Citáty na téma film

strana 4

„Je hezké, když pro film uděláte píseň. Klidně jednoduchou.“

„Je hezké, když pro film uděláte píseň. Klidně jednoduchou.“

„Jsem řemeslník, co píše písničkový texty, interpretuje je a občas hraje ve filmu nebo na divadle.“

„Některé věci vás v životě opustí a některé s vámi zůstanou.
A proto nás všechny zajímají filmy – ty, které ve vás vyvolávají pocity, o kterých stále přemýšlíte. Protože ve vás vyvolaly takovou emocionální odezvu, že jsou vlastně svým způsobem součástí vaší emocionální výbavy.“

„Jako režisér si myslím, že můžete zůstat věrný klasickému střihu, jako je ten z filmů 40. a 50. let, aniž byste projevili nějakou nostalgii...“

„Když jsem byl dítě, dámy a pánové, byl jsem snílek. Četl jsem komiksy a byl jsem hrdinou toho komiksu. Viděl jsem filmy a byl jsem hrdinou v tom filmu. Takže každý sen, který jsem kdy snil, se mi stokrát vyplnil ...“

„Nejsou žádné filmy věnované osudu zvířat. Miluji zvířata, protože na rozdíl od lidí nemají negativní postoj k životu.“

„Herci jsou nositeli změn. Film, divadelní představení, hudební dílo nebo kniha mohou něco změnit. Mohou změnit svět.“

„Mockrát jsem se sám sebe ptal, proč beru někdy role ve filmu, z jejichž scénáře není těžké poznat, že nevznikne žádné veledílo… Jenomže… Herec je jako slečna, která sedí v koutku a čeká, kdo ji vyzve k tanci. Ovšem může se stát, že umí mazurku, ale tanečník pro ni přijde, když se hraje valčík. To byl víc než trochu můj úděl.“

„Co mi dalo uvědomění moudrost
1] Moje vlastní minulost
2]Lidi co mě obklopujou
3]Filmy které mě učí vážit si života a nebo mě inspirují. Nákým způsobem ovládají můj pohled na život. Nebo ve mě něco proberu emoce myšlenky napětí drama lásku smutek nadšení filozofické myšlenky s duševně psychickou hodnotu života. Upřímné láskyplné s vtipem reálného života.
4] Prostě život. Ten pohled na život vnímám všechno co mě obklopuje jak lidi tak věci a živé stromy živočichy situace okamžiky pocity smysly.
5] To jak v tom co je přírodou přirozené a co je realita a co není. Co je jenom systémem a obchodem ovládá naše myšlení. A co je sociální šílenství.
6]Můj charakter a moje osobnost tím taky docházím k poznání. S čím cítím že je to správné a co není.
7]To co jsem kdy slyšela a četla a souhlasila s tím.
8]Co ve mě naučil život jako zakladka střední a všechny ty myšlenky a životní poznatky o všem možném i nemožném.
9]Všechny moje pohledy přístupy na život během chvílí kdy mě bylo nejvíc na hovno. Kdy jsem musela brát prášky na soustředění a na deprese. Mě proběhl celej život mě před očima, cítila jsem hodně silně přítomný okamžik všechny ty informace začali dávat hlubší smysl.
10]Možná to změnilo i moje fyzické já i moje naladění se na svět celkově bylo mě tehdy 14 let. Kdy jsem pochopila že svět je plnej sraček. Kterej si člověk dělá sám jen svím pohledem na svět. Nechápala jsem proč to všechno proč se tolik lidí vsteká nad tím co nemá smysl co není takovej průser že jsou i horší věci.
11]Ten fakt že každá generace ujížděla na ničem jiném a že to ovlivňuje jejich myšlení. No jo no každej to cítí vnímá jinak. Starej mladej přikryplenej. Každej jinej každej jinak ovlivněnej svou dobou.
12]Životní trable a pochybnosti a znovunalezení svojí pravdy a toho správného postupu pro život pro svojí budoucnost pro svoje myšlenky a to dobrý.“

„Obecně platí, že biografie jsou velmi špatné. Ze všech těchto filmů se mi nejvíce líbila Edith Piaf, "Život v růžovém". Je pojat globálně. Začíná to od jejího dětství až do konce. Láska, zklamání, nemoc, odcházení. To bylo zajímavé.“

„Chčije a chčije.
Z filmu: Na samotě u lesa“

„O TV
Vlastně mě koukat na tv nikdy nebavilo a nebaví. Protože život je venku a ty heský věci ktery jsou realný se dějou mimo obrazovku. A ujizdět na tom co tam budou dávat a podléhat napětí emocím kvůli bludům co nemají žádnou hodnotu. Vždyť samotnej život je jako film když žijete život kreativně a po svím. To jenom lidi co se neumí zabavit a nemají koníčky a zájmy a mají potřebu na něco koukat se klepou na to co zase za chujovinu tam budou dávat v tv. No ale nejspíš možná mám nekulturní a líné myšlení když mě na něco koukat pride absolutně primitivní. Lepší je experimentovat skouset a hrát si s životem myslet kreativně vesele byt retardovany být svůj a pak je život životem. Koukat na něco je primitivní lepší je to zažít na vlastní kůži to jediný mozek něco naučí a zažije opravdově. Než jen přijímat konzumovat psychicky myšlenky a reakce druhých pouze koukáním a zvukem. 👀👂“

„Filmy jsou prý svědkové doby – ale není to tak docela pravda, protože lidi nikdy neví jaká jejich doba je.“

„Film je také zboží a já nebudu točit hlubokomyslné dílo, na které nikdo nepřijde.“

„Dělat filmy znamená dávat se.“

„V mých filmech nikdy nejsou hrdinové, vždy jenom lidé.“

„Já chtěl něco tvořit. Tvořit, tvořit, tvořit. Ale musel jsem jen nosit, nosit, nosit [krabice s filmem ze střižny do projekce, z projekce do archivu].“

„Snažím se využívat svou práci a filmy jako způsob komunikace, snažím se na svět dívat skrze své různé postavy.“

„Dlouho jsem si myslela, že nikdy nebudu točit filmy, měla jsem pocit, že do ničeho nezapadám. A něco se změnilo ve způsobu, jakým jsou ženské postavy psány. Nabídka je teď větší, a protože nejsem nejmladší, mám více možných působišť.“

„Citát o úvaze o počasí a fantazie
Sluníčko sluníčko hrabe🤪 mi z něj maličko. A je mi to jedno stejnak jsou všichni hříšníci tak proč by se neměly vařit v teple jako v pekelných kolech. A stejnak to není tak hrozný. A navíc co když by projednou vypnuli ty měřiče a spíš než se stresovali z možných problému se hodili do klidu a nechali to na přirodě. Ale ještě předtím moc moc plevelu do města a pnoucích plevelů po fasádách a nechat tu zeleň svobodně růst vždyť i ona chce demokracií v růstu ne diktování kde si má růst a kde má bejt hubena proč by to nemohla bejt džungle zarostlá zeleně plná. Na estetiku krasu měst bych nehleděla taková trochu scenerie jako z apokaliptickych filmů kde z měst zmizela lidská činnost a příroda si to pretvořila k obrazu svému. Náke zakony pro přirodu nezabráni odplavováni a ničeni zeleně na úkor potřeb lidského života a stavění nového a nových budov který zaplacenou zabijou zeleň a stejnak to nic nezmění. 🤷‍♀️A adaptovat se na to nikdo nemusí protože jsou všichni chudí a nezajímají se o to a nemužou to zmirnit ani změnit. A navíc beztak víc řeší to jak se uživit než jak ochladit planetu. A nemají k tomu takovej cit jako ti kteří něco pěstujou a mají to jako obživu a musí odhadovat a počítat z rozmary počasí a nejen to počasí ale i škůdci a choroby a jiný problémy. Takže vesměs se počasí podléhají ti co něco mají, a ti co nic nemají ti nemají co stratit a co sčítat a s čím se trápit. Takže mladí co žijou v mamahotelu nemužou být v depresi že jim uhoří odfoukne pomlatí úrodu počasí když maji beztak hovno💩 🤔🤣. Nebo aspoň já.“

„Život je jako film ve kterém hrajeme hlavní roli dle předem daného scénáře. I když se může zdát smutný, stojí za to ho zhlédnout

-Simona Kim Bernardi“

„Život není film. Občas si idealizujeme osoby, romantizujeme situace a fantazírujeme představy. Dost často to děláme právě na popud příběhu z filmu. Nebo zkrátka chceme žít v naději a krásné fantazii. Není to iluze. Víme, že život není pohádka a dost často se věci odehrají úplně jinak, než chceme nebo si myslíme. Nic nemění na tom, že nejde nemilovat ten pocit, který dává křídla, i když to mnohdy žije, jen v nás. Už víte, že dokud to bude vaši součástí, vždycky se zvednete, půjdete dál a opět můžete roztáhnout křídla a vzlétnout. Můžete se opřít o to hezké, co třeba nežijete, ale jednou žít můžete. A i když to žít nebudete, tak si uvědomte, co žije ve vás vám nikdo vzít nemůže.“