Rodina zlá citáty (strana 48) | Citáty slavných osobností

„Bratrství nemůže být z definice výlučné, omezené na vlastní skupinu nebo komunitu, ale musí zahrnovat všechny.“

Miguel Ángel Ayuso Guixot (1952) španělský římskokatolický kněz a biskup

Zdroj: V Abú Zabí byl slavnostně otevřen Dům abrahámovské rodiny, vaticannews, 21. února 2023 https://www.vaticannews.va/cs/svet/news/2023-02/v-abu-zabi-byl-slavnostne-otevren-dum-abrahamovske-rodiny.html

„Snad to bylo i tím, co všechno jsem slyšel od pana profesora, který se překonával v nadávání, žádný kočí nedovedl tak nadávat ani koním, ani lidem tak, jako pan profesor francouzské literatury a estetiky…, a přitom nám vykládal o všem, co zajímalo i jej, vykládal každý večer, ještě jsem otvíral dveře, a on než usnul, než jsme usnuli, tak do poslední chvíle vykládal taky, co je estetika a co je etika a o filozofii a filozofech, vždycky o těch filozofech vykládal tak, Krista Pána nevyjímaje, že to je banda raubířů a syčáků a vrahounů a darebáků, že kdyby nebyli, bylo by lidstvu líp, ale lidstvo že je potomstvo zlé a blbé a zločinné, a tak snad ten profesor mě utvrdil v tom, že je třeba být sám, že večer jsou vidět hvězdy a v poledne jen hluboké studny…“

Bohumil Hrabal kniha Obsluhoval jsem anglického krále

I Served the King of England

„Ten zákon totiž není o kouření, ač to tak na první pohled vypadá a s kouřením jistě souvisí, ale on je o zákazu reklamy na legální schválený výrobek, dokonce zařazený mezi potraviny a pochutiny, nemýlím-li se, což možná je samo o sobě poněkud komické, ale já bych uvítal a asi bych hlasoval pro, kdyby v návrhu zákona byl zákaz výroby a distribuce cigaret, zákaz výroby a distribuce alkoholu. Protože, opakuji znovu, že neznám kuřáka a sám jsem poměrně silný kuřák, to přiznávám a stydím se za to hluboce, ale nikdy v životě jsem nebil ani moji ženu, ani moje děti, na rozdíl od mnohých jiných, kteří po třech pivech vymlátí celou rodinu, ničí obecní i soukromý majetek a nikomu to nevadí. A že alkohol také škodí zdraví, je určitě zcela jasné.“

Jaroslav Kubera (1947–2020) český senátor českého Parlamentu

„Možná nás čeká nějaká šílená budoucnost… Ale bez ohledu na to, co nás čeká, je třeba „jet naplno“ jako Kolben i s vědomím, že možná skončím kdo ví jak. Život má cenu jen, když ho žijeme celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí, i když je to třeba jenom na 15 let. Pak si možná řekneme: Škoda, že to končí, ale víc už se toho času opravdu stihnout nedalo. Dnes není problém, že lidé žijí krátce, ale spíš s tím, že svůj život jedou na 20 procent svých možností.“

Jeroným Klimeš (1967) český psycholog

Zdroj: [Matějů, Pavla, V druhé půli života jsou muži na ženách citově závislí, říká psycholog, iDNES.cz, 2018-05-14, https://ona.idnes.cz/jeronym-klimes-tyden-pro-rodinu-daa-/vztahy-sex.aspx?c=A180510_164236_vztahy-sex_jup]

„Kdo se podívá otevřenýma očima na to, co světem hýbe a vždycky hýbalo, ten brzo ztratí z očí ono vraždění a podvádění a uvidí svět plný lidí nadšených pro pravdu. Místo šklebících se katů kolem plápolavých hranic uvidí lidi s nadšením jdoucí na smrt upálením pro Krista, místo dravých šelem v arénách uvidí křesťany nade všecko věřící v království Boží, místo surových králů vedoucích války ve jménu Kristově uvidí muže, kteří ve jménu Kristově připravují věčný mír. A na těchto spravedlivých lidech stojí svět, oni jsou strůjci dějin, jimi svět pokračuje a všechna ukrutnost je jen malicherná zlost. A oči všechněch spravedlivých lidí jsou obráceny k jednomu vůdci, ke Kristu.“

Emanuel Rádl (1873–1942) český biolog, filozof a politický spisovatel

Čím je nám dnes Ježíš Kristus
Zdroj: cit.dle „Na každý den 1976“. Kalich Praha 1975, s. 124

„Dokud je tu vlastnictví a dokud peníze budou mírou všeho, nemyslím si, že národ možná vést ať spravedlivě, nebo šťastně: ne spravedlivě, protože nejlepší věci dostávají nejhorší lidé; ani šťastně, protože vše se přerozděluje jen hrstce (a dokonce ani ta neni v každém ohledu šťastná), zatímco zbytek žije v absolutní bídě. ... cesta k veřejnému blahu je totiž prohlášení majetkové rovnosti. ... ať už jde o jakýkoliv velký národ, bohatství se vždy dělí jen mezi pár vyvolených, zatímco ostatním zůstává bída. Takže zde budou dvě vrstvy lidí, ti, kteří si zaslouží, aby se jejich osud změnil -to jsou ti zbyteční, zlomyslní a zlí ... a pak jsou tu ti, kteří slouží více veřejnosti než sobě, upřímní a dobří lidi.“

Thomas More kniha Utopie

Zdroj: Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 76

„O kráse, o přírodě, o peklu, o ráji
Přírodni krása to je vnímání přirozené krásy. Prostě jak to zrodila příroda takové jaké to je nepozměné neupravené a to muže být i hodně děsivé. A to i to myšlení být sám sebou to znamená přijmutí se tak že znáš peklo svých myšlenek i ráj svojí duše když člověk zná jen jeden dobro ráj nebo nebe nemůže pochopit peklo zlo to je neautentické nepřirozené nebo to popírat to je samo o sobě zlé a zaslepené. A proto jsou andělé a čerti, dobro a zlo, jing a jang, býlá a černá, smrt a život, naděje a skáza, radost a smutek, mládí a stáří, voda a oheň, země a vzduch, deprese a euforie. Vychitralost a blbost, snaha a lenost, závist a obdiv, smutek a smích“

Chaos 🌌

„Občas mám pocit, že mě lidi nepovažují za skladatele. Já jsem přitom odjakživa skladatelem, už od osmi let… Vždycky jsem se považoval za skladatele, ale svět má problém vnímat mě tak, protože leccos z toho, co skládám, je kontroverzní.“

John Zorn (1953) americký saxofonista

Zdroj: [Ferenc, Petr, Zlý muž jazzu spojuje virtuozitu s noisem a hardcorem, http://aktualne.centrum.cz/kultura/hudba/clanek.phtml?id=743772, 2012-05-06, 2013-05-05, Aktuálně.cz]

„Víra přeci není o askezi. Je to o tom vnímat život jako dar a umět ho žít do hloubky a výšin všech radostí. Víra přece nesmí člověka zavřít do kazajky.“

Jiří Strach (1973) český herec a režisér

Zdroj: [Müllerová, Veronika, Jsem zřejmě potomek vnuka krále Jiřího z Poděbrad, prozradil Jiří Strach, iDNES.cz, 2016-12-17, http://revue.idnes.cz/jiri-strach-andel-pane-2-filmy-prace-rodina-fg5-/lidicky.aspx?c=A161216_113716_lidicky_zar]

„Nemyslím si, že celibát by měl být rozhodujícím faktorem vysvětlujícím úbytek povolání, protože tutéž starost mají evangeličtí křesťané, jejichž faráři se žení a farářky vdávají… Spíše bychom měli uvažovat, zda nevytvořit různé kněžské kategorie – na jedné straně by působili kněží "misionáři" a na straně druhé kněží "údržbáři". Určitá farnost by se obrátila na svého biskupa a představila mu někoho s rodinou, kdo brzy půjde do penze, a bude tudíž existenčně zajištěn a mohl by navštěvovat na teologické fakultě dálkové kurzy a doplnit si vzdělání… Jako údržbář v nejlepším smyslu by mohl v neděli předsedat eucharistii, křtít, konat pohřby, vést společenství, zatímco misionáři, mladí lidé, by vedli celibátní život a prováděli tzv. kategoriální pastorace, obraceli by se k nemocným, k vojákům, k vězňům či chudým a snažili by se být solí země a světlem na svícnu.“

Ludvík Armbruster (1928) český filozof, profesor, teolog, vysokoškolský pedagog a římskokatolický duchovní

„Už jsem říkal, že v SSSR má auto jednom jedna rodina ze sedmi? Hodně aut tam proto řídí buďto sovětští byrokrati, nebo cizinci. Jednoho dne byl vydán rozkaz, aby každý, koho policajti chytí při překročení rychlosti, dostal pokutu. Ale úplně každý, ať je to kdokoli. Gorbačov takhle jednou odjíždí ze své dačy, v limuzíně na něj čeká řidič, ale Gorbačov mu přikáže, ať si sedne dozadu, že chce řídit sám. Jede rychle, všimne si jich dvojice policajtů na motorce a jeden z nich je zastaví. Chvíli mluví skloněn do okénka a pak se vrátí ke kolegovi: „Tak tomuhle pokutu nedám.“ „Proč?“ ptá se kolega. „Vždyť máme rozkaz dát pokutu každému, bez ohledu na to, kdo to je. Kdo je v tom autě?“ „Neznám ho, ale musí to být někdo strašně důležitý, protože mu Gorbačov dělá řidiče.““

Ronald Reagan (1911–2004) americký politik, 40. prezident Spojených států

Zdroj: https://karelsykora.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=664400

„Zdá se mi, že člověk, který prošel branou smrti a teď už vidí skutečnou velikost a dobrotu Boží – a v jejím světle si promítá zpětně celý svůj život, vidí každý svůj čin v těch nejširších a místně i časově nejvzdálenějších souvislostech po zákonu příčiny a následku a vidí tedy všechny své chyby se všemi jejich blízkými i vzdálenými důsledky – i chyby jiných, zrozené z těchto jeho chyb – ani se nemůže rázem oddat tváří v tvář Bohu věčnému blaženství. (…) Duši otevřenou tomuto poznání musí zachvátit nesmírná lítost, bolestná lítost, která pak trvá tak dlouho, dokud se na mapě zla budou stále ještě objevovat další a další důsledky našich zlých činů. A v tomto očistném ohni lítosti nad kdysi způsobeným a nadále působícím zlem vidím očistec.“

Radovan Lukavský (1919–2008) český dabér, herec, profesor a vysokoškolský pedagog

v knize Deset vyznání (2001) Marcely Kašpárkové
Zdroj: patřičná část knihy dostupná na Vira.cz; http://www.vira.cz/radovan-lukavsky

„Když se tak ohlédnu zpět.
Všichni měli pravdu, co říkali, že za pár let vše pochopím a budu se na vše zlé koukat opačně.
Člověk, kterému dáte celé své srdce a čas, Vás nakonec podvede a zničí Vás! Všechnu špínu hodí na Vás, protože je pro něj lehčí všechnu vinu hodit na druhé, než sám sobě přiznat, že vše zničil. Bude všude lhát a dál podvádět. A vy budete stále věřit, že se vše změní k něčemu lepšímu a budete dávat další a další šance. Nic se nezmění! A raní Vás znova a znova! Až nakonec spadnete na samé dno plné zklamání a nenávisti. Dokud budete na dně a plni neštěstí, on bude za to rád. Sám je totiž nešťastný a nechce ani Vás vidět šťastnými.
Časem zjistíte, že to nikam nevede. A tak řeknete stop utrpení a odpoutáte se od všeho, co Vás ničí. Vyhrabete se z toho dna a půjdete s hlavou vztyčenou a plný síly. Řeknete si, že už všeho bylo dost a je čas být šťastný! Vše zlé se stalo proto, abychom, mohli potkat někoho lepšího a pochopit, že bezhlavá láska nikam nevede. Naučil ses milovat a neztrácet hlavu, je to hlubší a opravdovější.
Nikdy nezapomínejme na to, že se vše každému, co dělá, vrátí jako bumerang.
Když nevinného potopíš, nejlepší přítel ti vrazí kůl do zad! Tomu se říká rovnováha. Můžeš srazit autem muže, který byl tvůj syn, na kterého jsi celý život kašlal. Můžeš pomoct paní, která je dcerou osoby, která tě před mnoha lety okradla….
Nikdy nevíš, koho potkáš, a co ti osud nachystal. Bud opatrný na to jaké kroky uděláš.“

Jeannes

„Davový člověk se cítí dokonalým. Má-li se cítit dokonalým člověk vybraný, musí být ješitný; víra v osobní dokonalost s ním není podstatně sloučena, není v něm původní, ale pochází z jeho ješitnosti a i pro něho samotného má umělý, obrazný a problematický ráz. Proto ješita potřebujete ostatní lidi: hledá u nich potvrzení představy, kterou by rád o sobě měl. A tak ani v tomto nenormálním případě, je-li ,,zaslepen" ješitností, se člověk vybraný není schopen cítit opravdu úplným. Zato se nestane, aby o vlastní dokonalosti pochyboval nový Adam, průměrný člověk našich dnů. Jeho důvěra v sebe sama je stejná jako Adamova: rajská. Vrozená hermetičnost jeho duše mu znemožňuje to, co je předběžnou podmínkou k odhalení vlastní nedostatečnosti: srovnání s druhými. Porovnat se by znamenalo na okamžik vyjít ze sebe a přenést se do někoho jiného. Jenomže průměrná duše není tohoto cestování – nejvyššího sportu – schopna. Zde se setkáváme s rozdílem, který je od věčnosti mezi hlupákem a člověkem důvtipným. Důvtipný člověk často překvapí sám sebe na hranici hlouposti. Nelituje však námahy, aby hrozící hlouposti unikl. V tomto úsilí spočívá inteligence. Hlupák se naopak sám nepodezírá – má se za duvtipného – odtud i záviděníhodná klidnost, s níž se uvelebuje a hoví si ve vlastní lenosti. Jako hmyz, který nelze dostat z děr, kde žije, není možné hlupáka vylákat ze své hlouposti, ani na chvilku nemůže být vyveden ze své slepoty, aby se přinutil srovnat svůj obvyklý mdlý pohled s jemnějšími způsoby vidění. Omezenec je doživotní a neprodyšný. Proto Anatol France říkal, že hlupák je mnohem větším neštěstím než člověk zlý. Zlý člověk totiž občas odpočívá; hlupáci nikdy.“

José Ortega Y Gasset kniha The Revolt of the Masses

Zdroj: [1. vyd, Vzpoura davů, Naše vojsko, Praha, 80-206-0072-8, 978-80-206-0072-1, 158 s., 39592445, José, Ortega y Gasset, 1993, 68-69, La rebelion de las masas, VIII. Proč se davy do všeho pletou a proč vždy násilně?]

„Někdy slýcháme: „Vy katolíci jste proti interrupcím, to je problém vaší víry.“ Ne! Je to přednáboženský problém. Nepřikládejme víře něco, co jí nepřísluší. Je to lidský problém. Pomohou nám to pochopit dvě otázky. Za prvé: je dovoleno eliminovat lidský život, aby se vyřešil problém? Za druhé: je dovoleno pronajmout si nájemného vraha? Odpověď je na vás. To je ten bod. Nezabíhat do náboženského, pokud jde o to, co je lidské. Není to dovoleno. Nikdy nelze eliminovat lidský život, ani si pronajímat nájemného vraha, aby se vyřešil problém.“

Papež František (1936) 266. papež římskokatolické církve

na sympoziu Yes to Life!, 2019
Zdroj: Papež František: Prenatální diagnózy za účelem selekce je třeba rezolutně odmítat, 2019-05-27, 2019-05-30, Církev.cz https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/190527interrupce-nikdy-neni-odpovedi-kterou-zeny-a-rodiny-hledaji,

„Během několika následujících dní jsme jedli cibulky rostlin, hlízy a oddenky a jakousi podzemní zeleninu, která se podobala normálním i sladkým bramborám. Moji společníci byli schopni najít rostliny hotové ke sklizni, aniž je vytáhli ze země. Pohybovali chvilku rukama nad rostlinou a poznamenali: „Tahle roste, ale není ještě zralá,“ nebo „Ano, tahle se chystá porodit.“ Mně přitom všechny stonky připadaly stejné, a když jsem jich několik vytrhla a viděla, jak je znovu zasazují zpátky, usoudila jsem, že raději počkám, až mi poradí, kterou mám vytrhnout. Vysvětlovali to jako vrozenou schopnost „proutkaření“, která je dána všem lidským bytostem. V naší společnosti bohužel nejsme vedeni k tomu, abychom naslouchali vlastní intuici, dokonce ji považujeme za cosi nadpřirozeného či zlého, a proto jsem se musela znovu učit něco, co je přirozené.“

Marlo Morgan kniha Poselství od protinožců

Tento citát čeká na kontrolu.

„V dnešní době stačí mít v ruce mobil, abyste našli třeba Čínu. Ale dřív, nevím, třeba ve středověku, byste jen z knih a vyprávění znali svět. Všechno by bylo tak vzdálené, jen ta představivost by vám dávala naději, že se někde žije lépe nebo hůře. A v dnešní době, v roce 2026, si člověk de facto lítá, kam chce, dokud se v těch zemích něco zlého nestane. Pak se diví a je z toho mimo, že se něco může stát – hrůza, obavy, tragédie pramenící z toho, že je všechno tak „skurveně“ propojené a závislost na všem možném je veliká. Čím víc je závislý, tím víc se bojí, že to dojde, a pokud nemá alternativy, je v koncích 🤣 – drama člověčí. Nad tímhle by se asi veverka na stromě, co má kolem sebe lískové oříšky, nemusela trápit, když nemá těžké bytí a žití jako člověk.“

Neznámý autor

„Zlo je jenom nejnižší stupeň Božího dobra.“

El suemero

Když se stane něco zlého, zároveň se s tím stane něco dobrého. Něco se naučíme, posílíme anebo naopak padneme, abychom se mohli znovu postavit. Důvodem, proč tomu říkáme zlo, je vědomí, že by to šlo i jinou a pro každého rozumnější cestou.

„…Vážení volitelé, pokud toužíte po takovém zítřku, ve kterém je kontrolováno vaše svobodné hlasování a je zastrašován každý, kdo se opováží projevit svůj vlastní názor, pak jsem určitě mužem včerejška. Pokud se cítíte dobře v atmosféře nepřátelství, konfliktu, osočování a zesměšňování, nemohu být váš kandidát, protože jsem se v celé své politické kariéře snažil o férové politické soutěžení a hledání konsenzu a vždy jsem odmítal hrubosti a urážky.
Pokud nechcete dbát tradic naší civilizace, jejich křesťanských hodnot, důrazu na klasickou rodinu a úctu ke každému lidskému životu, nevolte mne, neboť já tyto hodnoty ctím. Chcete-li žít v budoucnosti stvořené z módních vln, kdy bude zakázáno kouřit, ale drogy budou tolerovány, kdy bude manželství institutem na vyhynutí a na radnici budou chodit jen páry k registraci, kdy staré a nemocné budeme milosrdně zbavovat života, kdy nám bude předepisováno, co máme jíst, pít a jak smíme mluvit, pak toto není můj program. Toto není má představa budoucnosti…“

Václav Klaus (1941) politik, bývalý prezident České republiky

kandidátský projev-druhá volba českého prezidenta 2008-2013, Praha-Španělský sál 15.2.2008; zdroj MF-DNES 16.2.2008

„Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul. Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází. Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí. Co je zajímavé, že hned venku na toho nesnesitelného jedince čeká jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného pohlaví, který také před chvílí někde praštil dveřmi a ti dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy a stanou se z nich ti báječní milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty. Je to podle mě velmi rozumné, a co příroda dělá, dobře dělá.“

Marek Eben (1957) český dabér, herec, hudební skladatel, moderátor, textař a zpěvák

Zdroj: Švamberk Šauerová Markéta, Jak přežít svou vlastní pubertu: i s učiteli a rodiči, 2016, s. 45, ISBN 9788027191253

Vyhledávání

Témata

Citáty