Friedrich Engels citáty

Friedrich Engels foto

15   39

Friedrich Engels

Datum narození: 28. listopad 1820
Datum úmrtí: 5. srpen 1895

Friedrich Engels, v českém prostředí někdy uváděný jako Bedřich Engels byl německý politický filosof a ekonom, spoluzakladatel marxismu, vůdčí osobnost První i Druhé internacionály. Byl osobním přítelem Karla Marxe, s nímž se podílel prakticky na všech významných pracích z oblasti filosofie a ekonomie i na dílech o komunismu.



„Dějiny se dělají tak, že konečný výsledek vyplývá vždy z konfliktů mnoha jednotlivých vůlí… Neboť co chce jeden, je mařeno druhým, a z toho vychází něco, co nikdo nechtěl.“

„Existenci pudingu dokážete tím, že ho sníte.“


„Proces poznávání je nahrazování větších nesmyslů nesmysly menšími.“

„Mnoho lidí odmítá dobré myšlenky jen proto, že nejsou od nich.“

„Hoře lásky patří k největším a nejušlechtilejším lidským bolestem.“

„Člověk je obratlovec, v němž si příroda uvědomuje sebe sama.“

„Osobnost je charakterizována nejen tím, co dělá, ale i tím, jak to dělá.“

„Katolická církev zakázala rozvod patrně proto, že se přesvědčila, že proti cizoložství právě jako proti smrti není léku.“


„Každý hledá u druhého svou vlastní podstatu.“

„Hmota není výtvorem ducha, nýbrž duch sám je je jen nejvyšším produktem hmoty.“

„Lidé jsou určováni poměry - ale pořádně jim to oplácejí.“

„Buržoazie všecko proměňuje ve zboží, tedy i dějepisectví. Patří k její povaze, k podmínkám její existence, že všechno zboží falšuje. Zfalšovala tedy i dějiny. A nejlépe se platí taková dějepisná díla, ve kterých je historie nejlépe zfalšována v zájmu buržoazie.“


„Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy ­takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.“

„Zavedením … nekonečně malého a nekonečně velkého ztratili matematikové, obvykle striktně etičtí, svoji ušlechtilost… Navždy tak z matematiky zmizel panenský stav absolutní platnosti a nevyvratitelných důkazů; byla nastolena říše polemik a dosáhli jsme bodu, kdy většina lidí používá derivace a integrály ne proto, že by jim rozuměli, co provádějí, nýbrž z pouhé důvěry, protože až dosud to vždy vycházelo.“

„Hegel jako první správně postihl vztah mezi svobodou a nutností. Svoboda je pro něj vhled do nutnosti.“

Citát se vám libí,
sdílejte ho s přáteli na .