Citáty na téma dějinnost (13 citátů) | Citáty slavných osobností

„Soukromý život bez dějinného horizontu je čirá fikce, atrapa a v posledku vlastně lež.“

Václav Havel (1936–2011) disident, dramatik, esejista a prezident České republiky

Zdroj: [Havel, Václav, Do různých stran : eseje a články z let 1983-1989, https://ndk.cz/view/uuid:f92a72d0-6eb9-11e2-b1d4-005056827e51, Lidové noviny, Praha, 527, 80-7106-000-3, 978-80-7106-000-0, 21960470]

O lži , O životě

„Někteří západoevropští historikové říkali, že je nutné poskytnout lidem ve východní Evropě čas, že postrádají vědomí dějinné dynamiky, protože čtyřicet let komunismu vytvořilo bezdějinnou díru. Lidé z východních zemí to ale vnímali jinak, a měli pocit, že by mohli lidem v západní Evropě poskytnout mnohé zajímavé zkušenosti, a cítili se opuštění a odstrkovaní. A psychoanalytikové říkali, že přerušované dějiny jsou jako přerušovaná soulož a vyvrcholení že není přirozeným důsledkem spontánního aktu, ale způsobem, jak se zbavit frustrace.“

Patrik Ouředník kniha Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku

Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku
Zdroj: Paseka, Praha, 2001.

O pocitech , O čase , O lidech

„Český národ a jeho dějinné poslání, bylo jako u ostatních okolních národů mít se dobře.“

Ferdinand Peroutka (1895–1978) český československý politik, dramatik, historik, novinář, politický spisovatel, spisovatel a vědecký spiso…

„Jakmile je brambor uvařen, může považovat své dějinné poslání za splněné.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Dějinné vítězství: ořeš-li rodnou líchu, nacházíš zrezivělé zbytky valut bývalých říší.“

Valeriu Butulescu (1953)

O vítězství

„Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.“

Friedrich Engels (1820–1895) německý sociolog, autor, politický teoretik a filozof

O lidech , O náboženství , O síle , O vědě

„Lidé, probouzejíce se z pokrokářského snění, přestávají být pouhými očekávajícími účastníky. Neaspirují na svrchované manipulátorství dějinnými pohyby, ale berou své osudy a osudy svých bližních za svou věc, aniž by mysleli, že takovým či onakým zásahem jednou provždy zařídí dějiny podle své dobré vůle. Cítí, že příslušejí do dějin, že jsou členy veškerenstva.“

Radim Palouš (1924–2015) český filozof, komeniolog a pedagog

Zdroj: [Radim Palouš – přijmout běh světa a jeho výzvy, rozhlas.cz, 2014/12/04, 2015/01/03, http://www.rozhlas.cz/plus/portrety/_zprava/radim-palous-prijmout-beh-sveta-a-jeho-vyzvy--1428430]

O vůli , O osudu , O lidech

„Naprosto neschvalujeme tak nahé líčení renesanční bídy Církve. O ničemných prelátech víme toho více než dosti. Nebylo třeba s takovou chutí toto bláto přebírat. A hlavně, není postaveno ani příčinné, ani dějinné, ani metafyzické vyvážení těchto stínů.“

Silvestr Braito (1898–1962) český teolog a římskokatolický duchovní

o knize Kámen a bolest
Zdroj: [Lukavec, Jan, Libri prohibiti mezi oltářem, srpem a kladivem, iliteratura.cz, 2010-03-14, 2011-07-26, http://iliteratura.cz/Clanek/26007/libri-prohibiti-mezi-oltarem-srpem-a-kladivem]

„Stát dnes známý jako Jordánské království je nedílnou součástí toho, co bylo kdysi známé pod názvem Palestina (77 % původního území); jeho obyvatelé jsou proto Palestinci – nelišící se svým jazykem, kulturou nebo náboženstvím a demografickou strukturou od jiných Palestinců. Je tedy jen dějinnou náhodou, že se tento stát jmenuje Jordánské království a nikoliv Palestinské království.“

Jicchak Šamir (1915–2012) premiér Izraele

v 70. letech vyjádřil svůj postoj k Jordánsku

Zdroj: Barari, Hassan Abdulmuhdi, Israeli Politics and the Middle East Peace Process, 1988-2002, Routledge, Londýn, 2004, 978-0415322263, http://books.google.cz/books?id=AYUdtjzw7lQC&printsec=frontcover&source=gbs_v2_summary_r&cad=0#v=onepage&q=&f=false, 208, 21-22, anglicky

O náboženství

„Židé jako jediný národ na světě dnes vlastní dějinnou kroniku, která jim i přes svou občasnou záhadnost umožňuje, aby vystopovali své počátky do velmi vzdálených dob.“

Paul Johnson (1928) novinář, historik a autor projevů z Anglie

Zdroj: [Johnson, Paul, Věra a Jan Lamperovi, Dějiny židovského národa, w:Paul Johnson (historik), w:Dějiny židovského národa, Rozmluvy, Praha, 1995, 80-85336-31-6, 20]

O vzdálenosti , O světě

„Historikové příští generace si pravděpodobně povšimnou, že v prvních desetiletích 21. století Spojené státy uspěly ve své velké dějinné misi: v globalizaci světa. Možná však také napíší, že zapomněly globalizovat samy sebe.“

Fareed Zakaria kniha Postamerický svět

Zdroj: Zakaria F.: Postamerický svět (The Post American World. New York 2008). Přeložil Stanislav Tumis. Academia Praha 2010,ISBN 978-80-200-1852-6, s.49

O světě

„Zničení Kartága byl z rasově dějinného hlediska nesmírně důležitý čin: jím byla pozdější středoevropská a západoevropská kultura ušetřena tohoto fénického stádního moru. Světové dějiny by se snad ubíraly jinudy, kdyby se s likvidací Kartága podařili zničit také všechna ostatní syrská a předoasijská semitsko-židovská centra. Čin Titův přišel pozdě: předoasijští parasité neseděli již jen v Jerusalémě, ale vystrčili již svoje chapadla proti Římu z Egypta a Hellady.“

Alfred Rosenberg (1893–1946)

Zdroj: Der Mythus des 20. Jahrhunderts, Munchen 1941

„Doufám, že historie bude konečně přenechána historikům. Podívejme se na možné dějinné alternativy. Co by se s těmito třemi pobaltskými státy dělo, kdyby je Rudá armáda v letech 1944 a 45 neosvobodila? Byly pod německou okupací a Hitler nijak nepomýšlel na to, že by jim přiznal nezávislost.“

Vladimir Alexejevič Čižov (1953)

Zdroj: [Den vítězství včera a dnes, bbc.co.uk, 2005-, 2020-08-03, http://www.bbc.co.uk/czech/specials/1727_omni_von_moskva/page2.shtml]

O historii , O závislosti