Citáty na téma odjezd (9 citátů) | Citáty slavných osobností

„Připadá mi, že nejradostnější chvílí v lidském životě je odjezd do neznámých zemí.“

Richard Burton (1925–1984)

O životě

„Čti při každém čekání; čti každou hodinu; čti ve svém volném čase; čti při práci; čti při příjezdu a odjezdu. Úkolem vzdělané mysli je zjednodušeně řečeno: číst, abys věděl vést.“

Marcus Tullius Cicero (-106–-43 př. n. l.) římský filozof a státník

O čase , O čekání , O volnosti

„Se včerejškem je amen, nad zítřkem visí otazník. Jsem volná, připravená na všechno, co přijde. Balím si kufr a čekám na znamení odjezdu. Na klapku, na zvednutí opony. Všechno je, jak má být, tedy bezmála.“

Annie Girardotová (1931–2011) francouzská herečka

Zdroj: [Křivánková, Darina, Annie Girardotová Symbol moderní ženy, Reflex, 2011, 10, 38]

O volnosti

„Už jen myšlenka na odjezd znamenala v mých očích selhání, protože jsem cítil, že tahle fáze [koronavirus] je asi něco, co tu mám zažít a přežít.“

Eliáš Gaydečka český režisér

Zdroj: Časopis Reflex č. 16 2020, str. 45

O myšlenkách

„Krutá vůle dějin rozbila na kusy mou starou vlast, rakousko-uherskou monarchii. Miloval jsem ji, tuto vlast, jež mi dovolila byt současně vlastencem i světoobčanem, Rakušanem i Němcem mezi všemi rakouskými národy. Miloval jsem ctnosti a přednosti této vlasti, a ještě dnes, kdy je mrtvá a ztracená, miluji navíc i její chyby a slabiny. A těch bylo mnoho. Vlast za ně zaplatila smrtí. Přešla téměř bezprostředně z operetního představení do hrůzného divadla světové války. Vojenská kapela, která doprovázela mou pochodovou setninu na vídeňské Severní nádraží, hrála potpourri z melodie od Lehára a Strauße, a hvízdání lokomotivy, jež nás měla dopravit na bitevní pole, se ztrácelo v odvívaných zvucích bubnů a trubek, které zůstávaly, zatímco náš vlak se šinul směrem k smrti: Právě uplynul týden od úmrtí starého císaře. Ve zbrusu nových polních uniformách, které jsme měli na sobě při odjezdu, jsme předtím při pohřbu stáli špalír před Kapucínskou kryptou. Vypadalo to, jako by nás na smrt posílal ještě mrtvý císař. A zatímco byl pohřbíván s tlumenou pompou, neboť tu ceremoniáři přikazovalo věčné mlčení padlých a hlasitý nářek trpících mrzáků, my všichni, jeho vojáci, jsme věděli, že náš poslední císař odešel, a s ním i náš domov, naše mládí a náš svět. Jeho následovník byl jen bezmocným a dočasným správcem, který měl udržovat dědictví, na něž již čekali noví majitelé se stvrzeným právem světových dějin v rukou. Vůli světových dějin jsem poznal, její smysl však vždy nechápu. Je-li skutečné soudem světa, zdá se mi, že občas není chráněna před právními omyly a chybami o nic víc než obyčejný okresní nebo krajský soud. Vždyť občas nanejvýš bezstarostně přenechává vynést rozsudek nad starou rakousko-uherskou monarchií kinu, operetě ve zvukovém filmu a směšným zvěstovatelům v zemi tak obvyklých šablonovitých moudrostí. A podle toho lze poznat, že trpce vážná Kleió někdy přenechává vlastní úkoly svým lehčím sestrám.“

Joseph Roth (1894–1939) rakouský novinář a spisovatel

O smrti , O sestrách , O válce , O moudrosti

„Mohu žít nebo zemřít jen uprostřed svého lidu. Neapol! Potřebuji Neapol, pospěšme si s odjezdem.“

Joachim Murat (1767–1815) francouzský generál

Zdroj: [Delorme, Philippe, 2009, Zavraždění králové, Levné knihy, 87, 978-80-7309-671-7]

O životě , O smrti

„Fanfáry při odjezdu mě nezajímají, milejší jsou mi ódy při návratu.“

Cesare Maestri (1929) italský horolezec

Zdroj: [Messner, Reinhold, Reinhold Messner, Cerro Torre: Tragédie na skalní jehle, Brána, Praha, 2009, 1, 253, Jaroslav Voříšek, 76, 978-80-7243-415-2]

„Za učence můžeme uznávat jen toho, kdo své intelektuální schopnosti usměrní pouze na věci významné, hodnotné a prospěšné. Člověka, který by se naučil zpaměti odříkávat jízdní řád Československých státních drah se všemi tratěmi a stanicemi, zastávkami a přesnými příjezdy a odjezdy všech rychlíků i osobních vlaků a se všemi údaji o vzdálenosti, by jistě nikdo nenazval učencem.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

O vzdálenosti , O osobnosti

„Říká se, že se nejedná o deportace, ale o nucené práce. Můžeme se přít o slova, ale realita je stejná. Když se odvážejí starci nad sedmdesát a dokonce nad osmdesát let, ženy pokročilého věku, děti, nemocní, ptáme se: Pro jakou práci jsou tyto lidské bytosti určeny? Odpovídá se, že se dává Židům možnost vzít si s sebou rodiny; pak by tedy jejich odjezd měl být dobrovolný. A co říci o tom, kdy tito staří, nemocní atd. jsou deportováni sami, nebo když nemají příbuzné, které by následovali? A co si myslet, když maďarští dělníci odcházející do Německa za prací si nesmějí vzít s sebou rodiny, je pak opravdu udivující vidět, že pouze Židům je prokazována tak veliká laskavost.“

Angelo Rotta (1872–1965) italský diplomat

z protestní nóty Svatého stolce proti deportacím Židů z Maďarska, odeslané apoštolským nunciem Rottou maďarské vládě 5. června 1944
Zdroj: Pierre Blet: Pius XII. a druhá světová válka ve světle vatikánských archivů, Matice cyrilometodějská, Olomouc 2001, ISBN 80-7266-082-9, str. 214

O rodině , O realitě , O věku , O dětech