Milan Kundera: Citáty o životě

„A já také vím, že kdybych překročila tu hranici, přestala bych být sama sebou, stala bych se někým jiným, a vůbec nevím kým a děsím se toho, té strašné změny, a proto hledám lásku, zoufale hledám lásku, do níž bych mohla vejít taková, jaká dosud ještě jsem, se svými starými ideály, protože já nechci, aby se můj život rozlomil v půli, chci, aby zůstal celý od začátku do konce.“

„Čím je břemeno těžší, tím je náš život blíž zemi, tím je skutečnější a pravdivější.“

„Mít dítě znamená vyslovit absolutní souhlas s člověkem. Mám-li dítě, je to, jako bych řekl: Narodil jsem se, zkusil jsem život a zjistil jsem, že je to natolik dobrý, že si zaslouží být opakován.“

„Patří k tajemným zákonům života, že nevinní nesou vinu za viníky.“

„Osoba, která touží opustit místo, kde žije, je nešťastná osoba.“

„Člověk žije všechno hned napoprvé a bez přípravy.“

„"Bude-li se každá Vteřina našeho života nekonečněkrát opakovat, jsme přikováni k věčnosti jak Ježíš Kristus ke kříží. Taková představa je hrozná. Ve světě věčného návratu leží na každém gestu tíha nesnesitelné odpovědnosti. To je důvod, proč Nietzsche nazýval myšlenku věčného návratu nejtěžším břemenem (das schwerste Gewicht)."“

„Člověk nikdy nemůže vědět, co má chtít, protože žije jen jeden život a nemůže ho nijak porovnávat se svými předchozími životy, ani ho opravit v následujících životech.“

„Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij! Ludvík”“

„Jediným vztahem, který může udělat oběma partnerům radost, je vztah, ve kterém sentimentálnost nemá místo a žádný z partnerů se nedomáhá práva na život a svobodu druhého.“

„Kupředu… kde to je? Kupředu je všude. Kupředu — to je úplně prázdná abstrakce… Já mám taky rád abstrakce. (Nakreslí žlutou křídou, kterou vzal Evě, na prázdné místo na tabuli šikmou čáru.) Ale nemám rád prázdné abstrakce. (Pozoruje se zalíbením šikmou čáru.) Šikmá čára. K ní zrcadlový protějšek. ( Kreslí druhou šikmou čáru, takže vznikne tvar A.) Jaká krásná a jednoduchá symetrie! Když tento útvar znovu zrcadlově zdvojíme, vznikne uzavřený tvar. (Kreslí třetí šikmou čáru.) Už na nejstarší zdobené kosti z paleolitu, na té slavné kosti z Laugerie Basse, objevuje se tento prazákladní ornament. (Kreslí čtvrtou šikmou čáru, takže na tabuli je žlutý kosočtverec.) A už paleolitický člověk cítil, že v tomto útvaru je nejdůležitější střed. A ve chvíli, kdy ho označil (kreslí doprostřed kosočtverce kolmou čáru), přestává být tento tvar prázdnou abstrakcí a znamená náhle zcela konkrétní věc. Ale zároveň si ponechává i nadále takovou obecnost, že kromě této věci znamená i mnoho dalšího, například naši chuť na tuto věc. Ale tou studenou geometrickou strohostí označuje vzápětí i pošetilost té chuti, a tedy i naši nechuť. A samozřejmě nevztahuje se pak už jen k oné věci samé, ale k ženě vůbec. A protože ženy jsou naším životem, vztahuje se tedy k celému našemu životu, znamená lidské bytí samo. Ale tou studenou geometrickou strohostí naznačuje hned také i naše základní zklamání a znechucení z bytí, a tedy celou podstatnou ošklivost bytí…“

„Lidé křičí, že chtějí vytvořit lepší budoucnost, ale není to pravda. Budoucnost, to je jen lhostejná prázdnota, která nikoho nezajímá, kdežto minulost je plná života a její tvář nás dráždí, popuzuje, uráží, takže ji chceme zničit nebo přemalovat. Lidé chtějí být pány budoucnosti, jen aby mohli měnit minulost. Bojují o vstup do laboratoří, v nichž se retušují fotografie a přepisují životopisy a dějiny.“

„Životopisci neznají sexuální život svých vlastních manželek, ale myslí si, že vědí všechno o pohlavních tajemstvích Stendhala nebo Faulknera.“

„Neexistuje žádná dokonalost, jen život.“

„Ti, jejichž život se vyjevuje jako ztroskotání, se vydávají na lov těch, kdo jsou tím vinni.“