Friedrich Engels citáty

„Osobnost je charakterizována nejen tím, co dělá, ale i tím, jak to dělá.“

—  Friedrich Engels

„Každý hledá u druhého svou vlastní podstatu.“

—  Friedrich Engels

„Hegel jako první správně postihl vztah mezi svobodou a nutností. Svoboda je pro něj vhled do nutnosti.“

—  Friedrich Engels, kniha Anti-Dühring

Často překládáno jako „Svoboda je poznaná nutnost.“

Anti-Dühring, 1. díl, 11. kapitola (1878)

Source: Originál: Hegel war der erste, der das Verhältnis von Freiheit und Notwendigkeit richtig darstellte. Für ihn ist die Freiheit die Einsicht in die Notwendigkeit. »Blind ist die Notwendigkeit nur, insofern dieselbe nicht begriffen wird.« http://www.mlwerke.de/me/me20/me20_032.htm#Kap_XI
Sám Engels asi interpretoval následující pasáž z Philosophische Propädeutik: (G.W.F. Hegel: Philosophische Propädeutik. Zweiter Kursus. Mittelklasse. Phänomenologie des Geistes und Logik. §61.) Der Zusammenhang der Akzidenzen in der Substanz ist ihre Notwendigkeit. Sie ist die Einheit der Möglichkeit und Wirk­lichkeit. Die Notwendigkeit ist blind, insofern der Zusammen­hang bloß ein innerer ist, oder insofern das Wirkliche nicht zugleich vorher als an sich seiende Einheit seiner Bestimmun­gen vorhanden ist, sondern aus der Beziehung derselben erst resultiert. https://www.marxists.org/deutsch/philosophie/hegel/propaed/k2-2-logik.htm

„Proces poznávání je nahrazování větších nesmyslů nesmysly menšími.“

—  Friedrich Engels

„Buržoazie všecko proměňuje ve zboží, tedy i dějepisectví. Patří k její povaze, k podmínkám její existence, že všechno zboží falšuje. Zfalšovala tedy i dějiny. A nejlépe se platí taková dějepisná díla, ve kterých je historie nejlépe zfalšována v zájmu buržoazie.“

—  Friedrich Engels

„Dějiny se dělají tak, že konečný výsledek vyplývá vždy z konfliktů mnoha jednotlivých vůlí… Neboť co chce jeden, je mařeno druhým, a z toho vychází něco, co nikdo nechtěl.“

—  Friedrich Engels

„Existenci pudingu dokážete tím, že ho sníte.“

—  Friedrich Engels

„Hoře lásky patří k největším a nejušlechtilejším lidským bolestem.“

—  Friedrich Engels

„Člověk je obratlovec, v němž si příroda uvědomuje sebe sama.“

—  Friedrich Engels

„Katolická církev zakázala rozvod patrně proto, že se přesvědčila, že proti cizoložství právě jako proti smrti není léku.“

—  Friedrich Engels

„Hmota není výtvorem ducha, nýbrž duch sám je je jen nejvyšším produktem hmoty.“

—  Friedrich Engels

„Lidé jsou určováni poměry - ale pořádně jim to oplácejí.“

—  Friedrich Engels

„Zavedením … nekonečně malého a nekonečně velkého ztratili matematikové, obvykle striktně etičtí, svoji ušlechtilost… Navždy tak z matematiky zmizel panenský stav absolutní platnosti a nevyvratitelných důkazů; byla nastolena říše polemik a dosáhli jsme bodu, kdy většina lidí používá derivace a integrály ne proto, že by jim rozuměli, co provádějí, nýbrž z pouhé důvěry, protože až dosud to vždy vycházelo.“

—  Friedrich Engels

„Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy ­takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.“

—  Friedrich Engels

„How is it possible that the poorer classes can remain healthy and have a reasonable expectation of life under such conditions? What can one expect but that they should suffer from continual outbreaks of epidemics and an excessively low expectation of life? The physical condition of the workers shows a progressive deterioration.“

—  Friedrich Engels

The Condition of the Working Class in England in 1844 (1845)

„Everywhere the proletariat develops in step with the bourgeoisie. In proportion, as the bourgeoisie grows in wealth, the proletariat grows in numbers.“

—  Friedrich Engels, kniha Principles of Communism

Principles of Communism (1847)
Kontext: Everywhere the proletariat develops in step with the bourgeoisie. In proportion, as the bourgeoisie grows in wealth, the proletariat grows in numbers. For, since the proletarians can be employed only by capital, and since capital extends only through employing labor, it follows that the growth of the proletariat proceeds at precisely the same pace as the growth of capital. Simultaneously, this process draws members of the bourgeoisie and proletarians together into the great cities where industry can be carried on most profitably, and by thus throwing great masses in one spot it gives to the proletarians a consciousness of their own strength. Moreover, the further this process advances, the more new labor-saving machines are invented, the greater is the pressure exercised by big industry on wages, which, as we have seen, sink to their minimum and therewith render the condition of the proletariat increasingly unbearable. The growing dissatisfaction of the proletariat thus joins with its rising power to prepare a proletarian social revolution.

„What each individual wills is obstructed by everyone else, and what emerges is something that no one willed.“

—  Friedrich Engels

Letter to Jean-Richard Bloch http://www.marxists.org/archive/marx/works/1890/letters/90_09_21.htm (September 21, 1890)

„Just as Marx used to say about the French Marxists of the late ’seventies: All I know is that I am not a Marxist.“

—  Friedrich Engels

Letter to Conrad Schmidt http://www.marxists.org/archive/marx/works/1890/letters/90_08_05.htm (August 5, 1890)

„We are now approaching a social revolution, in which the old economic foundations of monogamy will disappear just as surely as those of its complement, prostitution. Monogamy arose through the concentration of considerable wealth in one hand — a man's hand — and from the endeavor to bequeath this wealth to the children of this man to the exclusion of all others. This necessitated monogamy on the woman's, but not on the man's part. Hence this monogamy of women in no way hindered open or secret polygamy of men. Now, the impending social revolution will reduce this whole care of inheritance to a minimum by changing at least the overwhelming part of permanent and inheritable wealth—the means of production—into social property. Since monogamy was caused by economic conditions, will it disappear when these causes are abolished?
One might reply, not without reason: not only will it not disappear, but it will rather be perfectly realized. For with the transformation of the means of production into collective property, wagelabor will also disappear, and with it the proletariat and the necessity for a certain, statistically ascertainable number of women to surrender for money. Prostitution disappears and monogamy, instead of going out of existence, at last becomes a reality—for men also.
At all events, the situation will be very much changed for men. But also that of women, and of all women, will be considerably altered. With the transformation of the means of production into collective property the monogamous family ceases to be the economic unit of society. The private household changes to a social industry. The care and education of children become? a public matter. Society cares equally well for all children, legal or illegal. This removes the care about the "consequences" which now forms the essential social factor—moral and economic—hindering a girl to surrender unconditionally to the beloved man. Will not this be sufficient cause for a gradual rise of a more unconventional intercourse of the sexes and a more lenient public opinion regarding virgin honor and female shame? And finally, did we not see that in the modern world monogamy and prostitution, though antitheses, are inseparable and poles of the same social condition? Can prostitution disappear without engulfing at the same time monogamy?“

—  Friedrich Engels

The Origin of the Family, Private Property and the State (1804) as translated by Ernest Untermann (1902); Full English text of The Origin of the Family, Private Property and the State http://www.marxists.org/archive/marx/works/1884/origin-family/index.htm - Full original-language German text of The Origin of the Family, Private Property and the State http://www.mlwerke.de/me/me21/me21_025.htm