Citáty na téma cizinka

„Zamysli se chvíli. Slyšel jsi někdy, že přítel a nepřítel přebývají v jediném srdci? Vyhosti tedy cizince, aby Přítel mohl vstoupit do Svého domova.“

„Mluvením zotročujeme sami sebe prostřednictvím paměti druhých a mlčením ze sebe děláme cizince.“

„Čím více jsem cestoval, tím víc jsem si uvědomil, že strach dělá cizince z lidí, kteří by měli být přátelé.“

„Strach dělá z lidí, kteří by mohli být přáteli, cizince.“

„Jak může národ šedesáti milionů lidí, inteligentních lidí, upadnout do strachu a do otroctví cizince, nějakého rakouského čalouníka, a k tomu ještě špatného?“

„Evropané vnímají Turky jako cizince ze dvou důvodů. Zaprvé, primárně to jsou spíš muslimové než křesťané, což není tak docela evropské. Zadruhé, právě Osmanská říše zničila Byzantskou říši, následníka Východořímské říše. Když se v roce 1453 Turci zmocnili Konstantinopole, Evropané je vnímali jako hrozbu pro evropskou civilizaci, podobně jako barbarské hordy, které ohrožovaly a nakonec způsobily pád Římské říše.“

„Základní princip černého uvědomění je, že černý muž musí odmítnou všechny hodnotové systémy, které z něho dělají cizince v zemi jeho narození a snižují jeho základní lidskou důstojnost.“

„Cizince a lásku poznáme na první pohled. Cizinec se nám jeví pošetilý hned; láska dokáže pravý opak, časem totiž z pošetilosti usvědčí nás.“

„Povídka je úplně jiná věc - povídka je jako rychlý polibek ve tmě od cizince.“

„Dovolte mně, abych toto slavné vojsko tohoto státu a zvláště legionáře podrobil hlubší úvaze. My všichni víme z jakých podnětů legionáři vznikli a víme také, že po převratu, když vracely se jejich hrdinné šiky domů do svobodné vlasti, byly pozdravovány zde od pánů zástupců revolučního tribunálu jako hrdinové a byli stavěni za věhlasný příklad mužnosti na venek i uvnitř. Zvláště my pak věděli, jak to vypadá ve skutečnosti s tou jejich kázní, kteří měli jsme štěstí bydleti v krajích, které musely býti obsazeny, přirozeně však bez odporu. Tam poslali ty hrdiny, aby ukázali znovu své hrdinství, a to, co prokázali za hrdinné skutky, to jest ostuda, která na tomto státním lidu ulpěla a stále bude lpěti. Jest svrchovaně na čase, aby se nalezl na české straně některý muž, který by z tohoto místa, byť i ne s hlediska nestranného a objektivního, vládě ukázal tyto poměry a žádal rozpuštění nynějšího vojska, legionářských svazů a pod. To připadá vám ovšem za těžko, protože takový Kramář, Masaryk a jak se všichni ti páni jmenují, kteří povolali si tyto cizince jako přátele a hosty, nemohou je nyní jen tak vypoklonkovati.“