Otakar Matušek citáty

„Jsou dny, kdy se od nás odvrací i samota.“

„Je snažší vstoupit ženě do osudu než do snu.“

„Předstíral, že má pod maskou ještě tvář.“

„Je-li pokoj cílem, pak je nepokoj cestou.“

„Poezie navrací slova tichu.“

„Jeho duše: ďáblův notes.“

„Duše je nejprůzračnější v úžasu.“

„Lhostejní byli pro. Lhostejní byli proti. Ostatní se zdrželi hlasování.“

„V každém pádu je zárodek letu.“

„Skepse je svržená naděje.“

„Pravda? Račte si vybrat!“

„Hledej, i s rizikem nalezení.“

„Testuji stesk.“

„Měl praxi teoretika.“

„Ptáci mají křídla, aby se mohli vracet.“

„Počítat hvězdy patří k řemeslu noci.“

„Skutečné tajemství nemůže být vyzrazeno.“

„Věřím, že prameny počátků nevysychají.“

„To štěstí – být nešťastný s někým.“

„V každé měně se dá vyplatit třicet stříbrných.“

„Na poušti nesměřujeme k písku, ale k oáze.“

„Ošklivý jak hlídač krásy.“

„Jedno světlo, jeden stín.“

„Moře dá zapomenout na kaluže, ne na studánky.“

„Kdo ví, má naději, že začne tušit.“

„Člověka utišme, ale neumlčujme.“

„Všechno cenné nás poutá bolestí.“

„Tak promrznout se dá jen zevnitř.“

„Věci, které nestojí za odvahu, nestojí ani za námahu.“

„První krok je sebezapření, druhý sebezapomnění, třetí sebepřesah.“

„Za křídla vděčíme gravitaci.“

„Kdo mlčí, vysvobozuje slova z očistce.“

„Zase jsem skutečnosti o sen blíže.“

„Když Pegas, proč ne Rosinanta?“

„Cesta člověka vede od smečky ke karavaně.“

„Tvorba je popření jednoznačnosti.“

„I ty, pravdo?“

„Ne nadarmo mívají rozcestí tvar kříže.“

„Poezie je, když jde slovům o život.“