Karl Jaspers citáty

strana 2

„Právě tam, kde se cítíme jisti, ztrácíme cestu.“

„Beznaděj je vlastně porážkou. Nesmíme se jí oddat, dokud jsme ještě schopni něco dělat.“

„Kdo filozofii odmítá, již filozofuje, aniž by si to uvědomoval.“

„Filosofie prohlubuje praktickou soudnost… Používejme filosofický způsob myšlení jako světlo, s jehož pomocí získáváme v konkrétních situacích lepší orientaci o podstatných věcech.“

„Proto je vše, co filosofie vyjadřuje, tak chudé a suché. Je totiž třeba k tomu doplnění vlastním bytím toho, kdo naslouchá.“

„Masová výchova vedla k zaslepenosti a bezmyšlenkovitosti, aby v opojené oddanosti byl člověk všeho schopen a nakonec přijal smrt a zabíjení, masové umírání v boji strojů za samozřejmé.“

„Věda, to je neustálá kritika všech výsledků, vlastních stejně jako cizích, zpochybnění pokroku; protivědecké je obávat se, že nás vlastní pochybnosti paralyzují.“

„Přítel, který člověka zrazuje za zády.“

„Člověk dnes stojí před alternativami: zánik člověka, nebo jeho proměna.“

„Když vidím, jak jiní trpí, je to, jako by trpěli za mě.“

„Otázka viny je spíše otázkou, kterou klademe sami sobě, než otázkou, kterou nám kladou druzí.“

„Působením lásky je tiché budování světů. nenávist je hlučná katastrofa.“

„Morálně můžeme dávat vinu jen sobě samým, ne druhému, a jestliže druhému, tedy jen v solidaritě láskyplného boje, Nikdo nemůže morálně soudit druhého, ledaže by ho soudil ve vnitřní spjatosti, jako by to byl on sám. Jen tam, kde je druhý pro mne to, co ja sám, vzniká blízkost, která dovoluje, aby se ve svobodné komunikaci stalo společnou věcí to, co uskutěčňuje posléze každý o samotě.“

„Zločiny spočívají v objektivně prokazatelných činech, které porušují jednoznačné zákony. Instancí je soud, který ve formálním postupu spolehlivě zjistí skutkovou podstatu a aplikuje na ni zákony.“

„K zmírnění zvůle a násilí dochází díky politické chytrosti, která počítá s dalšími důsledky, a díky uznávání norem, které platí pod názvem přirozeného a mezinárodního práva.“

„Z politické viny je nutno se zodpovídat a důsledkem je i nutná náprava a dále ztráta nebo omezení politické moci a politických práv. Je-li vina v souvislosti s událostmi, které byly rozhodnuty válkou, může být pro poražené důsledkem zničení, deportace, vyhlazení. Anebo, jestliže vítěz chce, může důsledky převést na určitou formu práva a tím i míry.“

„Neupisovat se žádné filozofické škole, žádnou vyslovitelnou pravdu nepovažovat za výlučnou a jedinou, být pánem svých myšlenek; učit se účinně ze všeho minulého, naslouchat současníkům, být otevřen všem možnostem.“

“It is questionable whether there does not exist in man an obscure and blind will to make war; an impulse towards change, towards emergence from the familiarities of everyday life and from the stabilities of well-known conditions — something like a will to death as a will to annihilation and self-sacrifice, a vague enthusiasm for the upbuilding of a new world.”

“… Nietzsche’s ideas and plans: for example, the idea of giving up the whole wretched academic world to form a secular monastic community.”

“At the parting of ways in the life-order, where the question is between the new creation or decay, that man will be decisive for new creation who is able on his own initiative to seize the helm and steer a course of his own choosing — even if that course be opposed to the will of the masses. Should the emergence of such persons become impossible a lamentable shipwreck will be inevitable.”

“No one is guiltless…But no one is beyond the pale of human existence, provided he pays for his guilt.”

“The interlacedness of the two heterogeneous origins [Remark: This refers to the origins of governance: (1) necessity to work cooperatively, (2) the fight between man and man] prevails as the fundamental characteristic of governance. Therefore even any true community, being successful somewhere between boundaries for a common purpose, elsewhere becomes in theory a means for misleading, used to interpret and cover-up actually existing power. Again and again things are named by their contrary and are hidden. In that manner, under the pretense of communication - the open discussion - people are interrogated and commands are given, under the pretense of freedom and voluntariness behavior is enforced, in the coat of pure ethics the evil is carried out, under the pretense of truth lies and fraud are committed, and all values valid at any one time are, depending on the situation, either applied or ignored. [Remarks: "Herrschaft" = "governance" or "leadership", "Gewalt" = "power" or "violence"]”

“If the result of a war is to change nothing, but only to destroy, with the mere result that a group of human beings who do not differ notably from the conquered acquires preponderant advantages for the future, there is lacking the affective strength of an existence that has inspired faith, of an existence whose destiny would have been decided by the war.”

“[S]ome went through the whole disrupting experience of national indignity as early as 1933, others after June 1934, still others in 1938 during the Jewish pogroms, many in the years since 1942, when defeat became probable, or since 1943 when it because certain, and some not until it actually happened in 1945.”

“When language is used without true significance, it loses its purpose as a means of communication and becomes an end in itself.”

“Even the most elevated psychological understanding is not a loving understanding.”

“In old days the plastic arts, music, and poesy were so germane to man in his totality that his Transcendence plainly manifest in them. … What is to-day obvious to all is a decay in the essence of art. … the opposition to man's true nature as man.”

“Reason is like an open secret that can become known to anyone at any time; it is the quiet space into which everyone can enter through his own thought.”

“The possibility of peace, on whose behalf many are working, might perhaps become actual because the technical advances in offensive weapons make the prospect of a European war so disastrous, and because, if the nations were at grips again, even the victorious aggressor would be ruined. But there still remains open the possibility of a new war which, more dreadful than any that have preceded it would make an end of contemporary Europeans.”

“Our questions and answers are in part determined by the historical tradition in which we find ourselves. We apprehend truth from our own source within the historical tradition.
The content of our truth depends upon our appropriating the historical foundation. Our own power of generation lies in the rebirth of what has been handed down to us. If we do not wish to slip back, nothing must be forgotten; but if philosophising is to be genuine our thoughts must arise from our own source. Hence all appropriation of tradition proceeds from the intentness of our own life. The more determinedly I exist, as myself, within the conditions of the time, the more clearly I shall hear the language of the past, the nearer I shall feel the glow of its life.”