Haruki Murakami citáty

strana 9

36 hlubokých a podnětných slov o lásce, osamělosti a lidských emocích

„Smrt není opakem života, smrt je jeho součást.“

„Je dost tenká, zeď mezi zdravým sebevědomím a nezdravou pýchou.“

„Nejsem na tebe naštvaný. Jsem jen smutný. Ty jsi zavřená v tvém malém světě a když se snažím zaťukat na dveře, na sekundu se podíváš ven, ale pak se zase vrátíš zpátky.“

„Bolest je nevyhnutelná, utrpení je volba.“

„Všichni ustavičně ztrácíme něco důležitého… Důležité šance a možnosti, city, které se nedají ničím nahradit. To už je jeden ze smyslů lidské existence. Ale někde ve svých hlavách, aspoň já myslím, že v hlavách, máme každý takový malý pokojík, kam ukládáme vzpomínky na všecky ty ztracené věci. Takovou nějakou místnost s regály, jako máme tady v knihovně. A v jednom kuse vyplňujeme katalogizační lístky, abychom se ve své vlastní mysli ještě vůbec vyznali. Musíme v té místnosti zametat, větrat, vyměňovat květinám vodu. Jinými slovy: žiješ pak na věky ve své osobní knihovně.“

„Věci kolem tebe jsou jen obrazem toho, co máš v sobě. A co máš v sobě, je jen obrazem toho, co je kolem tebe. Kdykoliv se proto vydáš do labyrintu okolního světa, vydáváš se na cestu sám sebou. A to je mnohdy setsakra nebezpečná cesta.“

„Ve tmě je většinou všechno vidět spíš líp. Zůstat v ní ale příliš dlouho znamená ztížit si návrat do světa ve světle na povrchu zemském. V určitou chvíli je třeba přestat.“

„Většina lidí, co jich svět nosí, totiž nevěří tomu, co je pravda, ale tomu, co chce, aby pravda byla. Takoví lidí mohou klidně mít oči otevřené dokořán, nevidí ale stejně vůbec nic.“

„Svět, jak ho vidím, mi totiž připadá jako složený z velké řady, málem z nekonečného množství nejrůznějších možností, a už proto je aspoň do jisté míry na jednotlivých lidech, aby ho spoluvytvářeli tím, že z těch možností nějaké vyberou.“

„Omezenost bez fantazie,
nedostatek tolerance,
teorie, která se vymkla kontrole,
prázdná rétorika,
patenty na pravdu a zkostnatělý systém.
Toho jediného se na světe opravdu bojím.“

„V krabici se sušenkama je spousta druhů sušenek a ty máš některý z nich rád a některý ne. A když sníš nejdřív ty, co ti chutnaj, zbydou ti nakonec jen ty nedobrý. Myslím, že těm nedobrejm se nedá vyhnout, takže když skousneš nejdřív je, zůstanou ti pak už jen ty lepší. A život je něco jako taková veliká krabice sušenek.“

„V našich životech se najde leccos, co je až příliš komplikované na vysvětlení, i kdyby to mělo být jakým chce jazykem.“

„Vzpomínky Vám zahřejí tělo zevnitř, ale současně Vás také nemilosrdně rozpoltí.“

„Když jsi jiný než ostatní, nikdo se s tebou nebaví.“

„Samotu nemá nikdo rád. Člověk se ale náramně snadno zklame.“

„Štěstí je pouhá alegorie, neštěstí je příběh“

„Ani ty nejmenší maličkosti se ti nestanou náhodou.“

„Převážná většina lidí o pravdu, která se dá dokázat, vůbec nestojí. Pravda se skoro nikdy neobejde bez silné bolesti. A na nějakou pravdu, která bolí, se ti každý leda vykašle. Lidé potřebují něco jiného: krásné a líbivé příběhy, po kterých jim jejich vlastní existence bude připadat alespoň o trochu smysluplnější. Přesně pro tohle vznikají náboženství.“

„U šikany je hlavní cíl, aby ji ten, komu se děje, naplno zaregistroval. Šikana, které si oběť nevšimne, to je prostě nemožnost.“

„Ze správných pohnutek nemusí ale vždycky nutně vzejít správné výsledky…. Násilí nemusí mít vždy viditelnou podobu a rány nemusí být vždy jen krvavé“

„Kritizovat chyby cizích, neznámých lidí je snadné a příjemné.“

„Psaní je důležité. Ale konečný výsledek, hotová napsaná věc, ta už žádný smysl nemá.“

„Jenomže omezenost, netolerance a nedostatek fantazie jsou jako cizopasní červi.“

„Svět zažil nacismus, atomovou bombu i moderní hudbu, a všechno to dokázal jakž takž přežít.“

„Smysl naší vlastní existence nám možná bude mnohem pochopitelnější, když začneme vnější povrch a vnitřní obsah věcí vnímat právě opačně, než jak je obvyklé - jinými slovy, když budeme přehlížet obal a vnímat především obsah.“

„Osud je jako písečná bouře, co bez ustání mění směr.“

„Čirá přítomnost je nezachytitelným postupem minulosti, pohlcující budoucnost. Veškeré vnímání je v pravdě již pamětí samotnou.“

„Byti nema smysl jen proto, ze jednou prijde konec.“

„..žádná pravda nemůže vyléčit bolest ze ztráty milovaného člověka. Žádná pravda, žádná upřímnost, žádná síla ani laskavost nemůže takovou bolest vyhojit. Můžeme ji přetrpět a něco si z ní odnést. Ale ani to nás nijak neochrání před dalším utrpením, jež může přijít.“

„Prostě si teď navzájem sdělujeme věci, které se nedají sdělit nijak jinak než dotykem našich dvou nedokonalých těl. Prostě tak sdílíme vlastní nedokonalost.“

„Jakmile bouře skončí, nebudete si pamatovat, jak jste ji zvládli, jak se vám podařilo přežít. Ve skutečnosti si nebudete jisti, zda bouře opravdu skončila. Ale jedna věc je jistá. Když bouři přečkáte, nebudete tou samou osobou, kterou postihla. To je to, o čem bouře je.“

„Dva lidé mohou spát v jedné posteli, a přesto být sami, když zavřou oči.“

“For a certain kind of person, love begins from something tiny or silly.
From something like that or it doesn't begin at all.”

“We survived. You and I. And those who survive have a duty. Our duty is to do our best to keep on living. Even if our lives are not perfect.”

“I didn't feel like I was in my own body; my body was just a lonely, temporary container I happened to be borrowing.”

“No matter how quiet and conformist a person’s life seems, there’s always a time in the past when they reached an impasse. A time when they went a little crazy. I guess people need that sort of stage in their lives.”

“Memory is so crazy! It's like we've got these drawers crammed with tons of useless stuff. Meanwhile, all the really important things we just keep forgetting, one after the other.”

“Hundreds of butterflies flitted in and out of sight like short-lived punctuation marks in a stream of consciousness without beginning or end.”

“Things can be seen better in the darkness," he said, as if he had just seen into her mind. "But the longer you spend in the dark, the harder it becomes to return to the world aboveground where the light is”

“I'll write to you. A super-long letter, like in an old-fashioned novel”

“The things she most wanted to tell him would lose their meaning the moment she put them into words.”

“When it's raining like this," said Naoko, "it feels as if we're the only ones in the world. I wish it would just keep raining so the three of us could stay together.”

“Reality was utterly coolheaded and utterly lonely.”

“Understanding is but the sum of misunderstandings.”

“You got to know your limits. Once is enough, but you got to learn. A little caution never hurt anyone. A good woodsman has only one scar on him. No more, no less.”

“Being active every day makes it easier to hear that inner voice.”

“What I saw wasn't a ghost. It was simply--myself. I can never forget how terrified I was that night, and whenever I remember it, this thought always springs to mind: that the most frightening thing in the world is our own self. What do you think?”

“Everything, everything seemed once-upon-a-time.”

“Time flows in strange ways on Sundays, and sights become mysteriously distorted.”

“Waiting for your
answer is one of the most painful things I have ever been through. At
least let me know whether or not I hurt you.”

“I don't know -- maybe the world has two different kinds of people, and for one kind the world is this completely logical, rice pudding place, and for the other it's all hit-or-miss macaroni gratin.”

“I'm kind of a low-key guy. The spotlight doesn't suit me. I'm more of a side dish--cole slaw or French fries or a Wham! backup singer.”

“Nothing so consumes a person as meaningless exertion”

“Genius or fool, you don't live in the world alone. You can hide underground or you can build a wall around yourself, but somebody's going to come along and screw up the works.”

“I’m not totally mad at you. I’m just sad. You’re all locked up in that little world of yours, and when I try knocking on the door, you just sort of look up for a second and go right back inside.”

“All of us are imperfect human beings living in an imperfect world.”

“This person, this self, this me, finally, was made somewhere else. Everything had come from somewhere else, and it would all go somewhere else. I was nothing but a pathway for the person known as me.”

“I could disappear from the face of the earth, and the world would go on moving without the slightest twinge. Things were tremendously complicated, to be sure, but one thing was clear: no one needed me.”

“I guess I felt attached to my weakness. My pain and suffering too. Summer light, the smell of a breeze, the sound of cicadas - if I like these things, why should I apologize?”

“We truly believed in something back then, and we knew we were the kind of people capable of believing in something - with all our hearts. And that kind of hope will never simply vanish.”

“I realize now that the reality of things is not something you convey to people but something you make.”