„Chceš-li se dostat do velkých nesnází, prokaž něco své vlasti.“
— Olga Scheinpflugová česká herečka a spisovatelka 1902 - 1968
Citáty o vlasti
Sbírka citátů na téma vlast.
Související témataCelkem 114 citátů o vlasti, filtrovat:
„Neptejte se, co vlast může udělat pro vás, ptejte se, co vy můžete udělat pro vlast.“
— John Fitzgerald Kennedy americký politik, 35. prezident Spojených států 1917 - 1963
Reklama
„Právo na vlast a patriotismus jsou jedinou zárukou vnitřní soudržnosti demokratické společnosti. (...) Tak dlouho rozbíjeli progresivisté americký překvapivě multietnický politický národ na jednotlivá etnika a umělé menšiny, až jej dovedli na pokraj politického rozvratu.“
— Alexander Tomský český nakladatel, politolog, publicista, překladatel a vysokoškolský pedagog 1947
„Militarista je člověk, který je ochoten obětovat pro svou vlast poslední kapku vaší krve.“
— Fernandel francouzský herec a zpěvák 1903 - 1971
„Pokud jsi někdy miloval ženu nebo vlast, prožil jsi výjimečné štěstí, a když potom zemřeš, už to není důležité.“
— Ernest Hemingway americký spisovatel a novinář 1899 - 1961
„Velká slova, patos, monumentalita maleb a pomníků se nenarodila v zeměpisné délce a šířce země, kterou Smetana nazval Má vlast. U nás velká slova vždycky budila zdravou nedůvěru.“
— Jan Werich český herec, dramatik a spisovatel 1905 - 1980
„Jsem přesvědčen, že Izrael by měl zůstat na Západním břehu navždy, navždy, navždy a navždy, protože je to Judea a Samarie. Toto je naše vlast.“
— Moše Dajan izraelský generál, ministr obrany 1915 - 1981
Reklama
„Kde je dobře, tam je má vlast.“
— Marcus Tullius Cicero římský filozof a státník -106 - -43 př. n. l.
„Cílem války není padnout za svou vlast, ale donutit ty parchanty na druhý straně, aby padli za svou...“
— George Patton generál v armádě Spojených států 1885 - 1945
„Na první místo klást prospěch vlasti, pak rodičů, teprve na třetí místo prospěch vlastní.“
— Gaius Lucilius římský satirik -180 - -102 př. n. l.
Reklama
„Na tebe národe český a moravský, vlasti milá, zapomenouti nemohu, nýbrž tebe pokladů svých, kteréž mi byl svěřil Pán, dědicem činím. 'Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český!' A pro tuto naději tebe dědicem činím všeho toho, co jsem koli po předcích svých zdědila:Napřed milost k pravdě Boží čisté, kterouž nám před jinými národy prvé službou Mistra Jana Husa našeho ukazovati začal Pán.Druhé, poroučím tobě horlivou žádost k vyrozumívání vždy plnějšímu a jasnějšímu té pravdy Boží, abys znajíc Hospodina hojněji jej poznávati se snažovala. A poněvadž Pán náš Písma svatá zpytovati poručil, odkazuji tobě za dědictví knihu Boží, Bibli svatou.Třetí, poroučím obzvláště také milost (lásku) k církevnímu řádu a milostné té kázni, kteráž mezi dítkami Božími býti má a musí. Čtvrté, odevzdávám horlivost k sloužení Pánu Bohu a k sloužení jemu jedním ramenem. Páté, odevzdávám tobě také a synům tvým snažnost v pulérování (tříbení), vyčišťování a vzdělání milého našeho a milostného otcovského jazyka. Šesté, odkazuji tobě mládeže lepší, pilnější a zdárnější cvičení, nežli bývalo. Kšaft umírající matky Jednoty Bratrské“
— Jan Amos Komenský český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel 1592 - 1670
"šestero odkazů"
„'Vzdělancům mého národa': Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati po-hyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!“
— Jan Amos Komenský český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel 1592 - 1670
„Jakmile služba obci přestane být hlavní občanskou povinností a jakmile občané slouží raději svou peněženkou, než svou osobou, stát je již blízek zkáze. Mají-li jíti do boje, zaplatí si občané vojsko a zůstanou doma, mají-li jíti do státní rady, jmenují si zástupce a sedí doma. Svou leností a svými penězi nakonec způsobí, že mají vojáky, kteří vlast zotročí, a zástupce, kteří ji prodají... Jakmile se národ dává zastupovat, přestává být svobodným, přestává existovat.“
— Jean Jacques Rousseau ženevský filozof 1712 - 1778
