Citáty na téma okus

„Zjistil jsem, že všichni lidé okusí smrt, ale pouze někteří život.“

„Vzdělancům mého národa: Jak velikou znalostí věci vynikáte mnozí z Vás, v tom za svědky stavím Vás samy. Ale že zároveň znamenitě vynikáte nečinností a malátností skoro všichni, to jsem se rozhodl veřejně Vám vytknouti. Jestliže se chcete nad tím urážeti, mám po ruce svědky, které nebudete moci snadno odmítnouti, neboť postavím proti Vám samu skutečnost. Vidíte, co všechno nekonají jiné národy? S jakou obratností vzdělávají své rodné jazyky? Vidíte Italy, Francouze, Němce, Angličany, Nizozemce, kteří všechnu moudrost Řeků a Římanů znamenitě převedli do svých řečišť? Nic není ve vědách, nic není v dějinách, nic ani zřejmého ani tajného, co by tito neodevzdali ke čtení svým krajanům. Ale kdo z Vás poskytl něco podobného naší vlasti? Kdo napsal našim lidem o stavbě světa? Kdo ukázal způsob, jak pozorovati pohyby nebeské? Kdo naučil zpytovati prvky, vlastnosti a síly přírodních těles? Kdo otevřel divadlo okršku zemského? Kdo dal našim poznati jemnosti geometrie? Kdo okusiti příjemnosti optiky? Kdo utkal pořad dějin? Kdo popsal původ, polohu a různé zvyky národů na světě bydlících? Kdo vyložil něco o způsobu řečnickém a kdo ukázal cestu, jak říditi myšlení? Domníváte se, že jest možno trpěti Vám dále, aby každý směl žíti pro sebe sama a nepodnikati žádných prací pro rozmnožení vážnosti vlasti? Myslíte si, že našemu jazyku chybí buď ta bohatost, nebo ten lesk, aby bylo možno kterékoli věci vystihnouti řečí? Zřejmě se mýlíte. Nikde není nic tak nesnadného, co bychom nemohli srozumitelně a výstižně vyjádřit naším jazykem, jen kdyby k tomu přistoupila přičinlivost a práce! Dosud nepochopil vznešenost našeho jazyka ten, kdo jej považuje za málo bohatý neb málo půvabný. Ne na něm, na mou věru, na nás je vina, kteří nad míru zanedbáváme jeho pěstování!“

„Příčina, proč pro většinu žen přátelství tak málo znamená záleží v tom, že tak fádně chutná tomu, kdo okusil lásku.“

„Kdo vína okusí z onoho města snad, to černé město jej oblékne v černý šat.“

„Milujete-li své děti, připravte je na život! Hýčkejte je, rozmazlujte, ale dejte jim i okusit realitu, jaká je jednou čeká, nejlépe pravidelně.“

„Kdy si sem si říkal jak svět může být tak hezký a lehký…

Poté co sem poprvé klekl a lehl si na zem.. a prosil o pomoc…

A poté zjistil že mi nikdo nepřijde napomoc, protože všichni se dokážou postarat jen o sebe, ale radši budou dělat slepí aby nebyly za slabší jen tím že pomůžou podat pomocnou ruku klukovi co leží na zemi.

Od té doby podám ruku i bezdomovci a pomůžu komukoliv protože mě jsou rovni všichni i ty.

nebudu tím kdo si myslí a nebudu vůbec tim kdo jsou oni…

Ale i tak sem se jim stal…

Bylo těžké se dostat tam kde sem, a to jsem pořád na začátku, nebojte se prosadit, a vůbec ne, si říct svůj názor…

Protože ten je nejdůležitější na celičkém světě.


Je lehké být někým kým nejste, ale poté až zjistíte hodnotu lidí a věci tak tehdy okusíte bolest, protože budete litovat toho co jste tehdy udělali.. a komu ublížili

Pak budete tím kým jste chtěli být.


Karel Š.“

„Psaní je jako víno, vyžaduje znalosti, pečlivost, ale především čas. Někdy až za roky okusíte tu slastnou chuť, která ve vás vyvolá pocity spokojenosti. Můžete pít rychlokvašku z marketu, ale na dně krabičáku smysl nenajdete.“

„Nezaslouží si sladké, kdo neokusil trpké.“

„Mnohý pokrm odsunujeme od sebe, jakmile jsme ho okusili. Proč bychom měli každou knihu bez rozdílu pročísti celou?“

„Neboj se okusit hořkost nezdaru. Buď statečný! Zanedlouho se s tebou spřátelí sladkost úspěchu.“

„Šťastný člověk, který nikdy neokusil jak chutná sláva. Mít je očistec, toužit po ní peklo.“

„Toto je pokus o vytvoření prostoru, který zažije mystické dimenze, které v této části světa ještě nikdo neokusil.“

„Nevíme, co je absolutně štěstí nebo neštěstí. Vše je v tomto životě smíšeno; neokusíme v něm žádný čistý cit, nezůstanou ve stejném stavu ani dva okamžiky. Naše duševní nálady právě tak jako naše tělesné uzpůsobení se ustavičně mění. Dobro a zlo jsou nám všem společné, ale v různé míře. Nejšťastnější je ten, kdo nejméně trpí; nejubožejší je ten, které prožívá nejméně radosti. Vždy je více utrpení než radosti: tento nepoměr je všem společný. Tedy lidské štěstí na zemi je pouze negativním stavem; třeba ho měřit podle nejmenšího množství vytrpěné zla.“