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

ROUSSEAU, J. J. O pôvode a príčinách nerovností medzi ľuďmi. Bratislava : VSSS, 2010, s. 71

Jean Jacques Rousseau foto

„Smrt je lékem proti bolestem, které si způsobujete.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Jean Jacques Rousseau foto

„Všechna zvířata nedůvěřují člověku - a právem.“

Jean Jacques Rousseau (1712–1778) ženevský filozof

Adina Mandlová foto

„Všichni mužský jsou prevíti. Jeden větší, jeden menší. Ale prevíti jsou všichni. A já měla to štěstí, že jsem potkala vždycky toho většího.“

Adina Mandlová (1910–1991) česká herečka

Zdroj: [Kerberová, Cindy, Krásná, chytrá a drzá Adina Mandlová, vogue.cz, 2020-01-28, 2020-09-30, https://www.vogue.cz/clanek/vogue-daily/filmy/cindy-kerberova/krasna-chytra-a-drza-adina-mandlova, česky]

Adina Mandlová foto

„Přísloví praví, že chybami se učíme. Už neříká, že když se poučíme, je obvykle pozdě.“

Adina Mandlová (1910–1991) česká herečka

Zdroj: [–tya–, "Andílek" Mandlová: tatínek v ní viděl něco výjimečného, tyden.cz, 2020-01-28, 2020-09-30, https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/film/andilek-mandlova-tatinek-v-ni-videl-neco-vyjimecneho_538620.html, česky]
[Kerberová, Cindy, Krásná, chytrá a drzá Adina Mandlová, vogue.cz, 2020-01-28, 2020-09-30, https://www.vogue.cz/clanek/vogue-daily/filmy/cindy-kerberova/krasna-chytra-a-drza-adina-mandlova, česky]

Jan Werich citát: „Paměť je výsadou blbých. Chytrý nemá čas si pamatovat, chytrý musí vymýšlet.“
Jan Werich foto

„Paměť je výsadou blbých. Chytrý nemá čas si pamatovat, chytrý musí vymýšlet.“

Jan Werich (1905–1980) český herec, dramatik a spisovatel

Zdroj: -tya-, Dej blbci funkci a vymyslí lejstro, říkal Jan Werich, tyden.cz, 2020-02-06, 2020-09-30, https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/divadlo/dej-blbci-funkci-a-vymysli-lejstro-rikal-jan-werich_539028.html, česky

Jan Werich foto

„Mládí biologické neosvobozuje od blbosti a hlouposti, stejně jako stáří nezaručuje moudrost. Jsou blbí dědkové a hloupé děti.“

Jan Werich (1905–1980) český herec, dramatik a spisovatel

Chybí zdroj

„Nabídnout přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chleba tomu, kdo umírá žízní.“

Španělské přísloví

Erich Fromm foto

„Situace, kdy jsme bezmocní, a proto jsme v nebezpečí zotročení, je stejně zlá jako situace, kdy máme moc, a proto nám hrozí nebezpečí odlidštění. Čeho se máme vyvarovat víc, je věcí náboženského, morálního nebo politického přesvědčení. Buddhismus, židovská tradice z dob proroků a křesťanská evangelia volí vždy jasně, v protikladu k dnešnímu myšlení. Je naprosto legitimní pečlivě rozlišovat mezi mocí a bezmocností, ale měli bychom se při tom vyhnout jednomu nebezpečí: že využijeme mnohoznačnosti určitých slov k doporučování, aby lidé sloužili současně Bohu a císaři, nebo - což je ještě horší - aby si je ztotožnili.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

The Anatomy of Human Destructiveness

Erich Fromm foto

„Člověk, vědomý si své izolace, musí najít nové vazby se svými bližními, na tom závisí jeho duševní zdraví. Bez silných citových vazeb ke světu by trpěl pocitem nesmírné opuštěnosti a ztracenosti. Může však navázat vztah k jiným lidem, a to nejrůznějšími způsoby. Může k ostatním lidem cítit lásku, což vyžaduje nezávislost a činorodost, nebo se k nim může vztáhnout symbioticky - to znamená, že se stane jejich částí nebo je učiní částí vlastního já. V tomto symbiotickém vztahu buď ovládá druhé (sadismus), nebo jimi je ovládán (masochismus). Nemůže-li si vybrat ani lásku, ani symbiózu, může problém řešit vybudováním vztahu k vlastní osobě (narcismus). Potom se sám stává světem a "miluje" svět tím, že miluje sám sebe. To je častý způsob, jak se lidé vypořádávají s potřebou mít nějaký vztah, a obvykle bývá smíšen se sadismem. Je nebezpečný a v krajním případě vede k určitým formám šílenství. Poslední a zhoubný způsob řešení problémů (obvykle spojený s krajním narcismem) je vášeň zničit všechny ostatní. Když neexistuje nikdo kromě mě, nemusím se jiných bát a nepotřebuji s nimi navazovat vztahy. Zničím-li svět, zachráním se před tím, aby mě rozdrtil.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

The Anatomy of Human Destructiveness

Erich Fromm foto

„Oblast životních zájmů člověka je však daleko širší než oblast životních zájmů zvířat. Člověk musí přežít nejen fyzicky, ale také psychicky. Musí si udržet určitou psychickou rovnováhu, chce-li si zachovat schopnost vykonávat své činnosti správně. Pro člověka má všechno, co je nezbytné k udržení jeho psychické rovnováhy, stejně základní význam jako to, co slouží jeho fyzické rovnováze. Člověk má životní zájem na tom, aby si zachoval svůj základní orientační rámec. Na tom závisí jeho schopnost jednat a koneckonců jeho pocit identity. Když ho jiní lidé ohrožují idejemi, které zpochybňují jeho orientační rámec, zareaguje na ně jako na vážné ohrožení. Tuto reakci si může různě racionalizovat. Řekne třeba, že nové myšlenky jsou od základu "nemorální", "necivilizované", "bláznivé" nebo cokoli jiného, co ho napadne, aby vyjádřil svůj odpor - ve skutečnosti jeho nepřátelské pocity vznikají z toho, že se cítí ohrožený. Člověk nepotřebuje jen orientační rámec, ale také objekty uctívání, které jsou životně důležité pro jeho emocionální rovnováhu. Ať jde o jakékoli hodnoty, ideály, předky, otce, matku, půdu, vlast, třídu, náboženství a stovky jiných jevů, pociťuje je jako "svaté". Dokonce i zvyky se mohou stát posvátnými, protože symbolizují stávající hodnoty. Jedinec nebo skupina lidí pak reaguje na útok proti tomu, co je "svaté", se stejnou zuřivostí a agresivitou, jako by šlo o ohrožení života.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

The Anatomy of Human Destructiveness

Erich Fromm foto

„Duševní krutost, přání druhého člověka pokořit a ranit jeho city je snad ještě rozšířenější než tělesný sadismus. Tento typ sadistického útoku je pro sadistu mnohem méně riskantní, vždyť nepoužívá fyzického násilí, ale "jen" slova. Na druhé straně však může být duševní utrpení právě tak intenzivní nebo ještě silnější než utrpení tělesné. Příklady tohoto duševního sadismu nemusím uvádět. Rodiče ho uplatňují vůči dětem, učitelé vůči žákům, šéfové vůči podřízeným - jinými slovy používá se ve všech situacích, kde se oběť nemůže sadistovi bránit. (Je-li učitel bezmocný, často se stávají sadisty žáci.) Duševní sadismus může být maskován mnoha zdánlivě nevinnými způsoby - otázkou, úsměvem, poznámkou, která druhého zmate. Kdo by neznal nějakého "umělce" v tomto druhu sadismu, který vždy najde přesně to správné slovo nebo gesto, aby druhého tímto "nevinným" způsobem uvedl do rozpaků nebo pokořil. Tento druh sadismu je přirozeně často ještě účinnější, když se odehrává před očima jiných lidí.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

The Anatomy of Human Destructiveness