Faustyna Kowalská citáty

„…v mé duši se probudila tak velká důvěra v milosrdenství Boží, že i kdybych měla na svědomí všechny hříchy světa a hříchy všech lidí, kteří jsou zavrženi, pak bych vůbec nepochybovala o Boží dobrotě, ale bez rozmýšlení bych se vrhla do náruče milosrdenství Božího, která je pro nás vždy otevřená.“

„Když jsem se loučila se sestrami a už jsem měla odjet, jedna sestra mě velice odprošovala, že mi tak málo pomáhala při povinnostech a nejen, že mi nepomáhala, ale že se mi je vždy snažila ztěžovat. Avšak já jsem ji v duši považovala za velikého dobrodince, neboť mě vycvičila v trpělivosti; cvičila mě tak, že se nejedna starší sestra vyjádřila, že sestra Faustyna je buďto hloupá nebo svatá, protože průměrný člověk by opravdu nesnesl, aby mu takto někdo pořád dělal naschvály. Avšak já jsem se na ni vždy obracela s laskavostí. Ta sestra se mi tak snažila ztěžovat plnění povinností, že navzdory mému úsilí se jí častěji něco z toho, co bylo dobře udělané, podařilo pokazit, jak mi sama při loučení za velikého odprošování přiznala. Nesnažila jsem se poznat její úmysly, ale brala jsem to jako Boží zkoušku.“

„Uprostřed největších těžkostí a protivenství neztrácím vnitřní klid ani vyrovnanost navenek, a to protivníky znechucuje. Trpělivost v protivenství dává duši sílu.“

„Opravdovou moudrostí je milovat Boha.“

„Poznala jsem, že každá duše by chtěla Boží útěchy, ale v žádném případě se nechce vzdát lidských potěch, ale přitom ty dvě věci v žádném případě nejdou dohromady.“

„Trpělivost, modlitba a mlčení posilují duši.“

„Večer jsem uviděla ukřižovaného Pána Ježíše. Z rukou, nohou i z boku stékala Nejsvětější Krev. Po chvíli mi Ježíš řekl: „Toto vše pro spásu duší. Zamysli se dcero, co děláš pro jejich spásu ty.““

„Budu se ukrývat před lidskými zraky, kdykoliv budu dělat něco dobrého, aby byl mou odplatou Bůh sám a jako malá fialka skrytá v trávě nezraní nohu člověka, který po ní šlape, ale zapomínajíc zcela na sebe vydává vůni, aby byla příjemná tomu, kdo po ní šlape. I když pro přirozenost je to velice těžké, ale milost Boží přichází na pomoc.“

„Byl jsem tvým Mistrem, jsem a zůstanu. Snaž se, aby se tvé srdce stalo podobné mému pokornému a tichému srdci. Nikdy se nedovolávej svých práv. Všechno, co tě potkává, snášej s velikým pokojem a trpělivostí; nebraň se, když na tebe bude neprávem dopadat všechna hanba; nech ostatní triumfovat. Nepřestaň být dobrá, když zjistíš, že tvou dobrotu zneužívají; bude-li to třeba, sám se tě zastanu. I za sebemenší mou milost buď vděčná, neboť ta vděčnost mě zavazuje udílet ti nové milosti.“

„Celá svatost spočívá v tom, že splním Boží vůli.“

„Mám strach ze dne, kdy bych nemohla jít ke svatému přijímání. Ten chléb silných mi dává sílu pouštět se do díla. Mám pak odvahu vykonat všechno, co Pán ode mne žádá. Odvaha a síla. Odvaha a síla, kterou mám, není moje, nýbrž Toho, který přebývá ve mně skrze eucharistii. Můj Ježíši, někdy bych už neměla sílu jít dál po cestě, kterou jsi mi ukázal, kdyby nebylo milosti eucharistie.“