Friedrich Engels citáty

„Buržoazie všecko proměňuje ve zboží, tedy i dějepisectví. Patří k její povaze, k podmínkám její existence, že všechno zboží falšuje. Zfalšovala tedy i dějiny. A nejlépe se platí taková dějepisná díla, ve kterých je historie nejlépe zfalšována v zájmu buržoazie.“

—  Friedrich Engels

„Mnoho lidí odmítá dobré myšlenky jen proto, že nejsou od nich.“

—  Friedrich Engels

„Dějiny se dělají tak, že konečný výsledek vyplývá vždy z konfliktů mnoha jednotlivých vůlí… Neboť co chce jeden, je mařeno druhým, a z toho vychází něco, co nikdo nechtěl.“

—  Friedrich Engels

„Každý hledá u druhého svou vlastní podstatu.“

—  Friedrich Engels

„Existenci pudingu dokážete tím, že ho sníte.“

—  Friedrich Engels

„Proces poznávání je nahrazování větších nesmyslů nesmysly menšími.“

—  Friedrich Engels

„Hoře lásky patří k největším a nejušlechtilejším lidským bolestem.“

—  Friedrich Engels

„Člověk je obratlovec, v němž si příroda uvědomuje sebe sama.“

—  Friedrich Engels

„Katolická církev zakázala rozvod patrně proto, že se přesvědčila, že proti cizoložství právě jako proti smrti není léku.“

—  Friedrich Engels

„Hmota není výtvorem ducha, nýbrž duch sám je je jen nejvyšším produktem hmoty.“

—  Friedrich Engels

„Lidé jsou určováni poměry - ale pořádně jim to oplácejí.“

—  Friedrich Engels

„Hegel jako první správně postihl vztah mezi svobodou a nutností. Svoboda je pro něj vhled do nutnosti.“

—  Friedrich Engels, kniha Anti-Dühring

Často překládáno jako „Svoboda je poznaná nutnost.“

Anti-Dühring, 1. díl, 11. kapitola (1878)

Source: Originál: Hegel war der erste, der das Verhältnis von Freiheit und Notwendigkeit richtig darstellte. Für ihn ist die Freiheit die Einsicht in die Notwendigkeit. »Blind ist die Notwendigkeit nur, insofern dieselbe nicht begriffen wird.« http://www.mlwerke.de/me/me20/me20_032.htm#Kap_XI
Sám Engels asi interpretoval následující pasáž z Philosophische Propädeutik: (G.W.F. Hegel: Philosophische Propädeutik. Zweiter Kursus. Mittelklasse. Phänomenologie des Geistes und Logik. §61.) Der Zusammenhang der Akzidenzen in der Substanz ist ihre Notwendigkeit. Sie ist die Einheit der Möglichkeit und Wirk­lichkeit. Die Notwendigkeit ist blind, insofern der Zusammen­hang bloß ein innerer ist, oder insofern das Wirkliche nicht zugleich vorher als an sich seiende Einheit seiner Bestimmun­gen vorhanden ist, sondern aus der Beziehung derselben erst resultiert. https://www.marxists.org/deutsch/philosophie/hegel/propaed/k2-2-logik.htm

„Zavedením … nekonečně malého a nekonečně velkého ztratili matematikové, obvykle striktně etičtí, svoji ušlechtilost… Navždy tak z matematiky zmizel panenský stav absolutní platnosti a nevyvratitelných důkazů; byla nastolena říše polemik a dosáhli jsme bodu, kdy většina lidí používá derivace a integrály ne proto, že by jim rozuměli, co provádějí, nýbrž z pouhé důvěry, protože až dosud to vždy vycházelo.“

—  Friedrich Engels

„Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy ­takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.“

—  Friedrich Engels

„Everywhere the proletariat develops in step with the bourgeoisie. In proportion, as the bourgeoisie grows in wealth, the proletariat grows in numbers.“

—  Friedrich Engels, kniha Principles of Communism

Principles of Communism (1847)
Kontext: Everywhere the proletariat develops in step with the bourgeoisie. In proportion, as the bourgeoisie grows in wealth, the proletariat grows in numbers. For, since the proletarians can be employed only by capital, and since capital extends only through employing labor, it follows that the growth of the proletariat proceeds at precisely the same pace as the growth of capital. Simultaneously, this process draws members of the bourgeoisie and proletarians together into the great cities where industry can be carried on most profitably, and by thus throwing great masses in one spot it gives to the proletarians a consciousness of their own strength. Moreover, the further this process advances, the more new labor-saving machines are invented, the greater is the pressure exercised by big industry on wages, which, as we have seen, sink to their minimum and therewith render the condition of the proletariat increasingly unbearable. The growing dissatisfaction of the proletariat thus joins with its rising power to prepare a proletarian social revolution.

„By dissolving nationalities, the liberal economic system had done its best to universalise enmity, to transform mankind into a horde of ravenous beasts (for what else are competitors?) who devour one another just because each has identical interests with all the others – after this preparatory[work there remained but one step to take before the goal was reached, the dissolution of the family. To accomplish this, economy’s own beautiful invention, the factory system, came to its aid.“

—  Friedrich Engels

Nachdem die liberale Ökonomie ihr Bestes getan hatte, um durch die Auflösung der Nationalitäten die Feindschaft zu verallgemeinern, die Menschheit in eine Horde reißender Tiere - und was sind Konkurrenten anders?
zu verwandeln, die einander ebendeshalb auffressen, WEIL jeder mit allen andern gleiches Interesse hat, nach dieser Vorarbeit blieb ihr nur noch ein Schritt zum Ziele übrig, die Auflösung der Familie. Um diese durchzusetzen, kam ihr eine eigene schöne Erfindung, das Fabriksystem, zu Hülfe.
Outlines of a Critique of Political Economy (1844)

„The only difference as compared with the old, outspoken slavery is this, that the worker of today seems to be free because he is not sold once for all, but piecemeal by the day, the week, the year, and because no one owner sells him to another, but he is forced to sell himself in this way instead, being the slave of no particular person, but of the whole property-holding class.“

—  Friedrich Engels

Der ganze Unterschied gegen die alte, offenherzige Sklaverei ist nur der, dass der heutige Arbeiter frei zu sein scheint, weil er nicht auf einmal verkauft wird, sondern stückweise, pro Tag, pro Woche, pro Jahr, und weil nicht ein Eigenthümer ihn dem andern verkauft, sondern er sich selbst auf diese Weise verkaufen muss, da er ja nicht der Sklave eines Einzelnen, sondern der ganzen besitzenden Klasse ist.
Zdroj: (1845), pp. 114-115

„I have never seen a class so deeply demoralised, so incurably debased by selfishness, so corroded within, so incapable of progress, as the English bourgeoisie; and I mean by this, especially the bourgeoisie proper, particularly the Liberal, Corn Law repealing bourgeoisie. For it nothing exists in this world, except for the sake of money, itself not excluded. It knows no bliss save that of rapid gain, no pain save that of losing gold. In the presence of this avarice and lust of gain, it is not possible for a single human sentiment or opinion to remain untainted.“

—  Friedrich Engels

Zdroj: (1845), p. 275

„The bourgeoisie … lets him have the appearance of acting from a free choice, of making a contract with free, unconstrained consent, as a responsible agent who has attained his majority. Fine freedom, where the proletarian has no other choice than that of either accepting the conditions which the bourgeoisie offers him, or of starving, of freezing to death, of sleeping naked among the beasts of the forests!“

—  Friedrich Engels

Zdroj: The Condition of the Working Class in England in 1844 (1845), p. 112