Max Ferdinand Perutz, FRS, OM, CBE byl britský molekulární biolog narozený v Rakousku, který v roce 1962 spolu s Johnem Kendrewem získal Nobelovu cenu za chemii za „výzkumy v oblasti stanovení struktury globulárních bílkovin“. V roce 1979 pak získal Copleyho medaili.
V roce 1936 odešel po studiu na Vídeňské univerzitě na Cambridgeskou univerzitu, kde se pod vedením Johna Desmonda Bernala věnoval krystalografii. Ph.D. získal pod vedením Williama Lawrence Bragga. Na Cambridgi se začal věnovat vůzkumu hemoglobinu, v čemž pokračoval většinu svého profesního života.
Kvůli svému židovskému původu byl před druhou světovou válkou vyhoštěn z Rakouska. Po začátku války byl na příkaz Winstona Churchilla spolu s dalšími Němci a Rakušany vyslán do Kanady. Během války pracoval na tajném projektu ledovcové plošiny uprostřed Atlantiku, která měla být využívána na doplňování paliva letadel. Po válce se ke glaciologii na chvíli vrátil a přišel na důvod, proč ledovce plují na vodě.V roce 1953 vynalezl metodu využívající rentgenové záření, kterou lze určovat molekulární strukturu bílkovin. V roce 1959 objevil molekulární strukturu hemoglobinu. Za to v roce 1962 spolu s Johnem Kendrewem Nobelovu cenu za chemii.
V roce 1942 si vzal Giselu Peiserovou. Měli spolu dceru Vivien a syna Robina. Wikipedia
The Hemoglobin Molecule, Scientific American, <B>211</B>, 65-76, November 1964. This comment refers to the appeareace of the low resolution structure of hemoglobin, which Perutz was instrumental in elucidating in a heroic effort that spanned 1937 to 1959. In the course of this work, Perutz and his co-workers developed many of the techniques that are used to this day to determine the three-dimensional structures of macromolecules.
