Citáty na téma arogantnost

„Na některé věci už nemám trpělivost, ne proto, že bych byla arogantní, ale prostě proto, že jsem ve svém životě dospěla do bodu, kdy už nechci ztrácet čas s tím, co se mi nelíbí nebo mě zraňuje. Nemám trpělivost s cynismem, přehnanou kritikou a požadavky jakéhokoli druhu. Ztratila jsem vůli těšit ty, kteří mě nemají rádi, milovat ty, kteří mě nemají rádi, a usmívat se na ty, kteří se nechtějí usmívat na mě. Nevěnuji už ani minutu těm, kteří lžou nebo chtějí manipulovat. Rozhodla jsem se, že už nebudu koexistovat s přetvářkou, pokrytectvím, neupřímností a lacinou chválou. Netoleruji selektivní erudici ani akademickou aroganci. Nepřizpůsobuji se ani populárnímu pomlouvání. Nesnáším konflikty a srovnávání. Věřím ve svět protikladů, a proto se vyhýbám lidem s rigidními a nepružnými osobnostmi. V přátelství nemám ráda nedostatek loajality a zradu. Nerozumím si s těmi, kteří neumějí vyslovit kompliment nebo povzbudivé slovo. Přehánění mě nudí a těžko přijímám ty, kteří nemají rádi zvířata. A ke všemu nemám trpělivost s nikým, kdo si mou trpělivost nezaslouží.“

„Nač opovrhovat jinými lidmi nebo být arogantní, když jsme v jádru všichni stejní z masa a kostí.“

„Je arogantní. Je neomalenej a, co je nejhorší, je taky sympaťák, a s takovejma lidma se vždycky těžko jedná. No fakt, když je někdo skrznaskrz parchant, klidně ho pošlete do hajzlu. Jenže když umí bejt navíc sympatickej, najednou nevíte, co s ním. Jakmile je ve hře ždibec charismatu, může se stát cokoliv. Je to smrtící kombinace."“

„Být prvotřídní je něco o čem se musí přemýšlet. Mít sílu znamená izolovat se a stát se arogantním. I když jsi ze začátku chtěl jen naplnit svůj sen.
Itachi Uchiha“

„Bilióny a biliony modliteb každý den se ptají, žebrají a prosí o laskavost. 'Udělej to' '' dej mi tamto '' Chci nové auto '' Chci lepší práci '. A většina z těchto modliteb se koná v neděli. A já říkám: dobře, modlete se za všechno, co chcete. Modlete se za cokoli. Ale… co je to s božským plánem? Pamatuješ si to? Božský plán. Dlouhou dobu Bůh vytvářel svůj božský plán. Dalo to hodně přemýšlení. Rozhodl se, že to byl dobrý plán. Zkusil to v praxi. A po miliardy a miliardy let se božský plán dařil dobře. Teď přijdeš a modíš se za něco. Dobře, předpokládejme, že to, co chceš, není v Božím plánu. Co po něm chceš aby udělal? Změnil plán? Jenom pro tebe? Není to trochu arogantní? Je to božský plán. Jaké je využití Boha, jestliže každý chudý blbec s dvou dolarovou modlitební knihou může přijít a zku**it váš plán? A je tu další problém, který byste mohli mít; Předpokládejme, že vaše modlitby nejsou zodpovězeny. Co na ti řeknete? "No, to je Boží vůle. Boží vůle je správná. " Dobře, ale pokud je to Boží vůle a on si stejně bude dělat co chce; proč se ku*va obtěžují s modlitbou? Zdá se mi to jako velká ztráta času. Nemohl byste prostě přeskočit modlitbu a dostat se k jeho vůli?“

„Je nutno říci, že v dobách Stalinových dělnické a lidové politické organizace pracovaly mnohem lépe a kapitalismus byl méně arogantní.“

„Arogantní člověk se vždy cítí zásadně nejistý, ale nikdy to nechce přiznat.“

„Odmítnutí pěkných zážitků nebo pocitů u druhého je charakteristickým znakem povýšené a arogantní osoby.“

„Když je na tebe někdo hnusný, tak se na něj prostě arogantně usměj, buď namyšlený, je to v pořádku. Takový člověk není lepší než ty.“

„Ve chvíli, kdy tato kniha bude v tisku, se pravděpodobně zúčastním v Monte Carlu mezinárodního fóra na téma business ethics: Co může stát dělat proti korupci. Nejprve jsem váhal, jestli mám na tuto konferenci jet, protože si dovedu živě představit, jaké zploštělé, trivializované, povrchní, ofrněné, nafoukané, arogantní postoje tam budou od údajných odborníků na etiku zaznívat, zejména vůči ekonomikám postkomunistických zemí a ekonomikám třetího světa. Nicméně manželka mi docela správně říkala, prosím tě, jeď tam, protože je potřeba, aby to tam také někdo vysvětloval jiným způsobem.“

„Například nedokážu úplně neutrálně přejít nápisy na nákupních taškách v supermarketech, na kterých je napsáno Podporuji nového Afričana. Zní to přehlíživě a namyšleně. Co se stalo s tím původním „starým“ Afričanem, který žádnou pomoc ode mne nepotřeboval? A jaká je spojitost mezi mnou a tím „novým“ Afričanem? Je to jistě myšleno dobře a zároveň je to šíleně arogantní.“

„Nebyl to pubertální vzdor. Jejich odmítnutí zla nebylo nekrofilní nebo arogantní. Své svědomí a svou odpovědnost nedelegovali infantilně ani na druhé, ani na lid, ani na Vůdce. A ve světě plném slepců a zaslepených lidí věřili. Neříkali, co chtěla slyšet většina, a nevymlouvali se na všeobecná pravidla a předpisy. Jsou osamělými svědky svědomí a měli odvahu používat vlastní rozum. o Matthiasu Spanlangovi a Ottu Neururerovi, kněžích, kteří byli před 75 lety umučeni nacisty v koncentračním táboře Buchenwald“

„Stydím se za našeho prezidenta [Václava Klause], který se k ekologickým problémům vyjadřuje arogantně. Nedokážu pochopit, že prezident může zpochybňovat něco, co je vědecky podložené.“

„Vidím v sekularizaci příležitost k nové evangelizaci. Ve Švédsku spousta lidí neví, kdo je Ježíš, co pro nás udělal. A to je skutečný úkol církve. Vidím sekularizaci jako možnost. Jistota katolické církve je něčím, na co můžeme být hrdí. Úkol církve je zcela jedinečný a není k němu co dodat. Máme důvod být šťastní, ne triumfalističtí a arogantní, ale šťastní.“

„Výrazné rty s opovržlivým výrazem, které dodávají tváři arogantní až agresivní výraz, když se setká s něčím, co je příliš pomalé, pedantské, puntičkářské a ukňourané.“

„Knihy, které se nedají číst, které třeba nejsou napínavé, mi přijdou arogantní. Sama ráda čtu napínavé a zábavné knihy. A se stejným očekáváním přistupuji i ke svým knihám.“

„Co se od našich vzorů můžeme naučit, je především ta skutečnost, že duše skrývá obsahy nebo je vystavena vlivům, jejichž asimilace se pojí s největšími nebezpečími. Když tedy staří alchymisté své tajemství připisovali hmotě a Faust ani Zarathuštra nás nikterak nepovzbuzují k tomu, abychom je k sobě přičlenili, nezbývá asi nic jiného, než ten arogantní nárok vědomí, aby bylo samo duší, odmítnout a přiznat duši skutečnost, již našimi současnými rozumovými prostředky nejsme schopni pochopit. Nepovažuji za tmáře toho, kdo přizná svou nevědomost, nýbrž toho, jehož vědomí není ještě ani tak vyvinuto, že o své nevědomosti nic neví. Jsem toho názoru, že alchymistické očekávání, že z hmoty lze zhotovit filosofické zlato nebo všelék nebo zázračný Kámen, je sice na jedné straně iluzí (jejíž příčinou je projekce), ale na straně druhé odpovídá psychickým skutečnostem, jimž v psychologii nevědomí připadá velký význam. Alchymista totiž, jak dokazují texty a jejich symbolika, projikoval proces individuace do chemických procesů proměny.“

„Zdá se mi poněkud arogantní myslet si, že jsme schopni zvládat vše sami bez pomoci nekonečného Zdroje. Milující Stvořitel nám láskyplně nabízí, že podpoří každého z nás, pokud mu to ovšem dovolíme.“

„Macron může být arogantní, koneckonců je mladý, bohatý a přitažlivý. Má všechno, co chtěl. Ale možná je spíš nezkušený. Doufám, že uspěje, protože pokud ne, za pár let si budeme muset vybrat mezi Marine Le Penovou a Jean-Lucem Mélenchonem. Macron vyhrál volby, protože lidé tyto dva nechtěli. Nechtěli extrémy a pokud Macron neuspěje, bude ten problém znovu velmi akutní.“

„Hodně řidičů je arogantních. Je to o vzájemném respektu. Ukáznit se musí i cyklisté, spousta z nich je nezodpovědných. Neumím si představit, že bych si nevzal helmu.“

„Jsem ambiciózní člověk. Nikdy se s nikým nepovažuji za konkurenta a neříkám to z arogantního hlediska, to jen, že moje cesta začala tak, tak dávno, a stále jsem na ní a nebudu stát na místě.“

„Prvním plodem shovívavosti je, že s vámi lidé budou soucítit a půjdou proti člověku, který vás arogantně urazil.“

„Arogance je nevědomost vlastní hodnoty, tedy znak myšlenky, že si myslíš, že jsi více než doopravdy jsi. Seběvědomí je uvědomění si svojich kvalit. Tedy, člověk, který je skutečně lepší než ostatní, bude působit arogantně a člověku, který nezná svoji nízkou hodnotu postačí arogance jakožto nástroj k začlenění do společnosti. Arogance a sebevědomí nezávisí na pohledu ostatních, ale na duševním stavu člověka.“

„Arogance je nevědomost vlastní hodnoty, tedy znak myšlenky, že si myslíš, že jsi více než doopravdy jsi. Seběvědomí je uvědomění si svojich kvalit. Tedy, člověk, který je skutečně lepší než ostatní, bude působit arogantně a člověku, který nezná svoji nízkou hodnotu postačí arogance jakožto nástroj k začlenění do společnosti. Arogance a sebevědomí nezávisí na pohledu ostatních, ale na duševním stavu člověka.“