Citáty na téma nadávka

„Ten, kdo použil poprvé místo oštěpu nadávky, stal se zakladatelem civilizace.“

„K čemu je vám dobré pouštět se do hledání pravdy s někým, kdo není schopen rovného kroku ani náležitého způsobu?… Jeden potáhne na východ, druhý na západ, všichni společně ztratí ze zřetele podstatu věci a utopí ji v záplavě podružností. Hodinu budou bouřit, a pak již vlastně nebudou vědět, co vůbec hledají: jeden se k věci ještě nedostal, druhý se nad ni povznesl, třetí je kdesi vedle… Jiný zase ukapává slova a považuje je za argumenty; další uplatňuje jen výhodu silnějších plic; ještě další končí tím, že vyvrací sám sebe. A máme tu jiného, který nás ohlušuje zbytečnými úvody a odbočkami; a ještě jednoho, ten bojuje holými nadávkami a hledá chlup, aby se mohl zbavit rozprávky s vtipným soupeřem, jehož argumenty ho vhánějí do úzkých; a posledního, který z věci nechápe ani zbla, ale snaží se vás obklíčit pletivem svých dialektických úskoků a rohatkami svých zasukovatých formulí.“

„Na západě je pravičák nadávka, tady je naopak levičák nadávka.“

„Z jeho nadávek usuzuje na jeho náboženství.“

„První člověk, který místo kamene hodil nadávkou, byl tvůrcem civilizace.“

„Stará moudra je potřeba ukládat do nových nadávek.“

„Lidstvo si zasluhuje spíše obdivu, ba lásky, nežli nadávek. Ale když nadávek, tak hodně upřímných a hlasitých.“

„Sám jsem se ptával, odkud se v mích prvních knížkách vzaly židovské motivy. Moje rodina byla přece zcela asimilována a k židovskému celku příslušela celkem vzato spíš z tradice a setrvačnosti. Nikdy v dětství, ani později jsme neslyšel protižidovskou nadávku a nesetkal jsem se s žádnou formou antisemitismu. l A přece se mi už asi od sedmnácti let zdálo, že se (a také moji příbuzní) přece jen čímsi liším od svých přátel a známých. Každý jsme nějak jiný, říkal jsem si, kdybychom byli všichni stejní, bylo by to na světě k zbláznění. Ta má odlišnost měla zvláštní znak: nostalgii, jež neměla obsah. Toužil jsme po čemsi, co jsem nedovedl pojmenovat. Často jsem býval smutný, deprimovaný a nevěděl jsme proč…“

„Je zajímavé, že krávy už sto čtrnáct let nežijí, ale nadávka je to pořád pochopitelná.“

„Nadávka je hrdinství slabochů.“

„Mě odjakživa lákala záhada, ať už literární nebo jiná… Záhadou je i moje jméno. Tatínek se jmenoval Job, ale když se dostal v Rusku do zajetí, zjistil, že job je sprosté slovo, nadávka. Ale proč přijal jméno Ivanov, to nevím a už se nedozvím, za druhé světové války zahynul v Mauthausenu.“

„Jazyk na síti je velice specifickým jazykem. Nadávky k němu zcela patří. Existuje poezie nadávek.“

„Slovo utopie dnes slouží jako pohodlný způsob diskreditace. Pokud žijeme v době, kdy utopie je nadávka, pak to svědčí o nás samých, o tom, že doopravdy nevěříme ani ve stávající řád, ani v jeho alternativu.“

„Jsi něco jako můj starší, větší bratr, ve kterého mám naprostou důvěru a od kterého občas přijmu i nějaké ty nadávky.“

„Za brankou jsou nadávky nejhlasitější.“

„Je zvláštní, kolik lidí považuje za urážku či nadávku to, co je ve skutečnosti jejich charakteristikou.“